Český průmysl v souvislostech

VYDÁNÍ: 02/2020
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Strukturální změny v průmyslových odvětvích z posledních dekád se nejvíce projevují ve vysoké míře závislosti na poptávce ze zahraničí, zejména ze zemí Evropské unie. Zároveň se průmysl jako energeticky náročný sektor stává postupně ekologičtějším a efektivnějším, a to zejména díky vysokým investicím do výzkumu a vývoje.

Český průmysl ve statistikách Českého statistického úřadu, to nejsou jen údaje o aktuálním vývoji průmyslové produkce, zakázkové náplni na budoucí období, zaměstnanosti a o tom, kolik osobních automobilů sjelo z výrobních linek v Česku nebo kolik megawatthodin elektrické energie vyrobily české elektrárny. Existují i průřezové statistiky sledující českou ekonomiku z různých úhlů, z nichž vybíráme některé zajímavé pohledy na průmysl.

Spotřeba jednotlivých paliv a energií (%)

Spotřeba jednotlivých paliv a energií (%)

Energie a paliva

V roce 2018 se v Česku vytěžilo přes 40 milionů tun uhlí, okolo 3,5 milionu tun se k nám v posledních letech ročně dováží. Celkem se vyrobilo 76 tisíc GWh elektrické energie. Ale jak se energie a paliva spotřebovávají? Jak se mění struktura spotřeby v čase? Je spotřeba průmyslu něčím specifická? Zavítejme do statistiky energetiky.
Průmysl patří mezi energeticky náročná odvětví. Na celkové konečné spotřebě se dlouhodobě podílí zhruba jednou čtvrtinou, podobně jako doprava. Větší podíl (zhruba 30 %) mají už jen domácnosti.
V současné době průmyslová odvětví nejvíce spotřebovávají zemní plyn a elektřinu, dohromady tvoří dvě třetiny spotřeby. V porovnání se situací na začátku tisíciletí je vidět výrazný posun. Ještě v roce 2000 dominovala spotřebě v průmyslu tuhá fosilní paliva, jejich podíl se však za posledních 17 let snížil na méně než polovinu, a to jak na úkor elektřiny, tak obnovitelných zdrojů a biopaliv. Výrazně klesla v průmyslu spotřeba ropy a ropných produktů. Je to dáno hlavně technologickými změnami ve výrobách. Nemalou roli samozřejmě sehrává i množství produkce a strukturální změny uvnitř průmyslu.

Spotřeba paliv a energií ve zpracovatelském průmyslu (%, 2017)

Spotřeba paliv a energií ve zpracovatelském průmyslu (%, 2017)

Významný pokles spotřeby tuhých fosilních paliv a posilování role obnovitelných zdrojů energií jsou patrné i na konečné spotřebě paliv a energie v ČR jako celku.
Nyní se podíváme blíže na spotřebu zpracovatelského průmyslu (vedle toho ještě stojí spotřeba v tzv. transformačním sektoru, zjednodušeně řečeno spotřeba na výrobu elektřiny a tepla a spotřeba v petrochemickém průmyslu). Mezi energeticky nejnáročnější odvětví patří zpracování železa a oceli, chemický průmysl, zpracování nekovových minerálů, strojírenství a výroba papíru, buničiny a tisk, která se na celkové konečné spotřebě paliv a energií v průmyslu podílejí dohromady téměř 70 %.
Za poslední dobu nejvíce klesl podíl výroby železa a oceli. Zatímco v roce 2000 tvořilo toto odvětví 23 % konečné spotřeby paliv a energií celého zpracovatelského průmyslu, v roce 2017 to bylo jen 15 %. Důvody můžeme najít jednak v poklesu výroby, jednak v technologických změnách ve výrobě.
Naopak vzrostl podíl výroby nekovových minerálních výrobků. V tomto růstu se odráží i růst ve stavebnictví, spadá do něj totiž například výroba cementu a stavebních hmot.
I tak energeticky náročný sektor, jakým je průmysl, se postupně stává ekologičtějším a efektivnějším. To je možné i díky investicím do výzkumu a vývoje.

Zahraniční obchod s průmyslovým zbožím (2019)

Zahraniční obchod s průmyslovým zbožím (2019)

Výzkum a vývoj

Průmyslové podniky vynaložily v roce 2018 na výzkum a vývoj 35 miliard Kč, což byla více než polovina výdajů všech soukromých podniků. Výzkumem a vývojem se v průmyslových podnicích po přepočtu na plný úvazek zabývalo 21 tisíc zaměstnanců.
Nejvyšší částky v absolutním vyjádření do výzkumu a vývoje investovala ta nejrobustnější průmyslová odvětví, tedy automobilový, elektrotechnický a strojírenský průmysl. Tato tři odvětví dohromady zainvestovala v roce 2018 do výzkumu a vývoje přes 20 miliard Kč, tedy 60 % všech výdajů průmyslových podniků.
Pokud bychom si přepočetli výdaje vynaložené na výzkum a vývoj na jednoho zaměstnance výzkumného týmu v podniku, zůstává na absolutní špičce opět automobilový průmysl s 2,7 milionu Kč na 1 plný výzkumný/vývojový úvazek a rok. Na druhém místě žebříčku je jinak vcelku subtilní farmaceutický průmysl. Naopak na chvostu relativních výdajů na výzkum a vývoj jsou z principu méně inovativní odvětví, a to potravinářský a dřevozpracující průmysl.

Zahraniční obchod s průmyslovým zbožím
(2019, vybrané země, mld. Kč)

Zahraniční obchod s průmyslovým zbožím (2019, vybrané země, mld. Kč)

Vývoz a dovoz průmyslového zboží

Není překvapením, že automobilový průmysl dominuje i statistice zahraničního obchodu s průmyslovým zbožím. Při hledání širších statistických souvislostí průmyslu se opět zaměříme na zpracovatelský průmysl.
Česká ekonomika je vysoce závislá na zahraniční poptávce, což o zpracovatelském průmyslu platí dvojnásob. Podle údajů za rok 2019 tvořilo zboží zpracovatelského průmyslu 96 % veškerého vývozu a 92 % celkového dovozu. Do Česka se v roce 2019 dovezlo průmyslové zboží v hodnotě 3,3 bilionu Kč, vývoz pak činil 3,5 bilionu Kč.
Největším obchodním partnerem České republiky u průmyslových výrobků je náš západní soused Německo. Čtvrtina dovozu a téměř třetina vývozu průmyslového zboží se v minulém roce týkala právě této země. Na předních příčkách jak u dovozu, tak vývozu jsou motorová vozidla a jejich díly a příslušenství, stroje a zařízení a elektronika.
Druhým největším exportním trhem pro český zpracovatelský průmysl je náš soused na východě Slovensko, na které ale připadlo už „pouze“ 8,6 % celkové hodnoty vývozu. Zahraničnímu obchodu se Slovenskem také dominují díly a příslušenství pro motorová vozidla, do Česka se ale dováží také například surové železo, ocel a feroslitiny.
Polsko je jediná sousední země, se kterou má Česká republika zápornou bilanci, ale i zde je na předních příčkách dovozu a vývozu automobilový průmysl. Z Polska se do Česka mimo jiné dovážejí například drahé a jiné neželezné kovy.
Mezi největší dovozce se mezi výhradně evropské země „probojovala“ na druhé místo Čína, z níž se do Česka v roce 2019 dostalo 12 % hodnoty dovozu zboží zpracovatelského průmyslu. Také je to jediná země ze skupiny největších dovozců/vývozců, u které nedominuje zboží související s výrobou motorových vozidel, ale elektronika, resp. komunikační zařízení a počítače a periferní zařízení.

Autor: , vedoucí oddělení statistiky průmyslu
Zatím zde není žádný komentář.