Radek Matějka: Nemám obavu, že bychom to nezvládli

Jaké statistické údaje váš odbor shromažďuje a zpracovává a jaké jsou jejich zdroje?

Jak napovídá už název odboru, rozsah statistik a agend, které zastřešujeme, je mimořádně široký a troufám si říct, že co do rozmanitosti bezprecedentní. Jedná se o statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky. Požadavky na výstupy jsou v jednotlivých oblastech značně rozdílné, důraz může být spíše na naturální ukazatele nebo na ukazatele vztažené k ekonomickému vývoji. V případě statistiky energetiky se jedná o soubor výhradně naturálních ukazatelů, které z větší části poskytují podklady pro sestavení energetické bilance. Naturální ukazatele jsou hlavním výstupem i u statistiky zemědělství, nicméně souhrnný zemědělský účet už představuje jednoznačně ekonomickou dimenzi. Průmysl i stavebnictví poskytují ekonomické údaje v rozsahu krátkodobých strukturálních statistik, navíc však přidávají údaje specifické pro dané odvětví – produkce průmyslových výrobků nebo podrobné údaje o intenzitě bytové a nebytové výstavby a jejích dalších charakteristikách.

Zdroje dat, které využíváme pro sestavování našich statistik, lze rozdělit do dvou základních skupin. Hlavním zdrojem jsou pro nás statistická zjišťování. Máme v gesci přibližně jednu třetinu ze všech statistických šetření prováděných Českým statistickým úřadem. Druhým okruhem jsou data, která buďto získáváme v rámci státní statistické služby z jiných rezortních zjišťování, nebo z dalších administrativních údajů na základě uzavřených dohod o spolupráci. Při kompilaci jednotlivých statistik v převážné míře využíváme kombinaci obou těchto zdrojů s využitím matematicko-statistických metod a expertních odhadů. Postupně se však rozšiřuje i okruh statistik, které jsme schopni sestavit čistě na základě administrativního zdroje. Jako příklad můžu uvést statistiku pesticidů – zjednodušeně informace o tom, jaké látky a v jakém množství používají zemědělci k ochraně rostlin.

V tomto směru úzce spolupracujeme s celou řadou veřejných i soukromých institucí. Namátkou s Ministerstvem průmyslu a obchodu, Ministerstvem zemědělství, Energetickým regulačním úřadem, Správou státních hmotných rezerv, Českým hydrometeorologickým ústavem, Ústavem zemědělské ekonomiky a informací, Agrární komorou, Asociací soukromého zemědělství, Svazem pekařů a cukrářů, Svazem podnikatelů ve stavebnictví či Asociací dodavatelů montovaných domů. Úzce též spolupracujeme s akademickou sférou, především s pražskou Vysokou školou ekonomickou a Českou zemědělskou univerzitou.

Jaké hlavní výstupy z těchto údajů sestavujete a publikujete?

Největší mediální pozornost si bezesporu získávají pravidelné měsíční informace o vývoji průmyslu či stavebnictví a dále informace z oblasti zemědělství. V rámci těchto informací hodnotíme vývoj průmyslové a stavební produkce, zaměstnanosti a zakázkového krytí v těchto odvětvích. V rámci rychlých informací za zemědělství poskytujeme zprávy o intenzitě rostlinné a živočišné výroby, tedy o výrobě masa a mléka, osevních plochách a výnosech jednotlivých plodin.

Mezi další statistiky, které jsou v mediálním prostoru možná méně známé, avšak pro odbornou veřejnost důležité, nepochybně patří sledování výroby jednotlivých průmyslových výrobků a služeb, sledování výstavby podle druhů stavebních děl, souhrnný zemědělský účet, měsíční statistika o výrobě a spotřebě ropy a ropných produktů či roční strukturální statistika zaměřená na sledování převážně ekonomických ukazatelů.

Z dílny našeho odboru dále vycházejí i výstupy založené na bilančním principu, jako jsou roční energetické mezinárodní dotazníky potřebné pro sestavení energetické bilance státu, ale také problematika spotřeby potravin.

Kdo a k jakým účelům vaše výstupy využívá?

Pro potřeby široké laické i odborné veřejnosti výstupy standardně publikujeme na webových stránkách úřadu a ve veřejné databázi. Zároveň je zasíláme do mezinárodních institucí, především Eurostatu, Mezinárodní energetické agentuře, Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj či Mezinárodnímu měnovému fondu. Neodmyslitelnou součástí naší práce je také příprava výstupů na míru pro stálé či jednorázové uživatele, ať už jde o státní instituce, zájmové asociace, svazy, média či jednotlivce.

Naše statistiky jsou hojně využívány v řadě oblastí. V rámci úřadu například slouží jako jeden ze zdrojů pro sestavování národních a environmentálních účtů. Z nám známých agend se mimo úřad kromě jiného používají pro potřeby sledování a vyhodnocování cílů stanovených v rámci energetické účinnosti, pro potřeby tvorby státní energetické koncepce, surovinové a energetické bezpečnosti, při vykazování počtu dnů nouzových zásob ropy a ropných produktů, výpočtu emisí nebo přípravě Zprávy o stavu zemědělství (takzvané Zelené zprávy).

Kolik zaměstnanců ve vašem odboru pracuje?

Celkem nás je 38. Patříme mezi největší statistické odbory. Organizačně jsme rozděleni do čtyř oddělení podle jednotlivých oblastí statistik. Spolupracujeme s kolegy napříč celým úřadem, počínaje připomínkováním připravované národní i mezinárodní legislativy, přes metodické zastřešení jednotlivých agend, analýzu dat a zpracování výsledků a konče přípravou statistických výstupů ke zveřejnění. Když je toho moc, kolegové ode mne občas slýchávají, že jsme „holky pro všechno“. Naštěstí v odboru, myslím si, panuje vesměs dobrá a konstruktivní atmosféra. Mám silnou podporu ze strany vedoucích. Každodenní chod funguje bez zásadních problémů a na kolegy se mohu spolehnout. Bez toho všeho by to nešlo a jsem za to vděčný, a zároveň vždy dodávám, pokud jde o rozvojové věci, že je pořád co zlepšovat.

Letošní koronavirový rok asi silně poznamenal jak poptávku po vašich datech, tak i možnosti data získávat. Jak se pandemie projevila na vstupních datech a jejich kvalitě?

Na začátku pandemie vyvolávalo největší obavy riziko nižší response, tedy zda nám podniky budou schopny vykazovat potřebné údaje a zdali je krajské zprávy zvládnou pořídit. Druhé riziko bylo v možném omezení dostupnosti administrativních údajů, protože jak ukazují i zahraniční zkušenosti, mimořádné úlevy, odklady a zjednodušení v oblasti administrativy – ačkoliv jsou pro podnikatele prospěšné – mohou mít za následek sníženou dostupnost dat a nečekaný výpadek může kvalitu statistických údajů ovlivnit. Proto jsme neprodleně začali připravovat krizové scénáře, jak dostát všem závazkům a data publikovat. Úzce jsme na tom spolupracovali s kolegy z krajských zpráv a s kolegy, kteří pro nás zajišťují programové vybavení pro zpracování výsledků. Díky nasazení všech zúčastněných, tedy i zpravodajských jednotek, jsme nakonec nemuseli žádnou náhradní variantu použít. Všem za to patří velký dík.

Všechny údaje jsme doposud zvládli zpracovat a zveřejnit standardním způsobem, tedy včas, v obvyklé kvalitě a rozsahu. Věřím, že tomu bude tak i nadále, byť nyní všichni čelíme druhé vlně pandemie. Zájem o naše data je stále vysoký, zejména u ekonomů, kteří sledují dopady pandemie do jednotlivých odvětví.

Celkové statistiky za rok 2020 budou až příští rok v březnu. Můžete však už dnes shrnout nějaké zásadní charakteristiky, které z dosud zveřejněných dat pro letošek vyplývají?

Z toho, co zatím víme, prakticky všechny základní sledované ukazatele budou v případě průmyslu a stavebnictví v červených číslech. Průmyslová produkce doposud od počátku roku poklesla o více než 10 procent, stavebnictví atakuje 7procentní pokles. Obě odvětví čelí poklesu zaměstnanosti i zakázek. V důsledku nižšího výkonu ekonomiky a mobility klesá spotřeba ropy a ropných produktů, především pohonných hmot. Pozitivní čísla z našich statistik pozoruji jedině u zemědělců, letos mají za sebou dobrou sklizeň, kterou se jim snad podaří optimálně zpeněžit, a živočišná výroba ze své podstaty též jede, protože, jak se říkává, „krávu podojit musíš“. I u průmyslu lze však najít odvětví, respektive části odvětví, která jsou v černých číslech. Jedná se především o odvětví „spojená“ s koronavirem jako výroba ochranných oděvů a pomůcek, výroba dezinfekcí či vybraných farmaceutických výrobků, vybavení nemocnic, ale též třeba i výroba hraček.

Do budoucnosti lze očekávat v důsledku nižší poptávky další prohloubení poklesu zaměstnanosti, zejména pak v průběhu roku 2021 až odezní vládou schválené podpůrné programy. Průmysl se pravděpodobně z hlediska objemu produkce vrátí zpět o 3 roky, někam na úroveň roku 2017. Podobně tomu možná bude i u stavebnictví. Zde bude záležet i na tom, jak se podaří dohnat aktuální skluz z pohledu povolování staveb. Nicméně jak průmysl, tak i stavebnictví budou pravděpodobně zasaženy méně než vybraná odvětví z oblasti služeb.

Z dalších dat, která budeme mít k dispozici ale až na konci roku 2021, budeme moci pozorovat, jak pandemie ovlivnila výsledky podniků z hlediska přidané hodnoty, objemu investic a dalších strukturálních ukazatelů typu výkonové spotřeby, kde část nákladů podniků by se díky home office mohla přesunout do spotřeby domácností.

Lze letošní vývoj produkce srovnat se začátkem ekonomické krize v roce 2008?

Jen částečně. V roce 2008 se čekalo, že průmyslová produkce bude klesat, jen se nevědělo, kdy k tomu přesně dojde, jak hluboký bude pokles a jak dlouho bude trvat, než se ekonomická situace zlepší a průmysl opět začne růst. Nyní se přesně vědělo, kdy dojde k omezení výroby, tušilo se, že pokles bude větší než v roce 2008, respektive 2009, a existuje jistý předpoklad, že když se podaří pandemii zvládnout, poptávka, a tím i výroba se z velké části obnoví, což potvrzují i aktuální výsledky o vývoji průmyslu za září, kdy se průmyslová produkce prakticky vrátila na úroveň před vypuknutím pandemie.

Údaje zjišťované vaším odborem navazují v oblasti stavebnictví a průmyslu na konjunkturální průzkumy. Do jaké míry se očekávání vyjádřená výstupy z konjunkturálních průzkumů shodují s následně skutečně zjištěnými daty a trendy?

Výsledky konjunkturálních průzkumů pravidelně sledujeme. Oba ukazatele slušně korelují. Konjunkturální průzkumy společně s dalšími předstihovými ukazateli jsou pro nás cennou informací v okamžiku, kdy validujeme naše výsledky. Já osobně v tomto případě sleduji a porovnávám aktuálně zpracovávané výsledky se statistikou zahraničního obchodu, hlídám vazbu na nové zakázky, určitým signálem je pro mě i vývoj průmyslu v Německu, a dále třeba informace, které má k dispozici Sdružení automobilového průmyslu. Kromě jiného se teď třeba nově zabýváme otázkou možností využití dat z mýtných bran, které jsme v průběhu letošního roku začali na bázi pilotního ověřování dostávat od Ministerstva dopravy.

Sledujete také, jaká část tuzemské produkce v průmyslu, energetice, stavebnictví, lesnictví a zemědělství směřuje na trhy v zahraničí, a kolik se naproti tomu spotřebuje „doma“?

Ano, určitě. Důležité je to pro nás zejména u statistik, kde bilancujeme. Jak jsem v úvodu zmiňoval, statistika zahraničního obchodu u nás nachází široké využití zejména u zemědělské statistiky a statistiky energetiky.

Zrovna teď aktuálně ve spolupráci s kolegy z odboru zahraničního obchodu a za pomoci vedení úřadu řešíme problematiku tzv. dvojích prahů. Zjednodušeně řečeno chceme, aby pro vybrané zemědělské a energetické komodity zůstalo sledování těchto položek i pro subjekty s obratem menším než 20 milionů korun, což považujeme za klíčové, aby nedošlo k omezení vypovídací schopnosti našich statistik.

V roce 2015 proběhlo v ČR velké šetření spotřeby paliv a energií v domácnostech Energo. Chystáte jeho opakování nebo jiné šetření podobného rozsahu či významu?

Je to jeden z dalších úkolů v rámci našeho odboru, které nás čekají tak trochu navíc. Šetření plánujeme uskutečnit v druhé polovině roku 2021, a to na vzorku 10 tisíc domácností. Svým obsahem naváže na šetření z roku 2015. Až zpracujeme výsledky, budeme mít podrobné informace o tom, jak se změnilo chování domácností z hlediska spotřeby využívaných paliv pro topení, chlazení, ohřev vody, vaření, osvětlení a další využití.

Kromě přípravy na šetření Energo 2021 nyní běží i další velké významné šetření, jímž je plošný zemědělský cenzus. Toto zjišťování navazuje na sérii pravidelných víceletých strukturálních šetření konaných v České republice od roku 1995. Poslední se uskutečnilo v roce 2016. Šetření je z větší části financováno z evropských peněz a je do něho zapojeno řádově 35 tisíc zemědělců. Ptáme se jich na informace o počtu a struktuře pracovníků v zemědělství, výměře a využití obhospodařované zemědělské půdy a jejím vlastnictví či pachtu, zavlažování, hnojení a hospodaření se statkovými hnojivy, stavech hospodářských zvířat a typech jejich ustájení, ekologickém hospodaření a jiných výdělečných činnostech zemědělských subjektů. Sběr dat by měl být ukončen do konce letošního roku a první výsledky budou k dispozici v druhé polovině roku příštího. Z dostupných informaci, které aktuálně mám, je response, s ohledem na aktuální epidemiologickou situaci, slušná. Tazatelé na krajských zprávách zvládají svoji práci i v těchto nelehkých podmínkách mimořádně dobře.

Mění se v poslední době nějak legislativa u vašich statistik?

Ano, zásadně. V současné době v rámci EU probíhá rozsáhlá přestavba právní architektury, kdy dochází k vytváření systému tzv. rámcových nařízení. Ta nemusejí nutně znamenat okamžitě zcela nové požadavky, ale do značné míry otevírají prostor pro snazší zavádění nových požadavků v budoucnu. Evropská komise klade na statistické údaje mimořádný důraz, jsou podkladem pro rozhodování a monitoring nových politik. To ale znamená i postupné narůstání požadavků směrem k členským zemím.

Aktuálně se připravujeme na implementaci změn, které pro nás přináší nedávno schválené rámcové nařízení k podnikovým statistikám, a sice v oblasti statistik průmyslu a stavebnictví. Chystají se další úpravy u nařízení k energetice. Za podstatnou změnu považuji požadavky na tzv. desagregaci spotřeb v odvětvích dopravy a služeb. Česky řečeno, budou se od nás chtít podrobnější údaje.

Velmi podstatnou změnu bude představovat nové rámcové nařízení pro zemědělské statistiky (takzvané SAIO), kterým dojde ke sloučení mnoha dosavadních právních norem do jednoho předpisu a zároveň k rozšíření požadavků na jednotlivé statistické oblasti. Z jednání na pracovní úrovni vyplývá, že nově přibude například požadavek na zpracování bilancí za vybrané významné zemědělské plodiny. Tím se obloukem vracím k problematice dvojích prahů, o které jsem již hovořil. Nově bude sledována také problematika ekologického zemědělství. Ale nemám obavu, že bychom to nezvládli. Přestože oblast zemědělství spadá do našeho útvaru teprve od začátku roku, moje dosavadní poznatky ukazují, že statistika zemědělství stojí na velmi dobrých základech.

Snahou ČSÚ je co nejméně zatěžovat respondenty a zvyšovat podíl administrativních zdrojů dat. Jak se to v rámci vašeho odboru daří?

V řadě statistik již administrativní zdroje dat využíváme a jejich rozsah rok od roku roste. Už mnoho let pracujeme s informacemi z České správy sociálního zabezpečení a z finanční správy, které nacházejí uplatnění především u krátkodobých či dlouhodobých podnikových šetření v průmyslu a stavebnictví. V případě statistiky o výstavbě budov využíváme dostupné informace od katastrálních úřadů.

Jinými slovy, v oblasti statistiky průmyslu a stavebnictví jsme již řadu věcí udělali v předchozích letech. Moje pozornost v tomto směru je proto nyní upřena hlavně k zemědělství a energetice. Pro potřeby statistik energetiky aktuálně analyzujeme nově získané administrativní zdroje dat z Ministerstva dopravy. Jedná se o informace z mýtných bran a podklady z registru vozidel a stanic technické kontroly. Velkou naději, pokud se vše povede tak, jak bych chtěl, vkládám do privátních dat od distributorů elektřiny a plynu. Tím bychom ušetřili práci nemalé části podniků, které nám nyní vykazují data o spotřebě paliv a energií prostřednictvím statistického šetření.

Další naší vizí je větší integrace v rámci zemědělských statistik, která by měla spočívat ve vyšším využití administrativních zdrojů dat, které má k dispozici Ministerstvo zemědělství ve svých informačních systémech. Má to však jeden háček, budeme se muset nejdříve s ministerstvem dohodnout na úpravě jejich systému tak, abychom mohli data bez problémů převzít a využít. Ale věřím, že se dohodneme, a prohloubíme tak dosavadní spolupráci.

Rád bych také dál společně s kolegy pracoval na větší integraci nástrojů pro zpracování těchto statistik. Jako první krok vidím přenesení správy zemědělského registru pod univerzální nástroje, které úřad má k dispozici. Nyní je totiž registr farem veden odděleně.

Toto jsou tedy mé hlavní priority pro nadcházející léta. Nicméně, právě teď v době další vlny opatření proti šíření koronaviru, je prioritou zachovat kvalitu dosavadních statistických výstupů a také rozvojové aktivity, jejichž odložení by znamenalo problémy do budoucnosti. Držme se a mějme se, pokud možno, zdravě.