Stavební produkce se v říjnu meziročně reálně snížila o 10,5 %. Ve srovnání s letošním zářím byla nižší o 1,7 %. Stavebnictví se tak po propadu ve 2. čtvrtletí stále nepodařilo dostatečně nastartovat, neboť produkce zde v letním období meziměsíčně pouze stagnovala.
Útlum zažívá zejména pozemní stavitelství, jehož produkce propadla meziročně o 13,0 %. Dostala se tak na úroveň počátku roku 2017. S potížemi se zde potýkaly jak malé, tak i větší firmy. Příliš nepomohla ani bytová výstavba. Počet zahájených bytů klesl v říjnu meziročně skoro o čtvrtinu, u dokončených bytů stagnoval – u nich měla vliv i vyšší loňská základna.
Produkce v inženýrském stavitelství se meziročně snížila o 4,8 %. V kumulaci za posledních 10 měsíců roku byla nižší jen o 1,1 %. Zejména větší firmy, které tomuto segmentu dominují, těžily z vyšších investic do dopravní infrastruktury (podpořenými fondy EU).
Orientační hodnota stavebních povolení v říjnu klesla meziročně o 36 %, z velké části vlivem propadu u nové výstavby. Roli hrála i vyšší loňská základna. Negativně působil omezený provoz stavebních úřadů, což administrativní náročnost povolovacích procesů dále komplikovalo. Na druhou stranu zásoba práce stavebních podniků zůstala vysoká. Hodnota nových zakázek ve 2. i 3. čtvrtletí meziročně mírně rostla – jak v pozemním, tak i inženýrském stavitelství.
Počet zaměstnanců ve stavebnictví klesl v září meziročně o 1,3 %. To bylo méně než v letních i jarních měsících a také méně než ve většině ostatních tržních odvětví ekonomiky. Ani krátkodobá očekávání stavebních podniků u zaměstnanosti nebyla výrazně pesimistická, zejména v inženýrském stavitelství. Pro řadu podniků stále představuje nedostatek zejména zahraničních pracovníků významnou růstovou bariéru. V posledních týdnech navíc komplikovala situaci i zvýšená nemocnost či karantény.
Pokles stavební produkce byl od února v Česku, na Slovensku i v Polsku pozvolný. Odvětví zde těžilo z čerpání fondů EU do oblasti dopravní infrastruktury. Projevil se i příznivější průběh jarní vlny pandemie. V celé EU naopak výkon stavebnictví ve 2. čtvrtletí citelně klesl, během 3. čtvrtletí se ale přiblížil úrovni z počátku roku.
V úhrnu za 1. až 3. čtvrtletí klesla stavební produkce v EU o téměř 7 %, podobně jako v ČR. Ve Francii, Španělsku, Itálii a Slovensku byl pokles vyšší než 12 %. Naopak Německo si udrželo mírný růst (2 %).
Stavebnictví v ekonomice ČR v roce 2019
Produkce ve stavebnictví vzrostla o 2,6 %. Z toho ve stavitelství pozemním o 2,1 %, v inženýrském pak o 4,0 %.
Téměř 75 % stavební produkce připadá na pozemní stavitelství (především na nebytové budovy výrobní), 25 % na inženýrské stavitelství.
Zaměstnávalo 7,6 % osob v národním hospodářství. Více než třetinu pracovníků stavebnictví tvořili sebezaměstnaní.
Podíl stavebnictví na hrubé přidané hodnotě v celé ekonomice – 5,6 %.
Investice do obydlí a ostatních budov a staveb tvořily 41 % všech fixních investic v ekonomice. V rámci sektoru vládních institucí pak 59 %, u domácností dokonce 85 %.
Od veřejných zadavatelů pocházelo 46 % hodnoty stavebních prací.
