Česká ekonomika po roce a půl stagnace ve třetí čtvrtině roku 2023 mezičtvrtletně klesla. Nižší byla spotřeba domácností, kapitálové výdaje i zahraniční poptávka.
Česká ekonomika v posledních dvou letech těžko odolávala vlivu prudkého růstu cen a geopolitické nestability, které dál otřásaly jistotou domácností i podniků. Až do poloviny loňského roku byl ve vývoji hrubého domácího produktu patrný negativní vliv domácí poptávky (zejména spotřeby domácností), který se dařilo vyvažovat díky příznivému vývoji bilance zahraničního obchodu. Česká ekonomika se tak v zásadě pohybovala v pásmu stagnace.
To se změnilo ve 3. čtvrtletí 2023, kdy HDP mezičtvrtletně klesl o 0,6 %. Ve směru poklesu působily zejména výdaje na tvorbu hrubého kapitálu – negativní příspěvek měla změna zásob i investice. Spotřeba domácností po přírůstku ze 2. kvartálu opět klesla. Mírně negativně se projevila rovněž zahraniční poptávka, která tak po více než roce přestala vyvažovat propad domácí poptávky. Jen spotřeba vládních institucí mezičtvrtletně rostla.
Meziročně hrubý domácí produkt ve 3. čtvrtletí zaostával o 0,8 %, a klesl tak potřetí v řadě. V sestupném směru působila zejména změna zásob a spotřeba domácností. Naopak stabilní meziroční přírůstek si držela vládní spotřeba a rostly také investice. K meziročnímu růstu HDP stále mírně pozitivně přispívala i zahraniční poptávka, její vliv ale ve srovnání s předchozími čtyřmi kvartály výrazně oslabil.
Příspěvky výdajových složek ke změně HDP* (stálé ceny, meziročně, příspěvky v p. b., HDP v %)
* příspěvky po vyloučení dovozu pro konečné užití
Česká ekonomika zaostává
Údaje o HDP v cenách roku 2015 ukazují, že ve 3. čtvrtletí 2023 HDP nedokázal překonat úroveň stejného období roku 2019. Nejblíže k výstupu nad předpandemickou hodnotu měl HDP ve 2. čtvrtletí 2022, od té doby však česká ekonomika klesá. Poněkud nešťastnou situaci domácí ekonomiky dokládají rovněž údaje Eurostatu. Česko bylo jedinou zemí EU, kde HDP očištěný o vliv cen zaostával za úrovní 3. čtvrtletí předpandemického roku 2019, konkrétně o 1,0 %. Jen o 0,6 % překonal uvedenou hranici HDP v Německu a Rakousku. Přitom rozdíl mezi 3. čtvrtletím 2023 a 2019 v celé EU činil 3,6 %.
Nabídková strana ekonomiky reprezentovaná hrubou přidanou hodnotou ve 3. čtvrtletí u nás mezičtvrtletně klesla o 0,4 %. Nejvíce se propadla HPH ve stavebnictví, veřejné správě a obraně, vzdělávání, zdravotní a sociální péči. Oslabení zahraniční poptávky bylo patrné ve zpracovatelském průmyslu, té domácí naopak v uskupení obchod, doprava, ubytování a pohostinství. Mezičtvrtletně se snížila HPH také v informačních a komunikačních činnostech a v zemědělství, lesnictví a rybářství. Stagnovaly profesní, vědecké, technické a administrativní činnosti a ostatní činnosti (zahrnují například služby osobní péče). Blízko stagnace se pohyboval mezičtvrtletní přírůstek HPH v činnostech v oblasti nemovitostí a v peněžnictví a pojišťovnictví.
Meziročně hrubá přidaná hodnota zaostávala o 0,1 %. Na této téměř stagnaci má podíl protichůdné působení služeb a průmyslu. Služby přispívaly celkově ve směru růstu HPH tím, že u nich převážil meziroční přírůstek HPH informačních a komunikačních činností, profesních, vědeckých, technických a administrativních činností a peněžnictví a pojišťovnictví. Naproti tomu k meziročnímu propadu došlo v uskupení obchod, doprava, ubytování a pohostinství a poprvé po šesti čtvrtletích také meziročně klesla HPH průmyslu jako celku. Směr dolů totiž nabrala HPH zpracovatelského průmyslu, který předtím vyvažoval úpadek ostatních průmyslových odvětví. Ve stavebnictví se série meziročních propadů HPH protáhla na celé dva roky.
Spotřeba domácností se propadla
Na straně domácí poptávky spotřeba domácností nenavázala na přírůstek ze 2. čtvrtletí a ve 3. čtvrtletí se snížila o 0,4 %. Vládní spotřeba naopak rostla o 1,3 %. Dlouhá série předchozích poklesů znamenala, že spotřeba domácností ve 3. čtvrtletí reálně zaostávala za stejným obdobím let 2017–2022. Nejvíce se propadla spotřeba střednědobých statků zahrnujících velkou část nepotravinářského zboží, mezi které patří oblečení, obuv, potřeby do domácnosti, vybavení pro sport nebo knihy. Nižší byla i spotřeba netrvanlivého zboží (potraviny, léky) a služeb. U předmětů dlouhodobé spotřeby došlo naopak k navýšení.
Růst spotřeby domácností a průměrných mezd (reálně, %)
Spotřeba domácností stále čeká na oživení, což souvisí i s pokračujícím reálným poklesem průměrných mezd zaměstnanců. Inflace během roku zvolňovala (spotřebitelské ceny byly ve 3. čtvrtletí meziročně vyšší o 8,0 %, zatímco v 1. a 2. čtvrtletí vzrostly o 16,4 % a 11,1 %), ale nominální růst průměrné měsíční hrubé mzdy ji zatím nestačil překonat. Reálně ve 3. čtvrtletí klesla průměrná mzda o 0,8 % a pokles zasáhl odvětví zaměstnávající dohromady přibližně dvě třetiny zaměstnanců v ekonomice.
Kapitálové výdaje ve 3. čtvrtletí mezičtvrtletně klesly o 2,1 %. Přispívala k tomu změna zásob i oslabení samotné investiční aktivity o 0,6 %. Mezičtvrtletně se prudce propadly investice do obydlí, které z většiny financují domácnosti. Snížily se také výdaje na předměty duševního vlastnictví (licence, programové vybavení a podobně). Oproti tomu rostly investice do dopravních prostředků a zařízení a do ICT a ostatních strojů a zařízení. Mírně mezičtvrtletně rostly také výdaje na ostatní budovy a stavby.
Vývoz zboží reálně klesá
Příznivý příspěvek zahraniční poptávky k celkovému růstu HDP byl od konce roku 2021 až do poloviny roku 2023 dán rychlejší reálnou dynamikou vývozu zboží a služeb v porovnání s dovozem. To se změnilo právě ve 3. čtvrtletí 2023, kdy se export zboží a služeb reálně mezičtvrtletně snížil o 1,2 %, zatímco dovoz o 1,1 %. Tento drobný rozdíl v dynamice způsobil, že zahraniční poptávka přispěla k mezičtvrtletnímu růstu HDP negativně. Vývoz zboží mezičtvrtletně klesl o 2,2 %, zatímco export služeb vzrostl o 4,0 %. Dovoz zboží byl mezičtvrtletně nižší o 1,9 % a služeb o 3,3 %.
Meziroční dynamika vývozu ve 3. čtvrtletí také narazila na jistý zlom. Export zboží a služeb se reálně meziročně snížil o 0,6 %, poprvé po šesti čtvrtletích nárůstů. Klesal vývoz zboží (−1,5 %), zatímco u služeb pokračoval růst (5,0 %). Dovoz zboží a služeb se ale zatím meziročně propadal výrazněji než vývoz (−1,8 %), takže mírně pozitivní příspěvek zahraniční poptávky k meziročnímu růstu HDP se udržel. Hluboký pokles se týkal importu zboží (−4,1 %), zatímco u služeb dovoz silně rostl (12,4 %).
Celkové hodinové náklady na pracovní sílu ve 3. čtvrtletí 2022 (% meziročně, kalendářeně očištěno)
Bilance zahraničního obchodu se zbožím a službami v běžných cenách ve 3. čtvrtletí dosáhla 91,5 mld. Kč. Meziročně tedy došlo ke zlepšení o 59,9 mld. Kč. Z toho přebytek obchodu se zbožím vykázal meziroční růst o 66,1 mld. Kč, zatímco bilance služeb se o 6,3 mld. Kč zhoršila. Meziroční zlepšení bilance zahraničního obchodu se zbožím ovlivnilo zejména zmírnění deficitu u ropy a zemního plynu. Zlepšení salda u ostatních druhů zboží bylo méně výrazné. Mírně se zlepšila bilance obchodu s motorovými vozidly, se základními kovy, s elektrickými zařízeními nebo s chemickými látkami a přípravky. Je vidět, že ve změnách bilance figurují suroviny, u kterých meziročně výrazně klesaly ceny. Na druhé straně tak ve 3. čtvrtletí vykázal největší meziroční zhoršení bilance obchod s elektřinou, plynem, párou a klimatizovaným vzduchem.
Mezičtvrtletně se bilance zahraničního obchodu se zbožím a službami téměř nezměnila. Poklesl ale přebytek zahraničního obchodu se zbožím, což bylo zcela vykompenzováno zlepšením přebytku obchodu se službami.
Článek si můžete přečíst v prvním letošním vydání časopisu Statistika&My.
