Složení žákovských kolektivů v mateřských, základních a středních školách v Česku v minulém školním roce výrazně ovlivnili uprchlíci z Ukrajiny.
Ve školním roce 2022/23 se oproti roku předešlému zvýšil počet dětí v mateřských školách (o 2,4 %), v základních školách (o 4,5 %) a ve středních školách (o 3,8 %). Meziroční nárůst, který je v případě základních a středních škol nejvyšší za posledních deset let a v případě mateřských škol za posledních devět let, byl výrazně ovlivněn přílivem ukrajinských dětí. Mateřské školy navštěvovalo 3,5krát více Ukrajinců než v roce předešlém, základní školy dokonce 5,3krát více a střední školy 2,3krát. Ukrajinci tvořili 54,8 % všech cizinců v mateřských školách, 69,9 % všech cizinců v základních a 50,0 % cizinců ve středních školách.
Další početně významné skupiny cizinců představovali Vietnamci a Slováci, již o poznání méně bylo Rusů. Dohromady tyto čtyři skupiny cizinců tvořily ve školním roce 2022/23 v mateřských školách 82,9 % všech cizinců, v základních 88,7 % a ve středních 83,9 %. Z celkového počtu dětí bylo v mateřských školách 5,3 % cizinců, v základních 7,2 % a ve středních 3,1 %.
V mezikrajském srovnání vykazuje dlouhodobě nejvyšší podíl žáků s jiným než českým občanstvím Praha. Např. v základních školách to ve školním roce 2022/23 bylo 16,1 % z celkového počtu žáků. S velkým odstupem následovaly kraje Karlovarský (10,7 %) a Plzeňský (10,1 %). Nejnižší podíl žáků s jiným než českým občanstvím zaznamenaly kraje Olomoucký, Moravskoslezský a Zlínský, kde podíl cizinců mezi žáky základních škol nedosahoval ani 4 %.
K nejvýraznějšímu absolutnímu přírůstku cizinců v řadách žáků základních škol mezi posledními dvěma školními roky došlo v Praze (+8 737 žáků) a ve Středočeském kraji (+6 260 žáků). Celkový meziroční přírůstek žáků cizí státní příslušnosti v Česku činil 42 205 a uvedené dva kraje se na něm tedy podílely 35,5 %.
Cizinci ve školách v Česku
Přibývá dětí v přípravných třídách
Podíl dětí, které před zahájením školního roku již dosáhly šesti let a více a zůstaly v předškolním vzdělávání, mezi školními roky 2018/19 a 2021/22 vzrostl z 6,5 % na 7,4 %. K nejvýraznějšímu nárůstu došlo mezi školními roky 2020/21 a 2021/22, které byly poznamenány pandemií onemocnění covid-19. V posledním školním roce pak podíl dětí s odloženým nástupem do základní školy mírně poklesl na 7,2 %. V absolutním vyjádření ale dětí s odkladem mírně přibylo (+108). Relativně malou změnu počtu šestiletých a starších předškoláků v posledním roce lze „přičíst na vrub“ dvěma protichůdně působícím okolnostem: Jednak opadl vliv pandemie, čímž patrně poklesl zájem o odklady pro tuzemské děti, naproti tomu ale narostlo množství cizinců, kteří se mohou potýkat s jazykovou bariérou, a před nástupem do ZŠ tedy potřebují rok na dorovnání tohoto hendikepu.
Přípravné třídy mělo ve školním roce 2022/23 celkem 418 běžných základních škol, tedy o 15,5 % více než v předchozím školním roce. Celkem fungovalo 507 přípravných tříd, které navštěvovalo 6 463 dětí, což je o 22,4 % více než v roce předchozím. Více než tři pětiny z nich byli chlapci (62,4 %). Na jednoho učitele působícího v přípravné třídě i na jednu přípravnou třídu připadlo v průměru shodně 13 dětí. Oproti tomu v mateřské škole na jednoho učitele vycházelo průměrně 10,7 dětí a průměrná třída měla 21,6 dětí.
Vzhledem k poměrně výraznému navýšení počtu škol s přípravnými třídami není překvapením, že se mezi posledními dvěma školními roky navýšil podíl dětí s odkladem, které docházely do přípravných tříd či přípravného stupně, na úkor těch, které opakovaly poslední ročník mateřské školy. Vzrostl z 15,1 % na 18,2 %. Stoupající trend, i když mírnější, byl zaznamenán i v minulosti: ve školním roce 2017/18 činil podíl dětí s odkladem v přípravných třídách 14,3 %.
Doplňme, že mezi žáky přípravných tříd bylo ještě v září 2021 celkem 92,2 % Čechů a 2,4 % Ukrajinců. Během následujících dvanácti měsíců se podíl Čechů snížil na 88 % a Ukrajinců vzrostl na 6,9 %.
Na jednu přípravnou třídu na základní škole či třídu přípravného stupně základní školy speciální (dále jen přípravku) připadal ve školním roce 2022/23 nejnižší počet prvních tříd v krajích Karlovarském (4,1), Ústeckém (4,8) a v Praze (6,3). Rodiče v těchto regionech tak měli větší možnost volby, zda dítě s odkladem nechají v mateřské škole, nebo jej zapíší do přípravky. Přípravky zde navštěvovalo mezi 35 a 45 % dětí s odkladem školní docházky.
Naproti tomu v Jihočeském kraji na jednu přípravku vycházelo 56,9 první třídy, a v přípravkách se tak vzdělávalo jen 2,5 % dětí s odkladem. Další kraje s vysokým počtem prvních tříd na jednu přípravku byly Královéhradecký (49,9) a Olomoucký (41,3).
Děti s pozdějším nástupem do 1. třídy (%)
Nástup do první třídy odkládají častěji chlapci
Vedle dětí, které měly ve školním roce 2022/23 odklad, lze sledovat i žáky, kteří nastoupili do první třídy základní školy ve vyšším věku, než je běžné. Podíl sedmiletých a starších žáků ze všech nově přijatých
do první třídy byl v uplynulém školním roce čtvrtinový (24,9 %), tj. o 1,1 procentního bodu vyšší než ve školním roce 2021/22. Jedná se o nejvýraznější nárůst za posledních pět let, během nichž se tento podíl celkově zvýšil o 2,8 procentního bodu. Ovlivněn byl zejména vyšším zastoupením dětí s odkladem v předškolním vzdělávání v době covidové pandemie v letech 2020 až 2022.
V krajském srovnání vykazují nejvyšší podíly sedmiletých a starších žáků ze všech žáků nově přijatých do první třídy kraje Ústecký (28,0 %), Karlovarský (27,2 %) a Olomoucký (27,2 %), nejnižší pak Kraj Vysočina (23,2 %), hlavní město Praha (23,5 %) a Středočeský kraj (23,7 %).
Mezi sedmiletými a staršími žáky nastupujícími do první třídy převažují chlapci. Ve školním roce 2022/23 tvořili 31 % ze všech chlapců nastupujících do první třídy, zatímco sedmileté a starší dívky se na celkovém počtu dívek podílely jen 18,5 %.
Maturitní obory studuje více dívek
Na středních školách se ve školním roce 2022/23 nejvíce žáků vzdělávalo v oborech odborného vzdělávání s maturitní zkouškou (46,4 %), dále pak na gymnáziích (29,3 %) a v odborném vzdělávání s výučním listem (20,5 %). Nástavbové studium se týkalo již jen 3,1 % žáků a střední vzdělávání bez výučního listu a bez maturity 0,6 % žáků. V dlouhodobém pohledu bývá počet žáků gymnázií poměrně stabilní, zatímco počet žáků ve středních školách s výučním listem a v odborně zaměřených školách s maturitní zkouškou kolísá podle vývoje početnosti středoškoláků celkem.
Žactvo gymnázií tvořily ve školním roce 2022/23 z 56,6 % dívky. Přitom mezi žáky v nižších ročnících víceletých gymnázií spadajících do povinné školní docházky bylo ve školním roce 2022/23 celkem 53,1 % dívek, zatímco ve středoškolské úrovni studia na gymnáziích již jejich podíl dosahoval tří pětin (59,1 %). Mírně nadpoloviční podíl dívek najdeme i mezi žáky odborného vzdělávání s maturitní zkouškou (51,7 %). Naproti tomu mezi žáky odborného vzdělávání s výučním listem byla dívek jen zhruba třetina (35,0 %) a z žáků nástavbového studia tvořily dívky 43,9 %. Dívky, které se vzdělávají v některém oboru s výučním listem, si tak častěji než chlapci doplňují vzdělání do maturitní zkoušky v rámci nástavbového studia.
Počty žáků zdravotnických a strojírenských oborů na středních školách
Nejrychleji přibývá žáků ve zdravotnických oborech
V regionálním srovnání zaznamenaly nejvyšší podíl žáků ve středním vzdělávání bez maturitní zkoušky (tj. max. s výučním listem) kraje Ústecký (26,5 %) a Karlovarský (26,1 %). Naproti tomu nejnižší byl jejich podíl v Praze (13,1 %), která ale zaujala první místo v podílu žáků gymnázií (37,0 %). Nadprůměrné zastoupení gymnazistů najdeme i v krajích Jihomoravském (32,6 %) a Středočeském (29,6 %). Nejnižší podíl žáků gymnázií vykazují kraje Ústecký (24,1 %) a Liberecký (23,8 %). Doplňme, že srovnání je prováděno podle sídla školy, přičemž např. v Praze se vzdělává též mnoho žáků s trvalým pobytem ve Středočeském kraji. Na středních školách s výučním listem převažovaly skupiny oborů z oblasti strojírenství a strojírenské výroby (se 17 832 žáky ve školním roce 2022/23) a dále gastronomie, hotelnictví a turismu (s 13 573 žáky). V obou uvedených skupinách oborů přitom za posledních pět let žáků ubylo (o 12,2 %, resp. o 9,5 %), přestože mezi posledními dvěma školními roky se již počet žáků strojírenských oborů nepatrně zvýšil (o 0,7 %). V ostatních skupinách oborů s více než 1 000 žáky počet žáků během posledních pět let narostl. Nejvýrazněji ze všech skupin oborů v oborech zdravotnických (o 43,1 %), v nichž se ve školním roce 2022/23 vzdělávalo 1 961 žáků.
Ze skupin oborů středního odborného vzdělávání s maturitní zkouškou s více než 5 000 žáky se mezi pět nejnavštěvovanějších v uplynulém školním roce řadily ekonomika a administrativa (32 421 žáků), informatické obory (17 841 žáků), obecně odborná příprava (17 778 žáků), zdravotnictví (16 730 žáků) a elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika (15 898 žáků). V absolutním vyjádření se oproti školnímu roku 2017/18 nejvíce zvýšil počet žáků v oborech z oblasti ekonomiky a administrativy (o 4 854), nejvyšší relativní nárůst zaznamenaly speciální a interdisciplinární obory (o 35,8 %), v nichž se ale vzdělávalo již pouze 5 622 žáků. Druhý nejvyšší přírůstek počtu žáků jak v absolutním, tak relativním vyjádření se týkal zdravotnických oborů, kde za pět let přibylo 4 289 žáků, tedy 34,5 %. Větší než pětinový přírůstek dále zaznamenaly obory z oblasti stavebnictví, geodézie a kartografie (o 29,4 %), informatické obory (o 26,9 %), obory z oblasti elektrotechniky, telekomunikační a výpočetní techniky (23,0 %) a z oblasti umění (20,8 %). Jedinou skupinou oborů s více než 5 000 žáky, v níž za posledních pět let došlo k poklesu počtu žáků, je strojírenství a strojírenská výroba.
Počet žáků se zde snížil o 3 085 neboli o 17,9 %, což v průměru představuje pokles o 3,8 % ročně. Naproti tomu počet žáků zdravotnických oborů stoupá již od školního roku 2015/16, v průměru o 5,2 % ročně. Výrazný nárůst počtu žáků ve zdravotnických oborech se týkal jak vzdělávání s výučním listem, tak i s maturitní zkouškou a přibývalo také studentů takto zaměřených vyšších odborných a vysokých škol. Podobné je to rovněž na opačném konci škály, kde na středním stupni nejvíce ubývá žáků ve skupině oborů strojírenství a strojírenské výroby a na vysokých školách klesá zájem o technické obory.
Článek si můžete přečíst v zářijovém čísle časopisu Statistika&My.
