Předseda Statistického úřadu SR Peter Peťko vidí budoucnost statistiky v inovacích a ve spolupráci s univerzitami.
Do statistického úřadu jste před rokem přišel z úplně jiné instituce. Co vás po nástupu nejvíce překvapilo?
Přirozená součást mého osobního i pracovního života je změna. Přestože mladí lidé po studiu v zahraničí obvykle zůstávají v cizině i pracovat, já jsem chtěl změnu a po několikaletém studiu v Londýně jsem se rozhodl vrátit na Slovensko. Během pracovní kariéry jsem působil v konzultační společnosti, v bankovním sektoru, na ministerstvu školství nebo v managementu státní dálniční akciové společnosti. Byly to rozdílné sektory, proto jsem si musel neustále prohlubovat znalosti a také udržovat schopnost rychle reagovat na změny.
Po nástupu do statistického úřadu mě nejvíce překvapilo množství změn, které se zde realizují. Předtím jsem tuto dynamiku nevnímal.
V čem spatřujete výhody a nevýhody toho, když v čele statistického úřadu stojí člověk, který není odborníkem na statistiku?
To, že nejsem vystudovaný statistik, neznamená, že nemám ke statistice blízko. Právě naopak, statistika tvořila i v minulosti důležitou součást mého pracovního života. Absolvoval jsem vzdělávací programy Lean Six Sigma zaměřené na optimalizaci procesů. Ty ve významné míře využívají statistické metody i statistickou analýzu pro identifikaci hlavních problémů, případně pro výpočet výkonnosti procesů a jejich kontrolu. Jsem analytický typ a uvedená školení mě naučila rozhodovat se na základě dat, a nikoliv emocí.
Výhodou manažera – nestatistika – je odstup od dlouhodobých problémů a nadhled. Základem úspěchu jak v osobních vztazích, tak i v organizaci a v jejích útvarech, je komunikace. Úkolem manažera je umět správně komunikovat, umět položit ty správné otázky, i když ne vždy příjemné, umět dát zpětnou vazbu (pozitivní i negativní), určovat směr a vizi organizace. Mnohdy je třeba dokázat se přenést, vcítit se do relativně velkého detailu, a tak pochopit a pojmenovat stav, případně problém. V Lean Six Sigma se používá výraz Voice of Customer (VOC). Právě proto již v úřadě připravujeme detailní analýzu uživatelů (stakeholders), abychom se cíleně dívali na jejich potřeby a požadavky.
Ing. Peter Peťko, MBA
Po studiu na Glamorgan University v Londýně si doplnil vzdělání v oboru ekonomie a management na Panevropské vysoké škole v Bratislavě. Kariéru začínal v poradenské společnosti BDO, dále působil v Tatra bance a na Ministerstvu školství, vědy, výzkumu a sportu SR. Od roku 2020 vykonával funkci provozního ředitele Národní dálniční společnosti. Předsedou Statistického úřadu SR byl jmenován v září 2022.
S jakými plány a předsevzetími jste do funkce předsedy statistického úřadu nastupoval, co z nich se vám již podařilo uskutečnit a jaké důležité úkoly máte ještě před sebou?
Moji předchůdci již položili pevný základ důležité a stabilní instituce, která je významnou součástí fungování státu. Cíle, které jsem si stanovil, jsou během na dlouhou trať. Viditelný velký výsledek stojí často na množství malých, ale do sebe dobře zapadajících změn. Samozřejmě bez dostatku financí jsou některé změny nemožné.
Ve své práci se budu snažit nadále posilovat postavení statistického úřadu. Součástí naší každodenní práce musí být rovněž snižování administrativní zátěže zpravodajských jednotek. Vyplňování formulářů a stovek ukazatelů je třeba nahradit využíváním administrativních zdrojů dat, big daty a údaji od soukromých společností – takzvanými Privately Held Daty. V této oblasti nás čekají významné změny. Prostor vidím také v aktivnější spolupráci s institucemi, které se podílejí na tvorbě oficiální statistiky v Národním statistickém systému Slovenska.
Z již uskutečněných kroků mohu jmenovat například start vydávání interního newsletteru Svět statistiky a přípravu průvodce pro nové kolegyně a kolegy. Zahájili jsme rovněž práce na novém intranetu úřadu a na nových webových stránkách. Aktivně se setkáváme i se zástupci univerzit, abychom nastavili vzájemnou spolupráci.
V červnu proběhla ve vašem úřadě návštěva hodnotitelů v rámci peer review. Jaké jsou hlavní závěry tohoto prověřování?
Po absolvování náročné několikaměsíční přípravy na přátelské přezkoumání mohu konstatovat, že se jedná o skutečně důsledný nástroj Evropského statistického systému (ESS) pro zhodnocení kvality práce statistických systémů na národní úrovni. Dokladování a zdokumentování toho, jak dodržujeme 16 samoregulačních zásad Kodexu evropské statistiky, bylo vyčerpávající. Zároveň ale bylo také příležitostí podívat se na celkové hodnotové nastavení a systémové fungování tvorby a šíření oficiálních statistik. To, co jsem viděl, ve mně utvrdilo pocit, že v úřadu máme vysoce profesionální lidi a dobře nastavené odborné činnosti.
Podle předběžných vyjádření týmu čtyř evropských hodnotitelů po ukončení osobní červnové návštěvy jsme na Slovensku potvrdili kvalitu institucionálního prostředí, statistických procesů i výstupů v rámci tvorby oficiálních statistik. Komise evropských expertů vyzdvihla nezávislost, profesionalitu a vysokou respektovanost Statistického úřadu SR. Pozitivně také hodnotila velmi dobré vztahy úřadu s vědeckou obcí a ocenila důsledný přístup k ochraně dat, k systému managementu kvality a rovněž i k bezpečnosti IT.
Tématem slovenského předsednictví sekce statistiky ve Visegrádské skupině v předchozím pololetí byly mimo jiné inovace. Proč jste si vybrali právě tuto oblast?
Nosnými tématy našeho předsednictví byly inovace a cenové statistiky, tedy inflace. Témata jsme zvolili pro jejich aktuálnost a vzhledem ke zvýšené poptávce odborných i laických uživatelů. Inovace jsou důležitou součástí života statistických úřadů. Vzájemná komunikace či výměna zkušeností je může zkvalitnit a urychlit. A růst cen je tématem v celé Evropě. V zemích V4 dosahovala inflace nadprůměrné hodnoty v rámci EU a dotkla se téměř každého obyvatele. Proto jsme na toto téma připravili i publikaci. Zároveň cenové statistiky aktuálně nejvýrazněji čelí tlaku na inovace při získávání a zpracování dat. Proto jsme k tomuto tématu uspořádali i workshop. Šlo o velmi přínosný formát výměny odborných zkušeností expertů V4.
Na jakých inovačních projektech nyní v rámci úřadu pracujete?
Globální pandemie covidu-19 a opatření omezující klasické kamenné obchody změnily spotřebitelské chování. Objem online nákupů na Slovensku loni dosáhl 1,8 miliardy eur s podílem 12 procent na tržbách maloobchodu. I z tohoto důvodu se již dva roky intenzivně zabýváme metodou web scrapingu, tedy automatizovaným získáváním relevantních cenových dat z webových stránek prostřednictvím projektu Dynamický cenový model. Aktuálně aktivně spolupracujeme s největším nákupním poradcem a internetovým cenovým porovnávačem – společností Heureka.
Rozvíjíme také aktivity v oblasti využívání transakčních údajů od obchodních řetězců, tedy scanner dat, pro oblast zpracování cen potravin a nealkoholických nápojů. Zatím jsme analyzovali dva základní přístupy ke zpracování těchto údajů – statický a dynamický – a několik indexových metod. Vyvíjíme IT nástroj, který bude sloužit k pravidelnému měsíčnímu zpracování údajů od obchodních řetězců pro účely cenové statistiky.
Velmi dobře si uvědomuji, že inovace jsou pro statistické autority nezbytné. Mezi aktivity s vysokým inovativním potenciálem patří také například projekt Socioekonomické aspekty big dat v oficiální statistice. Je zaměřený na tvorbu experimentální statistiky týkající se rychlých odhadů indexu průmyslové produkce (nowcasting) a využívá údajů z mýtného systému Národní dálniční společnosti a od mobilních telekomunikačních operátorů.
Připravujeme rovněž stáž s polskými kolegy, která bude zaměřena na porovnání metodiky zpracování a sběru dat v oblasti cestovního ruchu s využitím big dat a web scrapingu. Výstupem z této stáže by mohla být společná publikace z oblasti cestovního ruchu v okresech slovensko-polského pohraničí.
Letos v květnu Statistický úřad SR zprovoznil nový modul, který umožňuje sběr dat přímo z podnikových informačních systémů. Jaké jsou první zkušenosti s jeho provozem?
Tento modul se týká části údajů z vybraných měsíčních a kvartálních zjišťování a je zatím v testovací fázi. Na hodnocení prvních zkušeností je ještě brzy. Pro nás je velmi důležité, že jsme začali aktivně spolupracovat hned s několika dodavateli mzdových, účetních a provozních podnikových systémů, kteří aktuálně nastavují softwarově své produkty pro spolupráci s naším modulem. Následně zapojíme do testování vybrané zpravodajské jednotky. Systém bude fungovat tak, že všechna data, která jsou pro účely statistiky použitelná, se natáhnou na jeden klik z interních systémů zpravodajské jednotky. Zástupce firmy do formulářů úřadu doplní už jen ty údaje, které v jeho interním systému nejsou evidovány.
Jak intenzivní je spolupráce vašeho úřadu s ČSÚ?
Významně! Moje první návštěva směřovala právě do ČSÚ. Naši vzájemnou spolupráci vnímám jako vysoce nadstandardní a velmi rád ji budu dále aktivně rozvíjet. Konzultace odborníků se realizují na všech úrovních a v mnoha statistických oblastech. Výměna zkušeností s českými kolegy je pro nás zdrojem odborné inspirace a důležitou součástí pokroku. Budu rád, pokud stáže odborníků mezi našimi zeměmi ještě zintenzivníme. Tuto možnost jsme oficiálně zakotvili i v memorandu o spolupráci během slovenského předsednictví V4.
Vnímáte v současné turbulentní době vysoké inflace, energetické krize a dopadů války na Ukrajině zvýšený tlak na porušení nezávislosti statistického úřadu?
Osobně žádný takový tlak nevnímám. Myslím si, že pravidla v EU, míra transparentnosti produktů a profesionalita lidí v úřadu, už dávno nastavily neprůstřelná pravidla nezávislosti statistického úřadu. Aktuální výzvu spíš dnes vnímám ve zcela jiné oblasti – v oblasti výkladu dat. Prvořadým se stalo téma interpretace a dezinterpretace faktů a čísel a budování kritického myšlení na různých úrovních společnosti./p>
Význam uživatelské gramotnosti, tedy schopnosti porozumět statistickým datům a údajům, zdůraznila i prezidentka Zuzana Čaputová při vašem jmenování do funkce. Jaké aktivity ke zvyšování uživatelské gramotnosti vyvíjíte?
Zvyšování statistické gramotnosti vnímám v několika oblastech. První je rozšíření forem diseminace. Soustředíme se zejména na přípravu nových webových stránek, které s využitím moderních digitálních vizualizačních prostředků umožní zpřístupnění celé naší databáze.
Druhou oblastí je spolupráce se školami. Letošní premiérová účast Slovenska v Evropské statistické soutěži (ESC) překonala všechna naše očekávání. Do soutěže se zapojilo 85 středních škol, více než 330 týmů a téměř 900 středoškoláků. A tři ze čtyř slovenských finálových týmů se probojovaly dokonce mezi pět nejlepších týmů Evropy s videem na poměrně těžké téma: blahobyt v naší zemi.
Mezi mé priority ale také patří cílená a dlouhodobě udržitelná spolupráce s univerzitami a akademickou obcí, která má strategický význam pro rozvoj a zlepšení zpracování statistických údajů. Tato spolupráce umožňuje výměnu odborných znalostí a výzkumných metod, zvyšuje kvalifikaci odborníků a přispívá k inovacím ve vzdělávání a výzkumu. Zároveň podporuje výměnu dat a informací, což posiluje kvalitu statistik a jejich interpretaci. Spolupráce s akademickou obcí také napomáhá pochopení společenských potřeb a podporuje informované rozhodování ve veřejné politice. Celkově jde o důležitý nástroj pro zvýšení efektivnosti a přesnosti zpracování a pro zlepšení interpretace statistických údajů.
Můžete upřesnit konkrétní náplň spolupráce s vysokými školami?
Statistický úřad disponuje rozsáhlou datovou infrastrukturou, která univerzitám umožňuje získat přístup k reálným datovým zdrojům. To přispívá k vytváření autentických a relevantních výzkumných projektů a studentských prací s tématy jako například big data a data science. V tomto kontextu vidím výrazný přínos, nejen v samotném poskytování datových zdrojů, ale také v možnosti využít zkušeností našich odborníků při spoluvytváření studijních programů. Důležitá bude rovněž jejich participace na vzdělávacím procesu, při vedení diplomových a disertačních prací i při vytváření výzkumných a školních projektů. Tato spolupráce mimo jiné umožňuje studentům absolvovat stáže a praxi na statistickém úřadě, nebo například v Eurostatu. Zde získají praktické zkušenosti se statistickými údaji a nástroji, což je připraví na reálné pracovní situace.
Celkově spolupráce statistického úřadu s univerzitami posiluje vazbu mezi teorií a praxí. Studenti získávají přístup k reálným datům a odbornou praxi, což jim umožňuje lépe porozumět statistice a využívat ji v profesionálním životě. Zároveň univerzity mohou přispět k inovacím a rozvoji statistických metod a nástrojů. Celkovým efektem je kvalitnější vzdělání a vyšší připravenost studentů pro moderní výzvy pracovního trhu.
Jak respektovaný je Statistický úřad SR a jakou důvěru mají jeho výstupy v očích obyvatel Slovenska?
Statistický úřad SR si udržuje dlouhodobě čtvrté místo v žebříčku důvěry za armádou, Národní bankou Slovenska a samosprávami (městy a obcemi). Uzavíráme seznam institucí, u nichž důvěra převládá nad nedůvěrou. Podle posledního průzkumu z roku 2021 Statistickému úřadu SR důvěřuje, respektive více důvěřuje než nedůvěřuje 59 procent dotázaných nad 18 let. Na vysoké úrovni se udržuje i spokojenost se službami a produkty, spokojeno je přes 76 procent uživatelů. Tento průzkum je pro nás přínosem i tím, že sleduje, s čím jsou uživatelé nespokojeni. Velmi pozitivní pro nás bylo zjištění, že se zvýšila spokojenost s těmi produkty, kterým jsme věnovali větší pozornost při diseminaci a komunikaci.
Zkrácený rozhovor vyjde v říjnovém čísle tištěného časopisu.
