Spotřebitelské ceny v zemích Visegrádské čtyřky v posledních dvaceti letech rostly nadprůměrně ve srovnání se zbytkem EU.
Index spotřebitelských cen a pro mezinárodní srovnávání harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP) patří mezi nejsledovanější ekonomické ukazatele. Vzhledem k tomu, že se blíží dvacáté výročí vstupu zemí Visegrádské čtyřky do EU, poslouží nám HICP také jako užitečný nástroj ke sledování jejich cesty členstvím.
Podobně jako EU, ale rychleji
Spotřebitelská inflace v zemích Visegrádské čtyřky se většinu doby od jejich vstupu do Unie vyvíjela podobným směrem jako růst cen v celé EU, což odpovídá často globální povaze současného cenového vývoje. To znamená, že podobně jako v EU se mezi lety 2014–2016 růst cen přiblížil nule a po roce 2020 vystřelil vzhůru. Rychlost cenového růstu však byla v zemích V4 většinou vyšší než průměr EU, a proto docházelo k přibližování cenových hladin k evropskému průměru.
Nejvyšší průměrný růst spotřebitelských cen v rámci zemí V4 za období od vstupu do EU (2004–2022) zaznamenalo Maďarsko. Ceny zde v uvedených letech, s výjimkou roku 2014, rostly rychleji než průměr EU a celkem se zvýšily o 119,8 %. Maďarsko tak v inflaci znatelně překonalo ostatní členy V4, nejvýrazněji v letech 2007, 2010 a 2012.
Polsko, Slovensko a Česko v období let 2004–2022 zaznamenaly velmi podobnou průměrnou míru růstu spotřebitelských cen. Celkový přírůstek cen za tuto dobu dosáhl v Polsku 70,9 %, na Slovensku 69,1 % a v Česku 68,9 %. Pro srovnání: v celé EU vzrostly spotřebitelské ceny v letech 2004–2022 o 49,3 %. Polsko svůj náskok v celkovém nárůstu získalo zejména v období mezi lety 2009–2012 a společně s Maďarskem zaujímalo přední pozici také v posledních třech letech. Slovensko společně s Maďarskem naopak mělo citelně silnější cenovou dynamiku v období kolem vstupu do EU (2004–2006).
Růst harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (%)
Nejvíc zdražil alkohol a tabák
Z hlediska jednotlivých položek spotřebního koše se v Maďarsku výrazně více než ve zbytku V4 zvyšovaly ceny potravin a nealkoholických nápojů, alkoholu a tabáku a stravování a ubytování. Ceny potravin a nealkoholických nápojů mezi lety 2004 a 2022 v Maďarsku stouply o 184,6 % (výrazněji než jinde se zvyšovaly mezi lety 2006–2008 a v roce 2022), v Polsku o 95,2 %, v Česku o 83,3 % a na Slovensku o 76,8 %. V celé EU to bylo o 58,7 %.
K položkám, které zdražovaly nejvíce ve všech čtyřech zemích, patřily alkoholické nápoje a tabák. V Maďarsku za období 2004–2022 stouply jejich ceny o 259,6 %. Růst zde prudce zrychlil mezi lety 2012–2014 a výraznější než ve zbytku V4 je od roku 2017 do současnosti. V Česku vzrostly ceny alkoholu a tabáku za uvedené období o 131,7 %, v Polsku o 103,4 %. Na Slovensku ovšem pouze o 96,6 %, což bylo pomaleji než v celé EU (107,5 %).
Ceny služeb, jako je stravování a ubytování jsou kromě materiálních nákladů ovlivněny i mzdovým růstem. A protože hospodářský růst spojený se zapojením V4 do volného pohybu zboží měl pozitivní dopad také na růst mezd, patřil tento oddíl k těm, v nichž se zdražovalo nejvíce. Zatímco průměrný nárůst cen stravování a ubytování v EU mezi lety 2004 a 2022 činil 61,0 %, v Maďarsku to bylo 178,7 %, na Slovensku 118,0 %, v Polsku 113,1 % a v Česku 108,1 %. Maďarsko svou dynamikou překonávalo zbytek V4 prakticky po celou dobu.
Změna cen v jednotlivých oddílech spotřebitelského koše v období
2004–2022 (%)
Rozdíly v dalších oddílech
Obecně silný růst cen vykazoval oddíl bydlení, voda, energie a paliva, který v rámci HICP zahrnuje ceny nájmů, údržby a energií, ale nezachycuje ceny vlastnického bydlení. Přírůstek v EU v období let 2004–2022 dosáhl 87,6 %. V zemích V4 vzrostly ceny této položky nejvíce opět v Maďarsku (139,5 %), ovšem poměrně těsně za ním jsou Polsko (133,2 %) a Česko (131,0 %). Na Slovensku se ceny bydlení a energií zvýšily o 98,7 %. Rozdíl oproti ostatním zemím V4 byl na Slovensku dán zejména nižším růstem nájmů a také cen energií.
Ceny dopravy, další z klíčových položek spotřeby domácností, v Maďarsku od vstupu do EU vzrostly o 99,8 % a v Polsku o 70,9 %. Méně než průměr EU (61,7 %) se zvýšily v Česku (45,1 %) a na Slovensku (40,0 %).
Ceny v oblasti zdraví nejvíce stouply v Maďarsku (147,2 %), následovalo Slovensko (119,8 %) a Česko (114,1 %). Výrazně mírněji se zvyšovaly ceny v této oblasti v Polsku (65,0 %), příčinou bylo zejména pomalejší zdražování léků. V celé V4 ale ceny zdraví rostly výrazněji než v EU (39,1 %).
Asi největší rozdíly mezi zeměmi V4 panovaly v růstu cen vzdělávání. Zatímco na Slovensku ceny vzrostly o 174,2 % a v Maďarsku o 100,1 %, Polsko zaznamenalo zvýšení o 56,9 % a Česko o 56,1 %. V celé EU činil přírůstek 44,3 %.
Oproti zbytku spotřebitelského koše rostly mírněji ceny bytového vybavení, zařízení domácností a oprav. Za období 2004–2022 vykázaly nejvýraznější přírůstek Maďarsko (42,4 %) a Polsko (35,6 %). Znatelně pod průměrem EU (25,2 %) byl cenový růst v této oblasti v Česku (9,0 %) a na Slovensku (6,2 %). Také ceny rekreací a kultury se nezvyšovaly v období našeho členství v EU tak výrazně jako jiné oddíly, ale i v nich zažívaly země V4 silnější inflaci ve srovnání s průměrem EU (16,4 %). V Maďarsku stouply ceny rekreací a kultury o 52,6 %, na Slovensku o 41,1 %, v Česku o 27,4 % a v Polsku o 23,0 %.
Jednodušší přístup na globalizované trhy a příliv levnějšího zboží znamenal také mírnější růst cen u odívání a obuvi. V celé EU se ceny v tomto oddíle v letech 2004 až 2022 zvýšily o 9,5 %, naproti tomu v Polsku došlo k propadu cen o 52,1 %. V Maďarsku narostly ceny odívání a obuvi o 18,6 %, na Slovensku o 14,9 %, ale v Česku dosáhl přírůstek jen 3,7 %. Bylo to zejména kvůli silnému růstu v posledních dvou letech, po většinu období 2004–2019 totiž u nás ceny oděvů mírně klesaly.
Článek si můžete přečíst v říjnovém čísle časopisu Statistika&My.
