Na základních školách v Praze je ze všech krajů nejvyšší podíl cizinců a nejmenší podíl žáků, kteří se učí rusky.
Základní vzdělávání je povinné pro každé dítě, lze jej ale absolvovat různými formami. Většina dětí ve věku školní docházky navštěvuje běžné základní školy, některé děti jsou vzdělávány individuálně (například formou tzv. domácího vzdělávání) a jiné se učí na školách v zahraničí nebo na zahraničních školách s pobočkou v Česku. Z páté třídy část dětí odchází na osmiletá gymnázia či konzervatoře, ze sedmé třídy pak na šestiletá gymnázia.
V Praze se ve školním roce 2022/2023 účastnilo základního vzdělávání 130,5 tisíce dětí, 121,4 tisíce na základních školách. Dětí, které studovaly na zahraniční škole v Praze nebo v zahraničí, bylo téměř 3,1 tisíce a z celkového počtu žáků tvořily 2,36 %. Individuální vzdělávání absolvovalo 590 dětí (0,45 %). V posledních pěti letech zůstává podíl dětí studujících na zahraniční škole v Praze nebo v zahraničí přibližně stabilní, individuálním vzděláváním naproti tomu prochází stále větší část žáků. Ve školním roce 2018/19 to bylo jen 0,26 %. Absolutní počty individuálně vzdělávaných jsou však stále poměrně nízké.
V devadesátých letech a na přelomu milénia počty žáků na pražských základních školách stále mírně klesaly v souladu s celorepublikovým trendem a demografickým vývojem. Pokles se zastavil ve školním roce 2009/2010, a od té doby počet žáků na základních školách setrvale roste. Během posledních deseti let 2012/13 až 2022/2023 se počet žáků zvýšil o 42,1 tisíce (53,1 %). K největšímu meziročnímu růstu došlo v posledním roce (o 8,3 %). Podílely se na něm především děti z Ukrajiny, které začaly navštěvovat české školy. Také v roce 2014/15 došlo k výraznému nárůstu počtu žáků na pražských základních školách (o 5,9 %). Ten však nebyl způsoben migrační vlnou, ale demografickou situací vyvolanou zvýšenou porodností od roku 2006.
Žáci na základních školách v Praze podle státního občanství (tis.)
Cizinců přibývá kontinuálně
Mezi žáky základních škol v Praze bylo v posledním školním roce 101,8 tisíce dětí s českým občanstvím a 19,6 tisíce dětí cizinců. Cizinci tvořili 16 % žáků základních škol. Před válkou na Ukrajině to bylo 10 % a v roce 2012/13 jen 6 % ze všech žáků. I když v posledním roce nejvíce vzrostl počet žáků z Ukrajiny, lze konstatovat, že počet i podíl cizinců se mezi žáky základních škol v Praze zvyšuje kontinuálně a týká se všech nejvíce zastoupených státních příslušností.
V roce 2022/23 dominovali mezi cizinci Ukrajinci, kteří v Praze představovali 62 % dětí s cizím státním občanstvím. Následovali Vietnamci (8 %), Slováci (téměř 8 %) a Rusové (6 %). To jsou také nejčastější menšiny v populaci Prahy. Pro porovnání, ve školním roce 2020/2021, tedy před válkou na Ukrajině, bylo v pražských základních školách 10,9 tisíce dětí cizinců a Ukrajinci tvořili 35 % těchto dětí, Vietnamci 14 %, Slováci téměř 14 % a Rusové jednu desetinu.
Integrace dětí cizinců začleněním do vzdělávacího systému je zásadní, a může zároveň podpořit integraci jejich rodičů do společnosti.
Cizinci na základních školách v Praze
Z jazyků vede angličtina
Jazyková vybavenost patří mezi základní předpoklady, které zlepšují pozici žáků nejen jako budoucí pracovní síly na trhu práce, ale i v osobním životě. Někdy dokonce pomáhá kompenzovat nedostatečné znalosti rodičů, pocházejících z generace, v níž se na jazykové vzdělání nekladl takový důraz. Na základních školách v Praze se nějaký cizí jazyk učilo celkem 113,9 tisíce dětí. Na prvním stupni se děti většinou učí jazyk jeden, na druhém stupni to již mohou být jazyky dva. Nejčastější je angličtina, kterou se ve školním roce 2022/23 učilo 112,9 tisíce dětí. Druhá nejoblíbenější je němčina, již se učilo „jen“ 25 tisíc dětí. Třetí v pořadí je na pražských školách španělština se 6,6 tisíce žáků. Francouzštinu a ruštinu se učí přibližně stejný počet žáků (3,5 tisíce, resp. 3,2 tisíce). Jiný, neevropský jazyk se učí 66 žáků. Výuka některých jazyků se v Praze koncentruje více než v jiných regionech. Například 41,6 % ze všech dětí učících se v Česku španělštinu, se jí učí na pražských základních školách. U francouzštiny je to 38,8 % a u italštiny dokonce 90,7 %. Naopak nejméně je zastoupena ruština. Pouze 5 % žáků učících se v Česku ruštinu se jí učí v pražských školách.
V Praze i v celém Česku od školního roku 2012/13 každoročně rostly jak počty školních dětí, tak počty dětí učících se cizí jazyky. Úroveň a efektivitu jazykové výuky tato statistika nepostihuje.
Nejnižší podíl žáků opakujících ročník
Ožehavým tématem je opakování ročníku, které může být nepříjemnou zkušeností s dopadem na sebehodnocení dětí. K opakování ročníku dochází, pokud žák na konci druhého pololetí neprospěl, nebo nebyl hodnocen. To znamená, že opakovat může i ze zdravotních důvodů.
V Praze ve školním roce 2022/23 opakovalo ročník celkem 409 dětí, z toho 20 % bylo prvňáků, 33 % žáků 2. až 5. tříd a 47 % žáků 2. stupně. Měřeno celkovými počty, nejméně dětí opakovalo v roce 2020/21 (184) a nejvíce v roce 2021/22 (426). Nejmenší počet žáků opakujících ročník během prvního covidového roku 2020/21 byl jistě ovlivněn přístupem učitelů k žákům po náročné distanční výuce. Stejný trend jako v Praze lze pozorovat i u dat za Česko celkem.
Žáků, kteří opakovali ročník základní školy, bylo v roce 2022/23 v Praze 0,34 %. V celém Česku tvořil tento podíl 0,65 %. Hodnoty tohoto ukazatele v jednotlivých krajích se však výrazně liší, především v souvislosti s celkovým socioekonomickým postavením regionu a jeho obyvatel. Nejvíce opakovali ročník základní školy žáci v Ústeckém kraji (1,13 % žáků), následovaly kraje Karlovarský (0,99 %), Moravskoslezský (0,91 %) a Jihočeský (0,78 %). Nejmenší podíl repetentů má po Praze Kraj Vysočina (0,47 %). Na úrovni jednotlivých měst nebo škol v rámci jednoho města však mohou být rozdíly ještě vyšší.
Žáci na základních školách v Praze opakující ročník
Článek si můžete přečíst v říjnovém čísle časopisu Statistika&My.
