S ředitelem odboru obecné metodiky ČSÚ Petrem Eliášem jsme nahlédli do kuchyně, v níž se připravují statistická šetření pro následující rok.
Co má na starosti odbor obecné metodiky v ČSÚ?
Jedním z našich hlavních úkolů je příprava a koordinace statistických zjišťování prováděných jak samotným ČSÚ, tak i ministerstvy nebo dalšími státními institucemi. Důležitou součástí tohoto procesu je vyhláška o programu statistických zjišťování, v níž jsou uvedena šetření, která orgány státní statistické služby budou provádět v následujícím roce. Bez této legislativní opory bychom vlastně ani nemohli od ekonomických subjektů získávat data. Vydává se vždycky na podzim a my máme její obsahovou pří¬pravu na starosti.
Jak příprava vyhlášky probíhá?
V podstatě už od ledna shromažďujeme podněty a požadavky na to, co by se mělo v dalším roce zjišťovat. Šetření se z velké části opakují, ale čas od času se v nich upravují sledované údaje, něco se přidá, něco jiného zase odebere, protože už to není relevantní. A někdy se samozřejmě objevují i požadavky na úplně nová šetření. Ty přicházejí jednak z Eurostatu v rámci mezinárodních dohod, ale také od tuzemských subjektů. Třeba nějaké ministerstvo by rádo získalo informace, které se zatím nesledovaly, akademičtí pracovníci nebo profesní svazy mají zájem zavést evidenci nějakého jevu. Ministerstva mohou své podněty zadat do k tomu určené aplikace, ostatní zájemci nám své požadavky mohou předat prostřednictvím našich informačních služeb.
U nás všechny podněty hodnotíme a s věcně příslušnými odděleními ČSÚ diskutujeme, které z nich a v jaké podobě by měly být realizovány. V květnu pak připravíme návrh nové vyhlášky a ten postoupíme vedení úřadu. To ve spolupráci s Českou statistickou radou návrh posoudí a rozhodne, jaká šetření se budou v následujícím roce realizovat. Vyhláška poté projde standardním legislativním procesem a v listopadu bývá zveřejněna ve Sbírce zákonů.
Ing. Petr Eliáš
Vystudoval obor ekonomika a ma¬nagement s vedlejší specializací statistika na ČZU v Praze. Do ČSÚ nastoupil v roce 2003 na pozici referenta v oddělení klasifikací a číselníků. V rámci odboru obecné metodiky postupně prošel několika pozicemi a ředitelem odboru se stal v roce 2015. V rámci Evropského programu vzdělávání v oblasti statistiky (ESTP) organizoval ve spolupráci s nizozemskými statistiky mezinárodní kurzy na téma metadata.
Takže počet zjišťování neustále narůstá?
Přesně naopak, dlouhodobým trendem je snižování zátěže respondentů, a tedy i počtu prováděných šetření. Stále více dat získáváme z administrativních a jiných zdrojů, například z různých registrů, informačních systémů a podobně. Od roku 2003 do roku 2024 tak ubylo 130 zjišťování, namísto tehdejších 286 jich nyní budeme provádět 156. Od roku 2008 úřad také sleduje administrativní zátěž, tj. celkovou dobu, kterou respondenti stráví vyplňováním statistických výkazů. Ta se snížila ze 4 455 tisíc hodin v roce 2008 na 1 341 tisíc hodin v roce 2024. Ten posun je opravdu výrazný.
Kromě množství formulářů redukujeme i počet respondentů, které oslovujeme. Máme-li data z jiných zdrojů, už nepotřebujeme žádat subjekty, aby nám tyto údaje vykazovaly a zasílaly.
Počty výkazů se tedy snižují, ale někteří respondenti si stěžují, že ty zbývající obsahují stále více údajů pro vyplnění…
Jak jsem již uvedl, celková zátěž respondentů klesá, takže souhrnně ubývá i položek ve výkazech. Je ale pravda, že některá šetření jdou do většího detailu nebo se nově zaměřují i na oblasti, které se dosud nesledovaly. Většinou je to však na základě požadavků Eurostatu. Jsme součástí Evropského statistického systému a naše šetření musíme přizpůsobovat tomu, co bylo dohodnuto a schváleno na celoevropské úrovni. To je naše povinnost.
Jak je zajištěno, aby se šetření vzájemně nedublovala a nezjišťovala tytéž údaje, jen třeba v trochu jiné formě?
Máme na starosti koordinaci statistických zjišťování, což s sebou nese i povinnost bránit vzniku duplicit. Za podobu a obsah každého zjišťování je primárně zodpovědné věcně příslušné oddělení ČSÚ. To vkládá všechny metodické informace do takzvaného metainformačního systému, jehož prostřednictvím mimo jiné dohlížíme na to, aby se v různých zjišťováních neopakovaly dotazy na totéž. Může se však například stát, že některý rezortní výkaz rozebírá více do detailu a do větší hloubky něco, co bylo zjišťováno prostřednictvím jiného výkazu ČSÚ jen obecně. Každopádně ale platí, že data, která jsme už jednou získali, bychom neměli vyžadovat vícekrát. Pokud je potřebuje jiné oddělení než to, které je primárně získalo, tak se data sdílejí.
Čím se řídí výběr respondentů – kdy jaký subjekt oslovíme?
Tohle neřeší náš odbor, ale v principu ten proces popsat mohu. Nejprve se definuje základní soubor, tedy množina subjektů, o nichž chceme získat informace. Třeba průmyslové podniky, nebo zemědělské podniky a podobně. Dále se stanoví výběrový soubor, což jsou subjekty, které skutečně oslovíme. Základní soubor se rozdělí na skupiny, takzvaná strata, například podle ekonomické činnosti, počtu zaměstnanců, výše obratu… Pro každou takovou skupinu se určí, jak moc je významná z hlediska celku a jakou část z ní tedy potřebujeme oslovit. Je zřejmé, že velké, na trhu dominantní subjekty se obvykle oslovují všechny. Čím jsou však subjekty menší, tím menší část z nich se vybírá.
Kolik administrativních zdrojů dat ČSÚ využívá?
Tyto zdroje dat průběžně přibývají, v současné době jich je přes sto. Momentálně revidujeme seznam administrativních zdrojů dat, aby existoval jejich aktuální přehled a pro jednotlivá oddělení bylo jednodušší tato data sdílet.
Co jsou to statistické klasifikace a číselníky, které má váš odbor také na starosti?
V principu jde o seznamy nějakého třídění pro daný jev. Klasifikace bývají hierarchické, jdou od obecné úrovně do různé míry detailu. Používají se pro významnější jevy typu ekonomická činnost, produkce, zaměstnání, vzdělání.
Číselníky mají jenom jednu úroveň, existují třeba číselníky měn, zemí a podobně.
Klasifikace a číselníky si sestavuje každý statistický úřad sám, nebo podléhají nějaké standardizaci?
Protože svět je stále více propojený, je zde snaha o budování systému mezinárodně soudržných a srovnatelných statistik. Abychom mohli statistiky porovnávat, musejí sledovat tytéž jevy, a proto se vytvářejí i mezinárodní standardy pro klasifikace a číselníky. Na světové úrovni bývá iniciátorem a koordinátorem OSN, v Evropě tuto roli zastává Eurostat. Tvorby evropských klasifikací se experti z ČSÚ aktivně zúčastňují. Poté, co je dosaženo shody nad mezinárodním standardem, je naším úkolem převést tento standard do národního prostředí.
V současné době se na evropské úrovni například dokončuje aktualizace klasifikace ekonomických činností NACE. K zatím poslední revizi došlo v roce 2008, takže změn nás čeká opravdu hodně a implementace do našich statistik bude poměrně náročná.
Co taková implementace obnáší?
V prvé řadě je potřeba si ohlídat správnou terminologii. Oficiální předklady názvů z Eurostatu ne vždy odpovídají našim zvyklostem a nemusí být srozumitelné těm, kteří s danou klasifikací v Česku pracují. Proto je u nás ještě kontrolujeme a případně upravujeme.
Vedle úprav názvů máme také možnost si klasifikace prohloubit. Tam, kde to dává smysl, můžeme přidat další úroveň a daný jev roztřídit ještě detailněji. Například ve stávající klasifikaci ekonomických činností jsme v kategorii „Ubytování v hotelích a podobných ubytovacích zařízeních“ vyčlenili samostatnou položku pro hotely, další položku pro motely a botely a položku pro ostatní podobná ubytovací zařízení.
A když je tohle všechno hotové, musí se změny promítnout ve všech relevantních šetřeních a statistikách. V případě změny klasifikace ekonomických činností to znamená přidělit ekonomickým subjektům nové kódy činností a po určitou dobu vést dvojí kódování, upravit výběrové metody, váhy, rozsahy jednotek, zpracování dat, přepočet časových řad. K tomu je nutná spolupráce celého úřadu. V důsledku právě probíhající aktualizace NACE dojde k významným změnám v oblastech obchodu a oprav motorových vozidel, maloobchodu nebo třeba zprostředkovatelských služeb.
Dotkne se revize klasifikace NACE nějak výrazně respondentů?
Klasifikace NACE slouží hlavně pro třídění subjektů, které oslovujeme v rámci různých šetření. Změny pocítíme tedy spíš jen interně. Podle nové klasifikace budeme například provádět výběry respondentů, ale nějak zásadní dopad na respondenty neočekávám. Výjimkou budou subjekty, které nebude možné překlasifikovat automaticky. Ty budou obeslány jednorázovým zjišťováním, abychom upřesnili jejich zatřídění podle nové klasifikace.
Po klasifikaci ekonomických činností ale bude následovat revize klasifikace produkce. Ta už bude mít na podobu a obsah jednotlivých šetření mnohem větší dopad, dojde k tomu však až za několik let.
Nicméně je pravda, že našich mezinárodně standardizovaných klasifikací využívají i jiné subjekty pro nestatistické účely. Třeba různé firmy, když žádají o dotace, tak pomocí klasifikace uvádějí charakter své produkce, Ministerstvo financí podle nich určuje daňové sazby nebo odpisové skupiny a podobně. Změny v klasifikacích se tak dotknou i těchto uživatelů.
Práce vašeho odboru má především charakter servisu pro ostatní útvary úřadu. Setkáváte se při nějaké činnosti přímo s našimi klienty?
Ano, nejčastěji je to právě při zatřiďování do klasifikací, o kterém jsem mluvil před chvílí. Když nějaký podnik nebo ministerstvo využívá naši standardizovanou klasifikaci a u některých položek nemá jistotu, kam přesně spadají, obrací se na nás s žádostí o pomoc. Takové konzultace poskytujeme celkem běžně a poměrně často.
Rozhovor vyšel v posledním loňském čísle časopisu Statistika&My.
