Průměrná produkce odpadů v Česku za rok 2022 byla 3 643 kg na obyvatele. Obecního komunálního odpadu vyprodukoval každý občan 362 kg.
Podle evropské definice je odpad jakákoliv látka nebo předmět, kterých se držitel zbavuje nebo má v úmyslu se zbavit nebo se od něho požaduje, aby se jich zbavil. Existuje několik výjimek z této definice, které statistika odpadů nepokrývá, např. plynný odpad vypouštěný do atmosféry, budovy trvale spojené s půdou, radioaktivní odpad nebo vyřazené výbušniny.
Český statistický úřad (ČSÚ) sleduje odpadovou problematiku ze dvou úhlů: produkce a nakládání. Produkce odpadů zahrnuje veškerý odpad vzniklý na území České republiky v daném časovém úseku, včetně produkce sekundárního odpadu (odpad ze zpracování odpadu). Nakládáním s odpady se rozumí finální využití či odstraňování odpadů. Do nakládání se nezahrnují přípravné operace, vývoz odpadu, uskladnění ani předání jiné oprávněné osobě. Naopak nakládání může kromě vlastní produkce zahrnovat i dovezené odpady nebo zůstatek na skladě z předchozích období, pokud s nimi bylo daný rok nakládáno.
Zdrojem pro odpadovou statistiku ČSÚ je již několik let Integrovaný systém plnění ohlašovacích povinností (ISPOP), což je systém provozovaný Českou informační agenturou životního prostředí (CENIA), který zajišťuje příjem a zpracování vybraných evidencí z oblasti životního prostředí a další distribuci takto ohlášených informací dotčeným institucím státní a veřejné správy.
Nejvíc odpadu produkuje stavebnictví
V roce 2022 dosáhla produkce odpadů v České republice 39 191 940 tun. Je to přibližně o 0,3 % méně než v roce předešlém. Z celkového množství tvořily 60,9 % odpady minerální. Do této skupiny odpadů spadají např. stavební a demoliční odpady, zeminy nebo odpad ze spalování. Dalšími 13,4 % se na celkovém množství vyprodukovaných odpadů podílel kovový odpad následovaný směsným odpadem (11,3 %) a nekovovým odpadem, který tvořil 7 %. Nekovový odpad se skládal hlavně z odpadu z papíru a lepenky (51,1 %), odpadních plastů (22,7 %), skleněného odpadu (11,2 %) a odpadu ze dřeva (9,8 %). Zbývající část nekovového odpadu obsahovala pryžový odpad, textilní odpad a odpad obsahující polychlorované bifenyly – PCB, které spadají do kategorie nebezpečných odpadů. Nebezpečné odpady musí vykazovat jednu nebo více nebezpečných vlastností uvedených v nařízení Komise (EU) č. 1357/2014, jimiž jsou např. výbušnost, dráždivost nebo toxicita. Z celkového množství 39 191 940 tun vyprodukovaného odpadu tvořily nebezpečné odpady necelá 4 %. V absolutním vyjádření to bylo 1 557 262 tun a oproti roku 2021 se jednalo o více než 10% pokles.
Při posouzení vzniku odpadu z hlediska ekonomické činnosti původce jasně dominuje stavebnictví (oddíly 41 až 43 dle klasifikace ekonomických činností CZ-NACE) se 17,2 miliony tun odpadu, tedy s téměř 44 %. Druhým největším producentem je veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení (oddíl 84 dle CZ-NACE) se skoro 6 miliony tun. Do této kategorie náleží i obce, které zajišťují mj. sběr odpadu od občanů. Přímo obcemi bylo vyprodukováno 4,3 milionu tun odpadu.
V krajském srovnání produkce odpadů na základě sídla provozovny daného původce bylo v roce 2022 nejvíce odpadů (5,3 mil. tun) vytvořeno ve Středočeském kraji. Nejméně pak v Karlovarském kraji, a to 0,6 mil. tun. Při zohlednění počtu obyvatel se na první příčku dostal kraj Jihomoravský se 4 385 kg odpadu na jednoho obyvatele. Celorepublikový průměr činil 3 643 kg na obyvatele. Nebezpečných odpadů bylo v tuzemsku na jednoho obyvatele v roce 2022 vyprodukováno 145 kg. Nejvíce (284 kg) v Moravskoslezském kraji, nejméně (67 kg) v Praze.
Produkce komunálních odpadů od obcí v roce 2022 podle krajů (kg na obyvatele)
Komunálního odpadu lehce přibylo
Významnou součástí odpadů je komunální odpad. Ten podle definice EU zahrnuje veškeré odpady od domácností a odpad podobný povahou a složením odpadu z domácností. Kromě tzv. „černých popelnic“, kontejnerů pro sběr tříděného odpadu, biologicky rozložitelného odpadu nebo odpadu ze sběrných dvorů tak obsahuje i odpad z podnikatelské sféry, pokud je povahou a složením podobný odpadu z domácností a nepochází z výroby.
Celkem bylo v roce 2022 vyprodukováno 5 423 686 tun komunálního odpadu (o 1,3 % více než v roce předešlém), z toho 3 899 245 tun pocházelo z obcí, resp. od občanů, kterým sběr odpadu právě obce zajišťují, a dalších subjektů zapojených do obecního sběru odpadu. V přepočtu na jednoho obyvatele České republiky se jednalo o 362 kilogramů „obecního komunálního odpadu“. Krajem, kde se komunálního odpadu v obcích na jednoho obyvatele vyprodukovalo nejvíce, byl Středočeský kraj se 421 kilogramy na osobu. Z celkového množství komunálních odpadů tvořily 59,1 % směsné odpady, 16,1 % nekovové odpady a 15,8 % odpady živočišného a rostlinného původu. Největší část nekovových odpadů pak tvořil s podílem 45,5 % odpad z papíru a lepenky, 22,9 % bylo odpadního plastu a 19,1 % skleněného odpadu. Minoritními složkami nekovových komunálních odpadů pak byly odpad ze dřeva (8 %) a textilní odpad (4,5 %). Nebezpečných komunálních odpadů vzniklo 9 242 tun, přičemž v meziročním srovnání se jedná o pokles o 12,3 %.
Nakládání s odpady v Česku v roce 2022
K recyklaci míří polovina
Jak již bylo řečeno, kromě produkce odpadů sleduje statistika i nakládání s nimi. Jedná se o tzv. konečné nakládání, tedy stav, kdy je odpad odstraněn nebo využit a přestane být odpadem. Do nakládání se tedy nezapočítává předání odpadu jiné oprávněné osobě či provozovně, jeho uskladnění ani předúpravy odpadu (třídění, míšení aj.).
Celkové množství odpadu, s nímž bylo v roce 2022 nakládáno, činilo 34 091 539 tun. Rozdíl mezi celkovou produkcí odpadů a celkovým množstvím odpadů, s nimiž bylo finálně naloženo, je dán tím, že do produkce vstupuje veškerý odpad, který byl na daném území v daném období vytvořen, bez ohledu na to, zda s ním bylo nakládáno. Započítává se tedy i odpad, který byl uskladněn pro využití či odstranění v letech následujících nebo byl vyvezen za hranice našeho státu. Naproti tomu je do nakládání započítáván i odpad, který byl do tuzemska dovezen, a také vyskladněný odpad vytvořený v letech minulých. Další rozdíl mezi celkovou produkcí a celkovým množstvím odpadů, s nímž bylo nakládáno, je způsoben hmotnostními „ztrátami“ vzniklými na cestě mezi původcem a zpracovatelem. Typickým příkladem takových ztrát je odpařování vlhkosti.
Důležitější než absolutní čísla je tedy sledovat relativní poměry jednotlivých forem využití či odstranění. Z celkového množství odpadů, s nimiž bylo nakládáno, bylo 3,9 % energeticky využito, tedy jako paliva nebo jiným způsobem k výrobě energie. Pro recyklaci materiálů bylo využito 51,3 %. Do této kategorie spadá například znovuzískání kovů, jiných anorganických látek či rafinace použitých olejů. V předchozím roce (2021) bylo pro recyklaci využito 50,6 % odpadů. Pro účely kompostování sloužila 3 % odpadů a podíl odpadů využitých k zasypávání činil 28,3 %. Zasypávání znamená využití odpadů na terénní úpravy nebo pro rekultivace skládek. Skládkováno bylo 13,2 % odpadů a pouze 0,2 % bylo spáleno bez energetického využití. Poměry mezi jednotlivými způsoby nakládání se samozřejmě liší při pohledu na konkrétní druhy odpadů. Zatímco 97,5 % skleněných odpadů, 96,8 % papírových odpadů či 90 % dřevěných odpadů bylo využito pro recyklaci materiálů, v případě plastových odpadů tvořila materiálová recyklace již o poznání menší podíl (60,9 %). Dále bylo 20,8 % plastových odpadů energeticky využito a 18,3 % skládkováno. Textilních odpadů bylo využito pro recyklaci materiálů 36,6 %, energeticky bylo využito 22,9 % a skládkováno 37,6 %. U směsných odpadů tvořilo skládkování 70,5 % z celkového nakládání a 23,3 % směřovalo k energetickému využití. Z minerálních odpadů byl největší podíl (56,1 %) využit pro materiálovou recyklaci a 39 % sloužilo k zasypávání.
Na export jdou hlavně kovy
Informace, které ČSÚ získává prostřednictvím ISPOP, nám umožňují sledovat také import a export odpadů. V roce 2022 byly do Česka dovezeny téměř 3 mil. tun odpadu. Z toho 42,2 % tvořily minerální odpady. Další příčky v dovozu zaujímaly kovový odpad (23,6 %) a nekovový odpad (23,1 %), ve kterém byly nejvíce zastoupeny odpadní plasty (0,3 mil. t). Oproti roku 2021 kleslo množství importovaného odpadu o 3,4 %. Naopak z České republiky bylo vyvezeno téměř 3,4 mil. tun odpadu, přičemž více než 70 % tohoto množství tvořil kovový odpad. Podíl nekovového odpadu na celkovém exportu činil 26,3 %. Konkrétně se jednalo o odpad z papíru a lepenky, kterého bylo v roce 2022 z České republiky vyvezeno více než 0,7 mil. tuny. V porovnání s rokem 2021 bylo z tuzemska exportováno o 2 % odpadů méně. Nebezpečných odpadů bylo do Česka dovezeno 44 tis. tun a 28,6 tis. tuny bylo vyvezeno.
V době psaní článku nebylo bohužel možné provést mezinárodní srovnání ukazatelů statistiky odpadů, neboť na stránkách Eurostatu jsou poslední dostupné údaje pro produkci odpadů a nakládání s nimi z roku 2020.
Článek si můžete přečíst v prvním letošním vydání časopisu Statistika&My.
