V roce 2022 si lékaři vydělali dvojnásobek průměrné hrubé měsíční mzdy v Česku.
V roce 2022 dosahovala průměrná hrubá mzda lékařů 84 810 Kč měsíčně, což je při porovnání s průměrnou hrubou mzdou všech zaměstnanců v Česku téměř dvojnásobek. Ve srovnání s rokem 2021 se ovšem průměrná mzda lékařů zvedla pouze o 1 000 Kč. Největší nárůst mezd byl zaznamenán mezi lety 2020 a 2021, kdy byl ovlivněn vyplacením mimořádných tzv. covidových odměn. Od roku 2012 vzrostly mzdy lékařů o bezmála 35 000 Kč, v relativním vyjádření o téměř 69 %. Průměrná hrubá měsíční mzda všech zaměstnanců národního hospodářství vzrostla od roku 2012 také poměrně výrazně, a sice o 67 %, v absolutním vyjádření o 17 380 Kč.
Průměrnou mzdu osob s magisterským nebo doktorským titulem, která v roce 2022 činila 64 942 Kč, převyšovala průměrná mzda lékařů téměř o 31 %. Výše mzdy lékařů je samozřejmě ovlivněna také délkou praxe. Například mzdy lékařů do 29 let odpovídaly pouze 105 % průměrné výše hrubé mzdy vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců daného věku.
Průměrné mzdy lékařů v Česku
Platy byly vyšší než mzdy
Lékaři pracující v zařízeních, jejichž zřizovatelem je Ministerstvo zdravotnictví či krajský úřad pobírají za odvedenou práci plat. Průměrný plat těchto lékařů v roce 2022 činil 103,6 tis. Kč. V soukromých nemocnicích či ambulantních zdravotnických zařízeních (akciových společnostech a společnostech s ručením omezeným) pobírají lékaři zpravidla mzdu, která v roce 2022 vycházela průměrně na 73 tis. Kč měsíčně. Rozdíl ve výdělcích lékařů pracujících v platové a mzdové sféře činil tedy 30 tisíc Kč. Nutno dodat, že z dostupných dat za rok 2022 je zřejmé, že lékaři v platové sféře pracovali v měsíci v průměru o 20 hodin více než jejich kolegové zaměstnaní v mzdové sféře.
Jako ve většině profesí, i mezi lékaři panují výrazné rozdíly v příjmech podle pohlaví a věku. Lékaři – muži vydělávali v roce 2022 v průměru téměř o 20 tis. Kč více než lékařky. Rozdíl mezi muži a ženami byl výraznější v rámci platové sféry, kde lékaři s průměrným platem 114,6 tis. Kč vydělávali o 22,6 tis. Kč více než jejich kolegyně. Ve mzdové sféře to bylo 13,5 tis. Kč ve prospěch mužů.
Rozdíly mezi průměrnou výší výdělků mužů a žen rostou do středního věku s délkou praxe a věkem. Zatímco v mladších věkových skupinách do 34 let byl rozdíl mezi lékaři a lékařkami do 10 tis. Kč, ve věkové skupině 45–54 let přesáhl částku 25 tisíc Kč. Dále platí, že s rostoucím věkem se zvyšují i rozdíly v průměrném příjmu podle sféry. Největší rozdíl v příjmech ze zaměstnání byl v roce 2022 ve věkové skupině 45–54 let, kdy lékaři (muži i ženy dohromady) pracující za plat vydělávali zhruba o 54 tis. Kč více než ti, kteří byli odměňováni mzdou. Rozdíly v odměňování podle pohlaví jsou dobře patrné u lékařů specialistů. Ve všech lékařských oborech vydělávají muži více než ženy. Nejvyšší rozdíly z hlediska pohlaví jsou u lékařů pracujících v radiologických oborech. Diference mezi výdělky mužů radiologů a žen radioložek přesahovala 27 tis. Kč. Nejmenší rozdíly jsou zaznamenávány dlouhodobě u lékařů bez atestace (do 10 tis. Kč ve prospěch mužů).
Průměrný hrubý měsíční příjem lékařů podle věku v roce 2022 (Kč)
Nejvyšší příjmy v moravskoslezském kraji
Poměrně značné odchylky ve výdělcích lékařů panují také v regionálním pohledu. Nejvyšší hrubou průměrnou mzdu měli lékaři v roce 2022 v Moravskoslezském kraji. Dosahovala úrovně 97 254 Kč a 2,5krát převyšovala průměrnou mzdu všech zaměstnanců v Moravskoslezském kraji. Následoval Plzeňský kraj, kde průměrná hrubá měsíční mzda lékařů dosahovala 95 tis. Kč a činila 229 % průměrné mzdy v tomto kraji celkem. Na opačném konci žebříčku se nacházeli lékaři pracující ve Středočeském kraji, kteří v roce 2022 vydělávali v průměru 66 255 Kč měsíčně, což představovalo 152 % průměrné mzdy všech zaměstnanců v tomto kraji. Regionální rozložení průměrné výše mezd je zcela nepochybně ovlivněno strukturou nemocnic podle zřizovatele v jednotlivých krajích. Jak již bylo zmíněno, mzdy lékařů v soukromých nemocnicích bývají nižší než platy lékařů ve fakultních nemocnicích nebo příspěvkových nemocnicích krajů. Proto například ve Středočeském kraji, kde není žádná fakultní nemocnice a převažují zde nemocnice soukromé, jsou průměrné výdělky celkově nižší než v krajích, kde je zastoupení přímo řízených a příspěvkových nemocnic významnější.
Průměrné mzdy lékařů v krajích v roce 2022 (Kč)
Anesteziologové na špici
Z hlediska získané specializace jsou nejvíce vydělávajícími lékaři anesteziologové. V roce 2022 pobírali bezmála 122 tis. Kč měsíčně. Následováni byli kolegy pracujícími v radiologických oborech. Ti si měsíčně přišli na 110 tis. Kč. Lékaři v chirurgických oborech dosáhli na průměrnou mzdu 100 tis. Kč, zhruba o 4 tisíce Kč méně vydělávali lékaři pracující v interních oborech. Lékaři bez atestace, kteří jsou teprve v procesu získávání specializace, si přišli na 74 tis. Kč měsíčně.
Také u lékařů specialistů existují poměrně velké rozdíly mezi platovou a mzdovou sférou. Největší jsou u chirurgických a interních oborů. V interních oborech vidíme odstup téměř 28 tis. Kč, u chirurgických oborů okolo 40 tis. Kč ve prospěch platové sféry. Nejmenší rozdíl mezi platovou a mzdovou sférou najdeme u lékařů bez atestace. V roce 2022 činil 4 563 Kč ve prospěch lékařů pracujících za plat.
Pro úplnost je třeba dodat, že výdělky primářů v roce 2022 dosáhly 147 205 Kč, tedy 339 % průměrné mzdy všech zaměstnanců v Česku a 174 % průměrné mzdy všech lékařů, bez ohledu na specializaci a sféru působení.
Klasifikace zaměstnání CZ-ISCO rozděluje lékaře na dvě hlavní podskupiny, a to na praktické lékaře (pro dospělé nebo pro děti a dorost) a lékaře specialisty. Velká část praktických lékařů pracuje jako fyzické osoby nebo podniká jako právnické osoby (např. s. r. o.), z toho důvodu se ve statistikách zaměstnanců neobjevují.
Z metodických důvodů jsou údaje uváděné v tomto a následujícím článku odlišné než v publikaci „Zdravotnictví ČR: personální kapacity a odměňování“, kterou vydává ÚZIS ČR. Data o odměňování v publikaci ÚZIS ČR vycházejí z výkazů Ministerstva zdravotnictví, nikoliv ze strukturální mzdové statistiky.
Ve strukturální statistice se do hrubých mezd počítají všechny mzdy za práci včetně prémií, odměn a dalších platů, dále veškeré náhrady mzdy za neodpracovanou dobu (dovolenou, svátky, překážky v práci apod.) a odměny za pracovní pohotovost za celý rok. Do výsledků strukturální statistiky se ovšem nezahrnují zaměstnanci s týdenním úvazkem kratším než 30 hodin, ani zaměstnanci pracující na DPP nebo DPČ.
Článek si můžete přečíst v připravovaném únorovém vydání časopisu Statistika&My.
