V roce 2022 hovořilo alespoň jedním cizím jazykem 78 % osob v České republice ve věku 18–69 let. U žen byl podíl lehce vyšší.
Po šesti letech se v roce 2022 opět konalo celoevropské šetření o vzdělávání dospělých (Adult Education Survey – AES), které zjišťuje, zda, v jakých oborech a nakolik se dospělí vzdělávali – na středních či vysokých školách, prostřednictvím kurzů, školení nebo samostudiem. Součástí dotazníku byl i blok otázek věnovaný cizím jazykům. Při dotazování nebyla znalost ani samotná úroveň znalosti cizích jazyků nikterak ověřována, výsledky jsou tedy založené jen na posouzení a hodnocení samotných respondentů.
Znalost němčiny klesá
Anglicky se, dle údajů zjištěných za rok 2022, domluví každý druhý obyvatel Česka. Mezi mladými ve věku 18–24 let je to 89 %, zatímco z osob ve věku 50–59 let třetina (32 %). Ještě nižší podíl vykázaly osoby ve věku 60–69 let. Angličtinu minimálně na základní úrovni ovládá téměř pětina (19 %) z nich. V roce 2016 byl podíl osob starších 50 let, které umějí anglicky, o poznání nižší. Ve věkové skupině 50–59 let činil 23 % a v nejstarší sledované kategorii 60–69 let necelých 14 %. V posledních dvou zmíněných věkových skupinách převládá znalost ruštiny. V roce 2022 činila 37 % ve věkové kategorii padesátiletých osob a 39 % u šedesátníků. Ve střední generaci ve věku 35–49 let by se alespoň na základní úrovni rusky domluvilo 12 % osob, zatímco v roce 2016 více než 31 %.
Druhým nejčastěji deklarovaným cizím jazykem je u nás němčina. Domluví se jí 31 % dospělých osob mladších 70 let. V roce 2016 umělo německy 35 % populace ve sledovaném věku a lze konstatovat, že ve všech věkových kategoriích došlo v roce 2022 k poklesu. K největšímu ve věkové skupině 25–34 let, a sice o necelých 8 p. b. V roce 2016 mluvily německy více než dvě pětiny osob z této skupiny, o šest let později necelá třetina.
Ruštinu alespoň základně ovládá pětina osob. V roce 2016 činil podíl 28 %. S velkým odstupem pak následuje znalost francouzštiny. I zde došlo k poklesu, a sice ze 4 % v roce 2016 na necelá 3 %. Mezi ženami se najdou 4 % hovořící francouzsky, kdežto u mužů je podíl ani ne poloviční. Nejvyšší zastoupení osob, které umějí francouzsky, se nachází v nejmladší věkové skupině 18–24 let, a sice 7 %. V roce 2016 se jejich podíl blížil 9 %. Celková míra znalosti španělštiny zůstává okolo 2 %.
Podíl osob se znalostí* angličtiny, němčiny a ruštiny (%, 2022)
*alespoň na základní úrovni
Vzdělanější bývají lépe jazykově vybaveni
Schopnost domluvit se cizími jazyky roste s vyšším dosaženým vzděláním. Výjimku představuje ruština, jejíž znalost je spíše podmíněna věkem. Pro posouzení vlivu vzdělání jsme zvolili věk 25–69 let, protože ve věku 18–24 let je značný podíl osob, které ve studiu stále pokračují a prozatím v tomto směru nedosáhly svých ambicí. Mezi osobami bez maturitní zkoušky je zhruba pětina, která umí anglicky a víceméně stejný podíl se domluví německy nebo rusky. S vyšším dosaženým vzděláním už se míra znalosti diferencuje. U těch, kdo složili maturitní zkoušku, je 53 % osob se znalostí angličtiny, 36 % ovládajících němčinu a 22 % mluvících rusky. Téměř 87 % osob s vysokoškolským či vyšším odborným vzděláním se domluví anglicky, 42 % německy a 21 % rusky.
Kolik řečí umíš…
Oproti roku 2016 se mírně snížil podíl osob, které mluví třemi a více jazyky. Ze 7,4 % na 6,5 % v roce 2022. Mezi osobami s vysokoškolským či vyšším odborným vzděláním má takovou znalost téměř každý šestý. Více polyglotů najdeme mezi ženami, a sice 7,4 %, zatímco u mužů 5,6 %. Z osob žijících v domácnostech s nejvyššími příjmy umí nejméně tři cizí jazyky 13 %. To je 2,5krát vyšší podíl než u osob bydlících v domácnostech s příjmy nejnižšími. Vyšším počtem cizích jazyků vládnou častěji osoby žijící ve větších městech než v menších obcích. Ve městech nad 50 tis. obyvatel (pro představu města jako Karviná či Jihlava a větší) umí alespoň tři cizí jazyky desetina lidí. V obcích do 2 tis. obyvatel méně než 5 %. Bezmála 55 % studentů (tedy jen těch starších 18 let) ovládá dva cizí jazyky. Ve srovnání s rokem 2016 vzrostl podíl osob hovořících pouze jedním cizím jazykem ze 43,8 % na 45,4 %. Přitom v roce 2011 jen jeden cizí jazyk ovládaly dvě pětiny Čechů ve věku 18–69 let.
Podíl osob podle počtu ovládaných* cizích jazyků (%, 2022)
*alespoň na základní úrovni
Hlavní je se domluvit
Kromě údajů o počtu a znalosti konkrétních jazyků se šetření o vzdělávání dospělých věnuje i úrovni znalosti z pohledu mluvení. Nejčastěji uváděnou úrovní znalosti (u osob, které ovládají cizí jazyk, potažmo u nejlépe ovládaného cizího jazyka v případě znalosti více cizích jazyků) byla „domluvím se jednoduchým způsobem“ – což odpovídá úrovni A1 společného evropského referenčního rámce úrovně znalosti cizího jazyka. Vybralo ji 35 % osob. Téměř 29 % „zvládne většinu komunikačních situací“ – B1. Zhruba pětina (21 %) získala pouze „základní znalost“ a zbylých 16 % „se vyjadřuje plynule a pohotově“ – C1. Vyšší podíl osob s nejlepší úrovní znalosti cizího jazyka – tentokrát z celkové populace – najdeme u žen, a sice 13 % v porovnání s 11 % v případě mužů. „S většinou komunikačních situací si poradí“ shodný podíl mužů a žen (22 %). Mezi studenty (staršími 18 let) se 30 % může pochlubit nejlepší úrovní, a polovina „zvládne většinu komunikačních situací“. Téměř 18 % osob na rodičovské dovolené „hovoří plynule a pohotově“ a 31 % „si poradí v běžné komunikaci“. U pracujících najdeme méně než 12 % těch s nejlepší, resp. 22 % s druhou nejlepší úrovní znalosti cizího jazyka.
Co se týče angličtiny, v populaci převládá znalost na úrovni B1 (bezmála 17 % osob), přičemž hned v závěsu je znalost A1 se 16% zastoupením. Lepší úrovní angličtiny disponují OSVČ v porovnání se zaměstnanci. Na úrovni C1 se domluví 11 % ze všech OSVČ a 9 % zaměstnanců.
Pouze „základní znalost“ němčiny má ani ne desetina dospělé populace žijící v Česku. „Jednoduchým způsobem se domluví“ 12 %, s vyšší úrovní znalosti pak podíl osob klesá. Téměř 7 % „si poradí ve většině komunikačních situacích“ a méně než 2 % „mluví plynule a pohotově“.
Rozvoji znalosti cizích jazyků je možné pomoci prostřednictvím účasti v jazykových kurzech či lekcích. To se v roce 2022 týkalo 5 % osob ve věku 18–69 let, o 2 procentní body méně než v roce 2016. Více než 3 % dospělé populace v Česku k takovému studiu vedly soukromé důvody, kdežto 2 % osob se vzdělávala pro pracovní účely. Z žen se jazykově vzdělávala ze soukromých důvodů 4 %, z pracovních 2 %, v případě mužů kvůli osobnímu životu 3 % a pro práci 2 %.
Podíl osob se znalostí cizího jazyka podle úrovně znalosti toho nejlépe ovládaného (%, 2022)
Článek vyšel v dubnovém vydání časopisu Statistika&My.
