Česká republika od vstupu do Evropské unie zažila již dvě předsednictví v Radě EU – v letech 2009 a 2022.
Ve výkonu předsednictví v Radě EU se členské státy střídají vždy po šesti měsících. Tři po sobě následující předsednictví tvoří tzv. trio, v jehož rámci lze zajistit plynulejší přechod mezi předsednictvími, větší kontinuitu práce Rady EU a efektivnější prosazování priorit z dlouhodobého hlediska. Program tria byl poprvé přijat pro německé, portugalské a slovinské předsednictví (leden 2007 až červen 2008). Na základě společného programu pak každá ze tří zemí připravuje program vlastní.
Předsednická země během daného období řídí zasedání na všech úrovních Rady EU, tedy té ministerské i nižších pracovních, mezi které patří např. Výbor stálých zástupců vlád členských zemí (COREPER) a pracovní skupiny. Jako nestranný prostředník také zajišťuje pokrok v přípravě právních předpisů EU, pomáhá zajistit kontinuitu činností EU v rámci Rady, řádný průběh legislativních postupů a spolupráci mezi členskými státy. To vyžaduje perfektní znalost procesů fungování EU i negociační a koordinační schopnosti. V době našeho prvního předsednictví musela předsedající země řídit rovněž jednání Evropské rady, na němž se scházejí hlavy členských států. Jedná se tedy o roli významnou, z politického i symbolického hlediska.
Pracovní skupina pro statistiku jako pracovní orgán Rady EU projednává legislativní návrhy týkající se statistiky, přičemž úzce spolupracuje s Evropskou komisí (EK) a Evropským parlamentem (EP). Řízena bývá předsedajícím ze statistického úřadu země, která předsedá Radě EU. Ostatní členské země jsou zpravidla reprezentovány jedním nebo dvěma delegáty. Jednání se rovněž zúčastňují zástupci Eurostatu, kteří hájí návrh Komise a sedí naproti předsedajícímu. Po jeho/ její levé straně pak sedí zástupce Generálního sekretariátu Rady a zástupce právního servisu Rady, kteří jsou poradními orgány, co se týče procedurálních otázek či formulace a významu právních textů. Zástupci členských států sedí v pořadí svého předsednictví.
Předsednictví poprvé
První předsednictví v Radě EU bylo novou zkušeností pro celou stání správu. Z desítky nových členských zemí nás v předsedání Radě EU předcházelo jen Slovinsko, proto byl na přípravu předsednictví kladen velký důraz. Při absenci praktických zkušeností byla brzká příprava zaměřená na institucionální, jazykové i odborné znalosti velmi rozsáhlá a intenzivní. Předsednictví v ČSÚ zajišťoval šestičlenný předsednický tým již od roku 2008 (zapojení do aktivit tria). Pět jednání pracovní skupiny v 1. pololetí 2009 řídili tři předsedající včetně předsedy ČSÚ, který později jako předseda vlády ČR řídil také Evropskou radu. Důležitá byla příprava jednání, zejména komunikace mezi zasedáními i neformální schůzky v předvečer oficiální diskuze.
Poprvé jsme např. společně se zástupcem EK úspěšně jednali v EP o návrzích pracovní skupiny k nařízení o statistice informační společnosti. Poprvé jsme museli reagovat na mimořádnou potřebu účasti členských zemí při jednání právníků-lingvistů k nařízení o evropské statistice, kde bylo prosazeno zachování klíčových pasáží původně dohodnutého textu. Dlouho připravované nařízení tak bylo zveřejněno ještě za českého předsednictví. Při projednávání návrhu nařízení Rady EU o sběru statistických informací ECB jsme díky úspěšné komunikaci s členskými zeměmi, ECB i EK překonali dřívější rozdílné názory a námi navržený kompromis získal podporu EP. Výsledek byl velmi oceněn, a nařízení mohlo být schváleno. Po skončení předsednictví jsme naše zkušenosti předávali dalším novým členským zemím (Maďarsko, Slovensko aj.).
V rámci tria předseda ČSÚ Marek Rojíček (vpravo) přebíral v červnu 2022 předsednickou štafetu od generálního ředitele Francouzského národního institutu pro statistiku a ekonomické studie Jean-Luc Taverniera …
Předsednictví podruhé
Na druhé předsednictví byla česká státní správa již připravena. Věděla, co ji čeká a s čím je třeba počítat, takže příprava a školení byly již méně intenzivní. Rozpočet na druhé předsednictví byl omezen a také předsednický tým ČSÚ byl menší.
Společný 18měsíční program tria byl dokončen začátkem roku 2022. Následně byly sestaveny priority českého předsednictví v oblasti statistiky.
Během druhého předsednictví ve 2. pololetí 2022 se konalo šest zasedání pracovní skupiny, která poprvé od začátku pandemie proběhla všechna fyzicky v Bruselu. Řídil je předseda ČSÚ. Českému předsednictví se podařilo po pandemické pauze obnovit tradici neformálních setkání. Zástupci členských zemí měli možnost se vždy v předvečer konání pracovní skupiny setkat na půdě Stálého za- stoupení ČR při EU a prodiskutovat předem témata, která se objevila další den na jednání. Aktivita to byla zřejmě úspěšná, protože další předsednické země, které následovaly po nás, v této aktivitě pokračují. Novinkou oproti předsednictví v roce 2009 byl dvoudenní seminář pro předsedy národních statistických úřadů na téma „Budoucnost statistiky: nová éra datové vědy v oficiální statistice“, který se konal v Praze v září 2022. Během našeho druhého předsednictví měl tým ČSÚ příležitost zažít projednávání nové legislativy ve všech fázích celého legislativního procesu, i když se to týkalo různých nařízení. Projednávání návrhu na úrovni pracovní skupiny, kdy jsme museli z různorodých připomínek členských zemí vytvořit všemi akceptovatelný kompromis, se týkalo novely nařízení o environmentálních hospodářských účtech. Výsledek byl následně v prosinci 2022 schválen výborem COREPER. Vyjednávání mezi EP, EK a Radou EU absolvoval ČSÚ v případě novely nařízení ESA 2010. Úspěšně jsme absolvovali také technické a politické trialogy, jimž předcházela řada neformálních jednání s EP, Eurostatem i jednotlivými členskými zeměmi. Hlasováním v COREPER a ve výboru EP ale vznik nového právního předpisu nekončí. Návrh musí pro- jít dalšími formálními kroky včetně překladů do národních jazyků, korekcí právníků-lingvistů, přijetím Radou EU a plenárním zasedáním EP a zveřejněním v Úředním věstníku. Tyto fáze jsme prakticky vyzkoušeli v případě návrhu nařízení o statistice zemědělských vstupů a výstupů.
… a v prosinci 2022 ji předával generálnímu řediteli Švédského statistického úřadu Joakimu Stymneovi.
Znovu v roce 2035
Obě předsednictví byla tedy v určitých aspektech podobná, ale zároveň v jiných rozdílná. Vždy to však byl nezapomenutelný zážitek a zkušenost pro všechny zúčastněné. Další podobná zkušenost nás čeká pravděpodobně v roce 2035.
Článek vyšel v dubnovém vydání časopisu Statistika&My.
