Vstup do EU znamenal pro vedení statistických registrů nové povinnosti, ale přinesl také mnoho výhod.
Vstup České republiky do Evropské Unie v květnu 2004 představoval završení dlouholetého procesu v rámci předvstupních rozhovorů (konzultací, školení, účastí na společných projektech pro kandidátské země) k zajišťování kompatibility s právním řádem EU (Acquis communitaire) v oblasti statistických jednotek a statistických business registrů. Bylo potřebné, aby náš business registr – registr ekonomických subjektů (RES), který se do té doby využíval primárně pro národní účely, dokázal připravovat oporu výběru pro ekonomická statistická šetření harmonizovaným způsobem s ostatními členskými zeměmi. Z těchto důvodů bylo třeba realizovat úpravy obsahu registru a doplnit nové statistické jednotky. Také probíhalo seznamování s fungováním rozhodovacích procesů Eurostatu v oblasti business registrů a navazování kontaktů s kolegy z ostatních členských států.
Mezi povinnosti vyplývající z členství se v případě statistických registrů řadí potřeba implementovat a dodržovat požadavky dané evropskými nařízeními a poskytovat data z RES za oblast demografie podniků a za oblast tvorby Evropského registru skupin podniků. Kompatibilita RES s evropskými nařízeními je každoročně monitorována ze strany Eurostatu, a pokud není dostatečná, zahajují se s danou zemí rozhovory o nápravě. Registr ekonomických subjektů však patří v této oblasti k premiantům, protože dlouhodobě vykazuje více než 95% kompatibilitu s příslušnými evropskými nařízeními.
Benefity pro respondenty i uživatele
Členství v EU samozřejmě přináší nejenom povinnosti, ale i výhody. V oblasti statistických registrů najdeme hned několik příkladů významných benefitů pro respondenty a uživatele statistik. Jedním z nich je původně dobrovolný projekt organizovaný EU a OECD, který byl zaměřený na harmonizovaný sběr dat o demografii podniků. Hlavním zdrojem údajů byly statistické business registry, a nedocházelo tedy k žádné zátěži respondentů statistických šetření. Postupem času začaly být výstupy tohoto projektu velmi oceňovány ze strany uživatelů statistik, protože poskytují informace o stavu a vývoji podnikatelského prostředí nebo trhu práce v zapojených členských zemích. Nemalou roli v tom právě sehrál Eurostat, který při přípravě metodiky dokázal využít zkušenosti a nejlepší praktiky z členských zemí a také celou tuto akci významně finančně podporoval. Dnes se tato statistika povinně produkuje na základě evropského nařízení ve všech členských zemích a postupně se rozšiřuje o další oblasti a ukazatele. Některé její výstupy jsou dostupné i pro české uživatele.
Dalším příkladem úspěšného využívání výhod členství v EU je budování evropského registru skupin podniků (EGR), který je zaměřený na získávání údajů o nadnárodních společnostech působících ve více zemích EU. Tento registr je ve správě Eurostatu a jednotlivé členské země do něj ze svých národních business registrů poskytují informace za části nadnárodních společností, které působí na jejich území. Poté je v EGR poskládán celkový obraz těchto společností, jenž následně slouží členským zemím jako dodatečný zdroj informací pro statistiku zahraničního obchodu (FATS) a další statistiky zaměřené na globalizaci. I když EGR zatím trpí problémy s kvalitou dat a jeho výstupy jsou zveřejňovány pouze ve formě experimentálních statistik, je nesporné, že pokud by takovýto registr implementovala každá členská země samostatně, představovalo by to velkou finanční i personální zátěž. Z věcného hlediska je právě mezinárodní spolupráce nenahraditelná, neboť poskytuje identifikaci struktur skupin podniků v zahraničí.
Počet ekonomických subjektů se zjištěnou aktivitou v RES
Stav ke konci období
Evropské peníze zkvalitňují naši statistiku
Dotační programy EU umožňují ČSÚ realizovat v oblasti registrů finančně náročné projekty, na které by jen stěží bylo možné získat prostředky z národních zdrojů. Od roku 2011 do konce března 2014 byl například realizován projekt na vytvoření soustavy statistických registrů s napojením na základní registry veřejné správy. Během něho byly do soustavy statistických registrů doplněny zemědělský registr, registr ubytovacích zařízení a skupiny podniků v rámci RES. Tato akce byla spolufinancována ze strukturálních fondů EU. V současnosti ČSÚ využívá další dotační program EU – Národní plán obnovy. Financuje z něj projekty SIS 5.0 a ODS, které by mimo jiné měly zajistit modernizaci soustavy statistických registrů, implementovat digitální služby RES a vytvořit nové sady otevřených geografických dat z registru sčítacích obvodů. Pravidelně využíváme i krátkodobé granty Eurostatu, které se zaměřují na implementaci nejlepších praktik nebo zlepšování kvality v oblasti statistických business registrů. Např. v současnosti z nich financujeme implementaci revize klasifikace NACE Rev. 2.1 do RES a evropské profilování nadnárodních skupin podniků.
Evropské dotace rovněž výrazně pomohly ČSÚ při budování administrativního základního registru osob (právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci – ROS), který je v současnosti jedním z hlavních pilířů digitalizace a eGovernmentu v České republice a výrazně ulehčuje výměnu dat mezi orgány veřejné moci.
Získané znalosti předáváme dál
Nesporným přínosem členství v EU je přeshraniční výměna poznatků. Před vstupem do EU bylo možné získávat poznatky z tvorby a harmonizace business registrů od expertů z jiných členských zemí. ČSÚ v této oblasti spolupracoval zejména s kolegy z francouzského statistického úřadu (INSEE), a tato jejich asistence výrazně pomohla ke zkvalitnění nejen odborných, ale i jazykových znalostí zaměstnanců odpovědných za správu soustavy statistických registrů. Po vstupu do EU byly získané poznatky využity vybranými experty ČSÚ pro poskytování pomoci dalším kandidátským a partnerským zemím EU. V případě statistických registrů se například jednalo o technickou asistenci v Makedonii, Ázerbájdžánu nebo Turecku.
Velkým přínosem pro tvorbu registru ekonomických subjektů byla a je účast na pravidelných zasedáních pracovní skupiny k registrům, kde se řeší problematika registrů z různých hledisek (legislativa, dostupnost datových zdrojů pro tvorbu a aktualizaci registrů, kvalita dat, rozsah sledovaných údajů o jednotlivých subjektech, tvorba statistických jednotek pro národní statistická zjišťování apod.). Důležitou výhodou je také možnost účastnit se přípravy legislativy nebo tzv. doporučení za oblast registrů, a doplňovat tak řešení problematiky i o zkušenosti a potřeby ČSÚ.
Článek vyšel v dubnovém vydání časopisu Statistika&My.
