Ještě na začátku letošního roku se očekávalo mírné zpomalení evropských ekonomik a diskutovalo se o možné recesi Německa a následcích pro ekonomiky, které na něm závisejí. V březnu však většina evropských zemí musela přikročit k poměrně striktním opatřením proti šíření koronavirové nákazy. To vyústilo v okamžitý propad celé řady odvětví a vlády byly nuceny podnikům i zaměstnancům finančně pomoct. Neočekávané výdaje však bude nutné financovat nárůstem dluhu.
Nejvyšší nárůst na jihu Evropy
V průběhu loňského roku úrokové sazby na dluhopisech s dlouhodobou splatností v celé EU klesaly, březen však přinesl jasný zlom. Průměrná sazba v EU se v březnu oproti únoru zvýšila o 0,14 procentního bodu (p. b.) na 0,45 %. Nejvíce se zdražil přístup k financování vládám na jihu Evropy – v Řecku (+0,90 p. b.), na Kypru (+0,70 p. b.) a v Itálii (+0,59 p. b.). Přitom Řecku se v posledních letech podařilo dostat na standardní trh s dluhopisy a ještě v únoru zde úroková sazba činila jen 1,07 %.
Šesti zemím se ale úrokové sazby na dluhopisech v březnu ještě snížily. Bylo mezi nimi i Česko s poklesem o 0,19 p. b., více ale poklesly sazby v Polsku (–0,27 p. b.) a významný byl také posun u Švédska (–0,12 p. b.) a Německa (–0,07 p. b.).
V dubnu již bylo jasnější, jak moc jsou ekonomiky opatřeními zasaženy, a následovalo další zvýšení úrokových sazeb u dluhopisů. Průměrně se v EU v dubnu jejich výnosy navýšily o dalších 0,13 p. b. na 0,58 %. K poklesu úrokové sazby tentokrát došlo pouze v Polsku (–0,34 p. b.). Nejvýraznější posun vzhůru se odehrál v případě Slovenska (+0,65 p. b.), za ním se umístila opět řada států jižní Evropy – například Kypr (+0,61 p. b.), Španělsko (+0,30 p. b.) či Chorvatsko (+0,28 p. b.). Na jihu Evropy se tak bohužel vrší nové problémy společenského i ekonomického rázu.
Výnosy vládních dluhopisů s dlouhodobou splatností (duben 2020, %)
