Největším zdrojem příjmů českých domácností je zaměstnání

Peněžní příjmy domácností je možné rozdělit do pěti základních skupin: příjmy ze závislé čin­nosti, příjmy z podnikání, příjmy získané od státu v podobě důchodu, jiné sociální příjmy od státu a ostatní příjmy. Z výsledků každoročního šetření o příjmech a životních podmínkách českých do­mácností vyplývá, že v roce 2018 tvořily největší část všech příjmů domácností příjmy ze závislé čin­nosti. Následují důchody a třetím nejvýznamnějším zdrojem jsou příjmy z podnikání.

Příjmy podle typů domácností

Průměrné hrubé příjmy všech domácností v České republice jsou tvořeny z 63,2 % příjmy ze závislé činnosti, z 13,5 % příjmy z podnikání, ze 17,2 % důchody, z 3,3 % jinými sociálními příjmy a z 2,8 % ostatními příjmy.

Je zajímavé sledovat, jak jsou na tom domácnosti s různým složením. Pro porovnání byly zvoleny domácnosti úplných rodin s dětmi, domácnosti neúplných rodin s dětmi, domácnosti jednotlivců mladších 65 let a jednotlivců ve věku 65 a více let.

Při pohledu na tyto typy domácností asi nepře­kvapí, že u všech, kde žijí osoby v produktivním věku, je největší část hrubých příjmů tvořena příjmy ze závislé činnosti. V úplných rodinách s dětmi je to 75,9 % průměrných hrubých příjmů (155 tis. Kč), v neúplných rodinách s dětmi 59,7 % (93 tis. Kč) a u domácností jednotlivců mladších 65 let 70 % (247 tis. Kč). Pouze u domácností jednotlivců star­ších 65 let jsou největší položkou důchody (tvoří 86,5 % hrubého příjmu, tj. 161 tis. Kč).

Druhou největší položkou jsou u úplných rodin s dětmi nebo u jednotlivců mladších 65 let příjmy z podnikání (zhruba 15 %). U neúplných rodin s dětmi jsou naopak druhou největší položkou ostatní příjmy, což v těchto domácnostech před­stavuje především obdržené výživné a jiná peněžní podpora od blízkých osob, která tvoří 15,2 % prů­měrného hrubého příjmu.

Příjmy podle počtu pracujících osob

Při zkoumání struktury hrubých příjmů domác­ností jsme sledovali i to, jaký vliv má počet pra­cujících osob.

Z grafu je patrné, že u úplných rodin s dětmi vždy převažují příjmy ze závislé činnosti. Jejich po­díl činí 75,9 %. Pokud je ale v úplné rodině pouze jedna pracující osoba, podíl příjmů ze závislé čin­nosti klesá (64,1 %) a rostou jiné sociální příjmy. Ty tvoří 12,9 % průměrného hrubého příjmu a jedná se především o dávky státní sociální podpory.

Kromě počtu pracujících osob v úplných rodi­nách s dětmi je dobré podívat se i na údaj o počtu vyživovaných dětí. V úplné rodině s dětmi, kde jsou dvě pracující osoby, je průměrný počet vyži­vovaných dětí 1,68 a jde především o děti školního věku. Avšak v úplné rodině s dětmi s jednou pra­cující osobou je v průměru 1,75 dítěte a ve většině těchto domácností žije dítě mladší 5 let. Nejvíce se to odráží na průměrné výši rodičovského pří­spěvku. V úplných rodinách s jedním pracujícím tvoří 70,7 % jiných sociálních příjmů. Oproti tomu u úplných rodin s dětmi se dvěma pracujícími oso­bami tvoří rodičovský příspěvek pouze 17,4 % ji­ných sociálních příjmů.

Příjmy jednotlivců

Dalším úhlem pohledu může být rozdělení domác­ností jednotlivců mladších 65 let na domácnosti za­městnanců a domácnosti osob samostatně výdělečně činných. U domácností jednotlivců mladších 65 let se přitom objevují tři významné složky průměrného hrubého příjmu: příjmy ze závislé činnosti, které tvoří 70 % průměrného hrubého příjmu, příjmy z podnikání (14,9 %) a důchody (9,3 %).

Při rozdělení osob na zaměstnance a podnika­tele je zřetelné, že u obou skupin jasně převažuje příjem z jejich ekonomické aktivity (v obou přípa­dech nad 90 %). Z toho lze odvodit, že tyto osoby během loňského roku neměnily své ekonomické postavení. Když odhlédneme od struktury jejich příjmů a podíváme se na průměrnou výši, pak jed­notlivci mladší 65 let si ze zaměstnání odnesli v roce 2018 průměrně 378 tis. Kč, z podnikání o něco více, konkrétně 402 tis. Kč za rok.

Příjmy seniorů

U domácností jednotlivců starších 65 let se dá předpokládat, že u nich budou hrubé příjmy tvo­řeny převážně důchody. Pokud není uvažováno podrobnější členění, je tomu skutečně tak. Cel­kové důchody se na jejich hrubém příjmu podí­lejí z 86,5 %, ostatní zdroje příjmů jsou víceméně zanedbatelné.

V poslední době se však stále více objevují do­mácnosti pracujících důchodců. V domácnosti, kde žije pracující důchodce, nepřevažují důchody (34,9 %), ale příjem ze závislé činnosti (42,7 %). Na třetím místě jsou pak příjmy z podnikání (21,1 %). Oproti tomu domácnosti nepracujících důchodců mají podle očekávání jako hlavní zdroj svých pří­jmů důchody (92 %), zbylých 8 % je rozděleno mezi ostatní složky.

Článek si můžete přečíst také v časopisu Statistika&My.