Lesy jsou významným prvkem v naší krajině. V roce 2017 bylo nejvíce lesních pozemků situováno v krajích Jihočeském (3,8 tis. km²), Plzeňském (3,1 tis. km²) a Středočeském (3,0 tis. km²). Nejnižší zastoupení lesních ploch s výměrou více než 50 km² připadalo na hlavní město Prahu.
Nejvyšší lesnatosti (přes 40 % území) dosahovaly kraje Liberecký, Karlovarský a Plzeňský. Naopak pod hranicí 30 % byla lesnatost v krajích Pardubickém, Jihomoravském a Středočeském, v hlavním městě Praze činila jen 10,5 % rozlohy jeho území.
Podíl lesních pozemků na rozloze okresů k 31. 12. 2017
Ani v rámci jednotlivých krajů nebyla lesnatost rovnoměrná. Vyšší podíl lesních ploch z celkové rozlohy okresu připadal na příhraniční okresy v horských a podhorských oblastech. Více než 50 % území tvořily lesy v okresech Jeseník, Jablonec nad Nisou, Vsetín, Prachatice, Sokolov a Frýdek-Místek. Nižší lesnatost byla v okresech s vyšším zemědělským využitím (Kolín, Louny, Přerov, Litoměřice) a pak v okresech městského charakteru (Praha, Karviná, Ostrava-město).
Podle druhové skladby lesa dlouhodobě převládají z více než 70 % jehličnaté lesy. Jejich podíl se ale pomalu snižuje, od roku 2010 klesl o 2 procentní body (p. b.). Nejvyšší podíl jehličnatých lesů (asi 85%) nalezneme v Kraji Vysočina či v krajích Jihočeském a Plzeňském. Nadpoloviční podíl listnatých lesů se nachází na území hl. m. Prahy a Jihomoravského kraje. Za posledních osm let se nejvíce zvýšil podíl listnatých lesů v Moravskoslezském kraji (+4,0 p. b.) a v hl. m. Praze (+3,1 p. b.), naopak v Kraji Vysočina a Ústeckém kraji ubývalo jehličnatých lesů nejméně (–1,2 p. b.).
Střední věk lesů Česka v roce 2017 dosahoval 65 let, přičemž jehličnaté byly mírně starší (66 let) než listnaté (63 let). Nejstarší lesní porosty, jak jehličnaté, tak listnaté, se nacházely v hl. m. Praze. Naopak v Ústeckém kraji byl nejnižší střední věk jehličnatých lesů (57 let) i lesů celkem (59 let). Listnaté lesy v Karlovarském kraji se středním věkem 53 let byly ze všech krajů nejmladší.
Kategorie lesů k 31. 12. 2017
V Praze jsou lesy odlišné
Z hlediska kategorizace převažují na území ČR lesy hospodářské, představují necelých 75 %. Pak následují lesy zvláštního určení, které zahrnují například pásma ochrany vodních zdrojů, území národních parků, první zóny CHKO, lázeňské lesy, příměstské a rekreační lesy. Pouhé 2 % lesních pozemků připadají na les ochranný, do kterého řadíme mimořádně nepříznivá stanoviště, vysokohorské lesy a lesy v klečovém lesním vegetačním stupni. Obdobné rozložení kategorií má většina krajů, nejvyšší zastoupení hospodářských lesů (téměř 93 %) nacházíme v Kraji Vysočina.
Výjimku v tomto uspořádání představují tři kraje. V Ústeckém kraji sice připadá největší podíl na lesy hospodářské, ale dosahuje pouze 48 %, následuje asi 45 % lesů zvláštního určení s převahou subkategorie lesy se zvýšenou funkcí ochrannou. V Praze je nejdominantněji zastoupena kategorie lesů zvláštního určení (92 %), resp. subkategorie příměstské a rekreační lesy (79 % z celkové rozlohy zdejších lesů). V Karlovarském kraji je rovněž nejvyšší podíl lesů zvláštního určení (téměř 50 %), převážně reprezentovaný subkategorií ochranná pásma zdrojů léčivých a minerálních vod.
Od roku 2010 se umělé zalesnění a obnova lesa ročně v průměru realizuje na 20 tis. ha půdy. Podle druhové skladby zalesňování převládají jehličnany, kdy republikový průměr činí asi 60 %. Nejčastěji upřednostňovaným druhem stromu je smrk. Jeho podíl na výsadbě jehličnanů přesahuje ve většině krajů 60 %, pouze v krajích Libereckém a Moravskoslezském se pohyboval okolo 50 %. V Praze je podíl smrků minimální.
Listnaté druhy se pro zalesňování nejčastěji používají v hl. m. Praze a v krajích Jihomoravském a Moravskoslezském a v posledních dvou letech také v Olomouckém. Nejčastěji vysazovaným druhem listnatého stromu je buk, pouze v Jihomoravském kraji a hlavním městě převažuje dub. Ten je nejčastěji vysazovanou listnatou dřevinou v posledních pěti letech také v krajích Pardubickém, Královéhradeckém a Středočeském.
Ročně vznikne nová generace lesa vytvořená přirozenou obnovou přibližně na 5 tis. ha půdy. Největší podíl na přirozené obnově lesa mají kraje Jihočeský, Jihomoravský a Olomoucký. Od roku 2010 tvoří 35 % přirozeně vzniklého lesa.
Struktura těžby dřeva z hlediska vlivu nahodilé těžby v roce 2017 (%)
Objem těžby dřeva se odvíjí od nahodilé těžby
Těžba dřeva se v roce 2017 v ČR meziročně zvýšila o 10 % a dosáhla historicky nejvyšší hodnoty od roku 2000. Překonala i do té doby nejvyšší objem z roku 2007, kdy byly zejména na Šumavě odstraňovány následky orkánu Kyrill. Přes 2 mil. m³ dřeva (bez kůry) se v letech 2016 a 2017 vytěžilo v krajích Olomouckém, Moravskoslezském a Jihočeském.
Od roku 2000 tvořily jehličnany vždy minimálně 86 % z celkové těžby Česka. Po tuto dobu měly v krajích Jihočeském, Plzeňském, Karlovarském, Moravskoslezském a Kraji Vysočina 90% a vyšší podíl zastoupení těžby. Nejčastěji těženým druhem byl smrk, který v roce 2017 představoval 81 % z celkové těžby. V krajích Moravskoslezském, Olomouckém a Kraji Vysočina byl tento podíl více než 90 %.
Podíl těžby listnatých dřevin překročil 30 % pouze v hl. m. Praze a v Jihomoravském kraji (kromě let 2010 a 2015 až 2017). Rovněž ve Zlínském kraji v letech 2011 až 2013 překročila těžba listnáčů tuto hranici. Těžba buku jako dominantní listnaté dřeviny převládá ve všech krajích kromě hl. m. Prahy a krajů Středočeského a Královéhradeckého, kde se nejvíce těží dub.
Významnou roli hrála v posledních třech letech nahodilá těžba. Zejména na území Moravy a Slezska se v tomto období pohyboval podíl této těžby kolem 50 %, v krajích Olomouckém a Moravskoslezském byl dokonce nad hodnotou 80 % z celkové těžby dřeva. V roce 2017 se v těchto dvou krajích vytěžilo přes 90 % dřeva v důsledku neplánované těžby. V této oblasti se jedná o dlouhodobější problém chřadnutí jehličnatých porostů (hlavně smrku). Jde o kombinaci více faktorů – nepříznivé klimatické podmínky (sucho, méně srážek), napadení škůdci (kůrovec a václavka) a menší odolnost v důsledku založení porostů v nevhodném prostředí (nepůvodnost smrku).
Významný podíl na nahodilé těžbě dřeva představovala živelní těžba, ve střednědobém horizontu (od roku 2010) převládala ve většině krajů (výjimku tvořily Jihočeský kraj v letech 2009 až 2011 a Moravskoslezský kraj od roku 2012). Od roku 2016 již převládala těžba v důsledku poškození hmyzem. Situace v nahodilé těžbě je složitější, protože živelní a hmyzové příčiny spolu souvisejí. Polomové dříví je náchylné k napadení hmyzem a naopak hmyzem poškozené porosty hůře odolávají silnému větru.
