03 Novověk

1919 | Založen Státní úřad statistický

Přesně 28. ledna 1919, tj. tři měsíce po vzniku samostatného Československa, přijalo Revoluční národní shromáždění zákon č. 49 o organizaci statistické služby. Principy tohoto zákona již tehdy odpovídaly principům, na kterých je organizována současná státní statistická služba ČR. V roce 1919 byl založen Státní úřad statistický (SÚS) jako nový orgán pověřený celostátními statistickými šetřeními. Zákon č. 49/1919 Sb. zavedl obecnou zpravodajskou povinnost a stanovil sankce za její neplnění, stanovil povinnosti jiných úřadů vůči SÚS, chránil před libovůlí statistických šetření a zabezpečoval důvěrnost individuálních údajů. Všichni, kdo podle doposud platných předpisů měli povinnost poskytovat různým úřadům statistická data, je měli nyní poskytovat statistickému úřadu.

Státní úřad statistický vznikl již tři měsíce po vzniku samostatné Československé republiky.
Státní úřad statistický vznikl již tři měsíce po vzniku samostatné Československé republiky.
Ukázky statistických expozic na hospodářských výstavách v Praze v letech 1934–1936.
Ukázky statistických expozic na hospodářských výstavách v Praze v letech 1934–1936.

Vývoj SÚS v prvních letech jeho existence nebyl jednoduchý. Bylo třeba vybudovat novou organizační strukturu, získat odborné pracovníky, vhodné prostory a technické vybavení a v neposlední řadě zahájit aktivní statistickou činnost. Už v roce svého vzniku SÚS zpracoval statistický materiál pro československou mírovou delegaci. V některých odvětvích bylo možné navázat na předchozí zjišťování, jinde bylo třeba vybudovat moderní statistiku takřka od základů (např. průmysl, zahraniční obchod, statistika cen). Organizace SÚS byla v podstatě dokončena v roce 1921.

Víte, že…
v publikaci „Československá statistika v prvním desetiletí republiky“ z roku 1928 byla funkce státní statistiky charakterizována následujícím textem? „Účelem statistické služby je podávati obraz o stavu a vývoji poměrů v celém státě, jejichž konečným cílem jest dosažení hospodářského blahobytu, mravnosti, zdatnosti a zdraví všeho obyvatelstva. Tyto snahy nemohou však býti řízeny náhodou nebo tradicionalismem a pouhým instinktem, nýbrž uvědoměle podle plánu přesně a soustavně, tedy vědecky. To však předpokládá právě znalost všech skutečností a poměrů ve státě. Zjistit tato fakta soustavně, vystihnout, co je na nich typického, jaké vztahy a vzájemné souvislosti příčinné vykazují, jakými zákonitostmi se řídí jejich vývoj, to je právě úkolem statistické služby“.

Prvním předsedou SÚS se stal dosavadní přednosta Zemského statistického úřadu Dobroslav Krejčí. Ten však na začátku roku 1920 rezignoval a do této funkce byl jmenován František Weyr, který vedl úřad do roku 1929, kdy tuto funkci převzal Jan Auerhan.

Jednotlivé tematické statistiky se na SÚS rozvíjely jako nezávislé celky. Bylo zcela pochopitelné, že v práci úřadu měly převahu oblasti, ve kterých bylo možné využít předchozích zkušeností. Dominantní bylo postavení demografické statistiky, včetně sčítání lidu, jako základu správního řízení. Tradice předchozích zjišťování se projevila i ve statistice veřejných financí a zemědělské statistice. Mezi hospodářskými statistikami byla vzorově propracovaná statistika zahraničního obchodu a cenová statistika. Soustava statistických zjišťování se rychle doplňovala, ale statistika průmyslu a vnitřního obchodu se začala rozvíjet poměrně pozdě.

Víte, že…
u tzv. konceptních úředníků se předpokládala vlastní publikační činnost v oboru statistiky nebo příbuzných disciplín? Část kapacity statistického úřadu byla věnována vědecké a teoretické činnosti.

Veškeré grafické výstupy bylo zapotřebí v té době kreslit ručně.
Veškeré grafické výstupy bylo zapotřebí v té době kreslit ručně.

Publikační systém SÚS vycházel ze zásady široké publicity zjištěných údajů. Základním výstupem byla „Statistická příručka republiky Československé“. První vyšla již v roce 1920, další pak v letech 1925, 1928 a 1932. Na statistické příručky navázaly od roku 1934 pravidelné „Statistické ročenky republiky Československé“ (poslední obsahovala data za rok 1937). Edice Československá statistika obsahovala souborné výsledky soupisů a ročních výsledků zjišťování. „Zprávy Státního úřadu statistického“, které informovaly průběžně o zjištěných údajích, byly zpočátku polytematické, později se rozdělily do 12 tematických řad.

Víte, že…
na počátku 20. let 20. století neexistovala žádná učebnice statistických metod v češtině? Od roku 1920 vydával Státní úřad statistický „Československý statistický věstník“, v němž mj. zveřejňoval obsáhlé referáty matematika Václava Lásky a Josefa Mráze. Roku 1926 vyšla nákladem statistického úřadu slavná učebnice G. U. Yuleho „Úvod do teorie statistiky“ v českém překladu. Tyto práce významně přispěly i k vytvoření české statistické terminologie. Autorem první česky psané učebnice statistiky „Základy teorie statistické metody“, která vyšla  v roce 1929 v nakladatelství SÚS, byl Stanislav Kohn.

Statistika za první republiky poskytovala i detailní údaje o počtu, věku či původu nevěstek.
Statistika za první republiky poskytovala i detailní údaje o počtu, věku či původu nevěstek.
Ženy začínaly s prostitucí nejčastěji ve věku 16 let.
Ženy začínaly s prostitucí nejčastěji ve věku 16 let.

Příběh statistiky