Statistiku v tomto období ovlivnilo prostředí centrálně plánované ekonomiky i společenské a především politické klima tehdejší doby. Publikační systém státní statistiky byl na počátku 50. let prakticky zrušen, veřejnost dostávala informace zejména o úrovni plnění plánu a mnohé údaje v absolutních hodnotách byly utajovány.
Víte, že…
podle § 26 zákona č. 21/1971 Sb. byla zajištěna ochrana individuálních údajů? „Údaje ze statistických zjišťování týkající se jednotlivých osob nesmějí být bez jejich souhlasu zveřejňovány, ani komukoli sdělovány a nesmí jich být použito pro jiné než statistické účely“.
Novou formou statistického zjišťování se na přelomu 40. a 50. let stalo tzv. výkaznictví. Údaje od podniků a organizací (zpravodajských jednotek) byly čerpány z jejich běžné evidence. Směřování k centralizovanému modelu řízení národního hospodářství si paradoxně vyžádalo přechod na úplně decentralizovaný systém předkládání a zpracování statistických dat.
V roce 1952 byla zavedena tzv. postupná sumarizace. Nižší jednotky vyplnily výkazy, poslaly je svým nadřízeným orgánům, které z došlých výkazů vytvořily jeden sumární výkaz. Ten pak poslaly zase své organizačně nadřazené jednotce, která opět vytvořila jeden sumární výkaz za všechny sobě podřízené složky, až se nakonec výsledný sumární výkaz dostal na ministerstvo či jiný řídící orgán. A teprve potom byly údaje poskytnuty statistickému úřadu, který tak vůbec neměl k dispozici individuální data, s jejichž pomocí by mohl zpracovávat informace z různých hledisek.
Ve druhé polovině 50. let se požadavky na statistiku změnily a došlo k přechodu od systému postupné sumarizace zpět k centrálnímu sběru a zpracování statistických dat.
V polovině roku 1961 nastala v oblasti statistiky významná organizační změna a Státní úřad statistický byl spojen s tehdejším ministerstvem státní kontroly a vznikl tak Ústřední úřad státní kontroly a statistiky (ÚÚSKS). Brzy se ukázalo, že se jednalo o spojení dvou institucí, které měly málo společného. Statistika ztrácela důvěru zpravodajských jednotek, které se při plnění své zpravodajské povinnosti zároveň obávaly kontrolního zásahu. Zákonným opatřením z 12. ledna 1967 byly kontrola a statistika opět rozděleny a byl vytvořen Státní statistický úřad (SSÚ).
Víte, že…
v roce 1972 vydal FSÚ „Jednotný číselník obcí v ČSSR (geografickou klasifikaci obcí)“ obsahující všechna sídla v ČSSR a jejich číselné označení?
Od 1. ledna 1969 se unitární Československá socialistická republika stala federací. To se odrazilo i v uspořádání ústředních orgánů státní statistiky. Vznikl Federální statistický úřad (FSÚ), Český statistický úřad (ČSÚ) a Slovenský statistický úřad. Úkolem FSÚ bylo zejména zabezpečovat jednotnost soustavy statistických informací v celém státě, metodiku a systém statistického zjišťování. Úkolem republikových úřadů byl vlastní výkon statistické činnosti, tj. sběr a zpracování informací, a poskytování potřebných informací pro FSÚ a všechny řídící stupně na republikové úrovni. Uspořádání federálního a republikových statistických úřadů zůstalo stejné až do zániku federace 31. prosince 1992.
Víte, že…
v roce 1985 vydal statistický úřad „Historickou statistickou ročenku“? Takto koncipovanou ročenku vydávalo v té době pouze několik statistických úřadů na světě, např. USA, Francie, Kanada a SSSR.
