Kvalita pracovních míst se zhoršuje

VYDÁNÍ: 05/2014
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Počtům lidí bez práce se obecně věnuje velká pozornost. Přitom horším trendem než samotná nezaměstnanost je zhoršování kvality pracovních míst. Přestože se tento trend, tj. špatné pracovní podmínky a nízké mzdy, týká nás všech, příliš se o něm nemluví.

Reálný růst průměrného výdělku se v posledních letech stále snižoval. Od roku 2012 hovoříme již o jeho propadu. Nízké výplaty zaměstnanců přitom znamenají snižování spotřeby domácností, méně zakázek firmám, nižší daňový výnos pro stát a tedy hospodářský útlum s tlakem na další propouštění.

Problém je s využíváním pracovní síly

Ze statistických dat lze poměrně snadno vyčíst, že česká ekonomika má evidentní problém s využíváním pracovní síly. Třebaže nezaměstnanost je u nás relativně nižší než ve většině států Evropské unie, půlmilionová masa lidí, která by mohla pracovat a vytvářet hodnoty, je bez práce. Přetlak nabídky pracovní síly už nenutí zaměstnavatele o své zaměstnance pečovat. Důsledkem toho je zhoršování kvality pracovních míst. Zaměstnanci, kteří mají strach, aby nezůstali bez práce, tak pracují za nízké mzdy často ve špatných pracovních podmínkách.

Historické maximum nezaměstnaných bylo spíše hrou s čísly

Na konci loňského roku dosáhl počet registrovaných uchazečů o zaměstnání na Úřadu práce 596,8 tis., letos v lednu se dostal až na 629,3 tis. a média začala psát o historicky rekordní nezaměstnanosti.  Ve skutečnosti šlo pouze o její běžný zimní výkyv. Na konci března počet uchazečů již poklesl na 608,3 tis. Zmírnil se i trend nárůstu – ještě v červnu 2013 byl meziročně vyšší o 14 %, v lednu 2014 se zvýšil „jen“ o 7 % a v březnu byl pouze tříprocentní.

Regiony, kde je každý osmý bez práce

Využívání pracovní síly souvisí s oblastmi, ve kterých lidé v práceschopném věku (15–64 let) žijí. Podle českého domácího ukazatele „podíl nezaměstnaných osob“, jenž umožňuje podrobné regionální srovnání, bylo v březnu 2014 bez práce 8,3 % osob. Ovšem v některých okresech, např. Bruntál, Most a Jeseník, byla bez práce každá sedmá osoba. Významným faktorem v oblasti lidských zdrojů je délka nezaměstnanosti. Čím déle trvá, tím komplikovanější je nalezení zaměstnání.
V této souvislosti je třeba zmínit fakt, že nezaměstnanost je silně sezónní záležitostí. V lednu a v únoru pravidelně dosahuje maxima v souvislosti s omezením prací v zemědělství, stavebnictví a dalších oborech závislých na počasí. Naopak v květnu a červnu bývají čísla vždy nejnižší. Na konci jara tedy dochází k poklesu, aniž by to nutně souviselo s ekonomickým cyklem.
Důležitou otázkou nadále zůstává, jak se pracovní trh vyrovnává s přílivem čerstvých uchazečů z řad absolventů, kteří patří mezi ohrožené skupiny. Přestože počet pracovních míst v posledních měsících roste, zaměstnavatelé dávají přednost lidem s praxí.

Podíl nezaměstnaných na počtu obyvatel v okresech ČR k 31. 3. 2014 (v %)

Podíl nezaměstnaných na počtu obyvatel v okresech ČR k 31. 3. 2014 (v %)

ČSÚ zjišťuje

Mezi odbornou i laickou veřejností jsou ohledně počtu nezaměstnaných značné nejasnosti. Přitom již dlouhou dobu má Česká republika dva informační zdroje a tudíž i dvoje různá čísla. Jednak ČSÚ zjišťuje volnou pracovní sílu, tj. lidi hledající práci bez ohledu na oficiální registraci, a pak Úřad práce zachycuje počet uchazečů o zaměstnání, kteří se registrují na jeho pobočkách.
Zdrojem o počtech nezaměstnaných podle zjišťování Českého statistického úřadu je Výběrové šetření pracovních sil známé pod zkratkou VŠPS. Tazatelky ČSÚ navštěvují vybrané domácnosti a vyptávají se na pracovní aktivitu jejích členů. Jejich první otázka pro každého dospělého zní, zda v daném týdnu pracoval za odměnu. Každý, kdo někde pracoval alespoň jednu hodinu, je pak považován za pracujícího a nemůže tedy vstoupit do statistiky nezaměstnaných. Za zaměstnané osoby jsou ještě považováni ti, kteří mají formální vztah k zaměstnavateli, třebaže v týdnu nepracovali, např. lidé na dovolené či neschopence.
Za „nezaměstnané“ se považují jen ti, kteří si práci aktivně hledali a jsou schopni do ní neprodleně nastoupit. Tyto podmínky výpočtu nezaměstnaných si nevymysleli statistici z ČSÚ, nýbrž se řídí mezinárodní definicí nezaměstnaného podle Mezinárodní organizace práce (ILO). Lidé, kteří obě podmínky nesplňují, nejsou „nezaměstnaní“, i když jsou bez práce. Do statistik vcházejí jako ekonomicky neaktivní, podobně jako děti, studující, matky na rodičovské dovolené či nepracující důchodci.
Podle definice ILO bylo na konci roku 2013 v České republice zhruba 355 tis. nezaměstnaných osob, což bylo o 24 tis. méně než v roce 2012. Ovšem existovalo tu dalších asi 140 tis. ekonomicky neaktivních lidí, kteří by pracovat chtěli. Nemohli však být zařazeni do kategorie „nezaměstnaní“, neboť by nebyli schopní neprodleně nastoupit do práce, pokud by jim byla nabídnuta. To se týkalo např. matek s malými dětmi, které neměly zajištěné hlídání.

Míra nezaměstnanosti v 1. čtvrtletí 2014 6,9 %

Míra nezaměstnanosti je podíl osob splňujících definici nezaměstnaného ku součtu nezaměstnaných a zaměstnaných (pracovní síle). Ukazuje, jak velká část pracovní síly zůstává nevyužitá. Počítá se jen z údajů ČSÚ z Výběrového šetření pracovních sil. Sezónně očištěný údaj ČSÚ publikuje Eurostat každý měsíc v rámci zprávy o nezaměstnanosti za všechny země Evropské unie.

Ekonomické postavení populace ve věku15–64 let, 2013 (v %)

Ekonomické postavení populace  ve věku15–64 let, 2013 (v %)

Úřad práce registruje

Druhým zdrojem údajů o nezaměstnaných je evidence Úřadu práce. Poskytuje však zcela odlišný pohled. Vychází totiž z toho, že eviduje uchazeče o zaměstnání, kterým úřad poskytuje své služby a pomáhá při zprostředkovávání zaměstnání. Teoreticky bychom se mohli domnívat, že – vzhledem k tomu, že ne všichni si hledají zaměstnání prostřednictvím Úřadu práce – bude tato statistika vykazovat nižší počty než údaje z ČSÚ. Jenže česká realita je zkrátka česká realita.
Každý, kdo přijde o práci, má tři dny na to, aby se zaregistroval na Úřadu práce, jinak za něj stát nebude platit zdravotní pojištění. Proto kroky každého „rozumného“ člověka vedou ihned po ztrátě zaměstnání na „pracák“. Jenže mnoho lidí zůstává v jeho evidenci, i když si začne porůznu přivydělávat. Dále i v případech, kdy nepříliš dobře placenou práci nevnímají jako „konečnou stanici“.
Statistika Českého statistického úřadu také dokazuje, že se spektrum „podřadných“ zaměstnání rozrůstá. Z jeho dat vyplývá, že se zkracuje průměrná pracovní doba. Na trhu se totiž zvyšuje nabídka zaměstnání na kratší pracovní dobu a vzrůstá i počet úvazků na dobu určitou. Tomu pak ale odpovídá i výše odměny.

podíl nezaměstnaných osob (k 31. 3. 2014) 8,3 %

Podíl nezaměstnaných osob je ukazatel Úřadu práce, který poměřuje počet registrovaných uchazečů o zaměstnání ke všem obyvatelům daného regionu, tedy i ekonomicky neaktivním. Vyjadřuje tak, jaká část občanů se ocitla v problematické situaci. Tento ukazatel není mezinárodně srovnatelný, ale je velmi důležitý pro srovnávání situace v různých okresech.

 

Autor: , ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Hodnota volného času aneb v čem se mýlil J. M. Keynes

ilustrativní fotka

John Maynard Keynes v roce 1930 napsal, že pracovat tři hodiny denně bude za sto let dostačující. Dnes se nad tím současná generace může pousmát. V každém případě prognóza tohoto významného ekonoma rozhodně stojí za zamyšlení.

V Evropě mají práci, nezaměstnanost klesá

Ilustrační foto

Téměř ve všech členských státech Evropské unie klesá míra nezaměstnanosti, a to již od konce roku 2014. Souvisí to s ukončením hospodářské krize a zlepšením podmínek na trhu práce.

Vývoj mezd a platů v období krize

ilustrativní obrázek

Více než čtyři pětiny ekonomicky aktivní populace v Česku se účastní trhu práce jako zaměstnanci. Přestože loňský rok přinesl o vývoji ekonomiky i trhu práce dobré zprávy, reálné mzdy a platy nedosáhly úrovně roku 2008.

Volná pracovní místa nejsou pro každého

Mgr. Dalibor Holý

Jednou z hlavních prázdninových zpráv se stalo snižování nezaměstnanosti, kdy se v mezinárodním srovnání dostala Česká republika na druhé místo v Evropské unii.

Již druhý rok v České republice klesá nezaměstnanost

Ilustrační obrázek

Česká republika má jednu z nejnižších průměrných hodnot mezinárodně srovnatelné míry nezaměstnanosti v Evropské unii. Situace se ovšem liší v jednotlivých regionech. Rozdíly najdeme i v třídění podle pohlaví, a to zejména u socioekonomických tříd.

Firmám se daří více než jejich zaměstnancům

ilustrační foto

Zisky nefinančních podniků stouply v roce 2014 o 13,3 %, tedy více než v letech konjunktury. Se svými zaměstnanci se o ně firmy ale moc dělit nechtěly. Počty zaměstnanců v nefinančních podnicích narostly jen o 1,1 %, jejich mzdy se zvýšily o 2,1 %.

Proč mladí nepracují a staří nevědí kudy kam

Ilustrační obrázek

Ještě v roce 1993 pracovala téměř třetina osob ve věku 15 až 19 let. O dvacet let později, v roce 2013, jich pracovala zhruba 3 %. Naprosto opačná tendence je u lidí v předdůchodovém věku. Míra jejich zaměstnanosti se totiž razantně zvýšila.

Pracovat před důchodem? Jde to, ale ne všude

Ilustrační obrázek

Podíl ekonomicky neaktivních obyvatel Česka ve věku 45–59 let od roku 1993 klesá. Zatímco tehdy činil více než pětinu, v roce 2012 se snížil na více než desetinu. Důvody jsou např. v posunutí hranice odchodu do důchodu a ve sníženém počtu invalidních důchodců. Ne ve všech krajích je situace příznivá.

Cena práce stagnovala

Ilustrační foto

Pokud jde o náklady práce, pak stokoruna hrubého domácího produktu stála v roce 2013 v EU o 11,6 % více než v roce 2005. V Česku to bylo více o 12,5 %.