Jen tak vyvěsit anketu na webu ČSÚ nestačí

VYDÁNÍ: 06/2019
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Martin Zelený řídí sekci demografie a sociálních statistik v ČSÚ. V současné době jeho sekce žije přípravou příštího sčítání lidu. „Zásadnější reformou prochází i oblast mzdové statistiky a statistiky nákladů práce,“ podotýká.

Mohl byste ve stručnosti představit vaši sekci demografie a sociálních statistik?
Jak název napovídá, věnujeme se oblastem, které tvoří v širším pojetí okruh sociální statistiky. Témata zahrnují statistiku obyvatelstva, demografický vývoj, výběrová šetření v domácnostech, životní úroveň domácností, oblasti, jako jsou školství, kultura, zdraví, sociální zabezpečení, věda, výzkum a informační technologie, a v neposlední řadě trh práce a mzdy. Do věcné náplně sekce patří také chystané sčítání lidu, domů a bytů, které má pochopitelně velmi blízko ke statistice obyvatelstva a je její nenahraditelnou součástí.

S jakými daty pracujete?

Je to poměrně pestrá paleta. Důležitou součástí jsou šetření v domácnostech, která zajišťujeme komplexně včetně návrhu a tvorby výběrů, elektronických dotazníků a potřebného samostatně na míru vyvíjeného obslužného softwaru. V oblasti mezd a nákladů práce, využití informačních technologií a dat o výzkumu, vývoji a inovacích pracujeme i s podniky, kde jsou samozřejmě podstatné odlišnosti od tazatelských šetření v domácnostech a kde úzce spolupracujeme a využíváme jednotný systém s kolegy z oblasti podnikových statistik. Intenzivně využíváme též data rezortních pracovišť a administrativních zdrojů dat, především v oblastech, jako jsou školství, zdravotnictví, sociální zabezpečení. Demografické údaje získáváme též z dat matrik a soudů.

Která šetření v domácnostech jsou nejdůležitější a jak často probíhají?

Naše hlavní dvě šetření jsou Výběrové šetření pracovních sil a šetření Životní podmínky domácností, která probíhají každoročně – Výběrové šetření pracovních sil čtyřikrát ročně po jednotlivých čtvrtletích, Životní podmínky domácností vždy v prvním pololetí. Každoročně se dále konají šetření k tématům cestovního ruchu, využívání informačních a komunikačních technologií v domácnostech a statistiky rodinných účtů k výdajům domácností, a jejich struktuře pro různé skupiny domácností jako jsou domácnosti důchodců nebo rodiny s dětmi. Ve víceletých intervalech pak pravidelně probíhají šetření o vzdělávání dospělých, šetření o zdraví a šetření ENERGO o spotřebě energií a paliv v domácnostech. V loňském roce jsme poprvé přímo u domácností sbírali data v šetření o situaci a životních podmínkách zdravotně postižených osob, jehož výsledky představíme nyní v červnu.

Jak taková data sbíráte?

Sběr dat zajišťuje naše vlastní tazatelská síť organizovaná regionálně v rámci 14 oddělení terénních zjišťování na krajích. Odpovědi respondentů sbírají tazatelé primárně přímo v terénu od domácností, u Výběrového šetření pracovních sil aktualizují údaje v opakovaných rozhovorech s respondenty po telefonu.

 

Mgr. Ing. Martin Zelený, Ph.D.Mgr. Ing. Martin Zelený, Ph.D.

Vystudoval obor statistika na Fakultě informatiky a statistiky VŠE Praha a obor veřejná a sociální politika na Fakultě sociálních věd UK.
V ČSÚ působí od roku 2000, nejprve v oddělení sociálních šetření, posléze v útvaru koordinujícím všechna šetření v domácnostech prováděná ČSÚ.
Od června 2017 vede sekci demografie a sociálních statistik.

Podle čeho si vybíráte respondenty?

Respondenty vybíráme na základě pravděpodobnostních výběrů, vybírá tedy počítač podle připraveného náhodného algoritmu. Oporu tvoří registr sčítacích obvodů a budov, ze kterého počítačově vybíráme příslušnou budovu a byt. Výběry pokrýváme celé území, tedy všechna města a obce. Náš tazatel poté kontaktuje vybraný byt.

Jak na šetření domácnosti reagují?

Šetření v domácnostech jsou pro respondenty dobrovolná. Reakce lidí jsou samozřejmě různé, a udržení response je pro nás a především naše tazatele výzva. Výzvu představuje již samotné kontaktování respondentů a navázání rozhovoru, abychom mohli respondenty oslovit a přesvědčit o smysluplnosti jejich účasti a že jejich čas tomu věnovaný má svůj smysl. Šetření v terénu je obecně náročné a nejde o levnou záležitost, ale podstatnou část výsledků v sociální oblasti oficiální statistiky nelze získat jinak než přímo od respondentů. Pokud máme poskytnout obrázek o tom, jak se žije českým domácnostem a jak třeba i ony samy vnímají svou situaci a situaci kolem sebe, je nutné je přímo zapojit a zeptat se jich.

Je pro vás šetření Životní podmínky základním zdrojem dat o životních podmínkách českých domácností?

Ano, a to nejen v národním, ale i v mezinárodním měřítku. Šetření je součástí mezinárodního projektu, jehož se účastní národní statistické úřady více než třiceti evropských zemí. Pojem životní podmínky domácností přitom nelze postihnout nějakým jedním zázračným všeobjímajícím číslem. Zahrnuje mnoho věcí, možných pohledů a aspektů života a pro reálné přiblížení je potřeba nahlížet věci z více pohledů kombinací vhodných indikátorů. To je na jedné straně oblast velmi zajímavá, nemonotónní a s prostorem pro kreativní přístup a objevování, zároveň to ale představuje výzvu v tom, že v sociální statistice pracujeme v prostředí, které je méně exaktní a kvantifikovatelné například do podoby nějakých ekonomických kategorií. Patří sem i doplnění celkového obrazu o subjektivní pohledy a vnímání respondentů.

Máte tím na mysli například modul o well-being, jehož výsledky najdou naši čtenáři v tomto vydání?

Ano, to je přesně takový příklad jdoucí nad rámec ekonomických a početních kategorií. Každoročně v šetření Životní podmínky zjišťujeme též položky, které si domácnost nemůže z finančních důvodů dovolit, na základě kterých je pak konstruován takzvaný indikátor materiální deprivace. Ten bych rovněž zařadil do této kategorie – ptáme se přímo domácností, co si ze svého pohledu mohou či nemohou dovolit a kde samy pociťují negativně finanční omezení. O tento typ údajů je rostoucí zájem jak v zahraničí, tak u nás. Sami přitom interně vedeme poměrně intenzivní diskuzi o tom, kde je ta správná hranice pro nás jako oficiální statistiku a náš pohled prostřednictvím sady číselných indikátorů, a kde je již pole spíše pro cílený tematicky zaměřený výzkum, který může jít více do hloubky. Pro ten se pak snažíme vytvářet podmínky a potřebnou datovou infrastrukturu v podobě anonymizovaných mikrodatových souborů pro výzkumné účely. Tuto synergii s akademickým prostředím určitě vítáme a řada výstupů z našich šetření vzniká i ve výzkumných a analytických týmech mimo Úřad, na vysokých školách, ve výzkumných institucích u nás i v zahraničí nebo třeba v analytických útvarech ministerstev nebo centrálních bank. V nedávné době jsme zahájili v budově Úřadu po vzoru ze zahraničí též pilotní provoz zabezpečeného datového centra, kde umožníme přístup k anonymizovaným datům širšímu okruhu zájemců, například i z řad studentů pro podporu jejich disertačních a diplomových prací.

Co považujete za největší výzvy?

Pokud jde konkrétně o oblast šetření v domácnostech, které je věnována tematická část tohoto čísla, připravujeme rozšíření možností dotazování osobně nebo po telefonu o webové dotazníky včetně verze pro tablety a chytré telefony což je v našem případě náročnější, než by se možná na první pohled zdálo. Pro udržení potřebné kvality a časové konzistence dat se to neobejde bez pečlivě připravených podstatných změn v dotaznících zohledňujících absenci zprostředkující role tazatele jako komunikátora. Limitujícím faktorem je i délka dotazníků, kde je to vždy o vyvážení zájmu uživatelů o nesmírně široké spektrum výsledků a ještě akceptovatelné délky dotazníku. Další aspekt je logistický, spojený se získáváním respondentů pro účast v našich šetřeních, o kterém jsem před chvílí hovořil. Jen tak vyvěsit anketu na webu v tomto případě nestačí. Tento nový kanál budeme metodicky a logisticky integrovat s činností naší tazatelské sítě. Těmto výzvám se věnujeme i v rámci mezinárodních projektů, neboť s obdobnými problémy se potýkají i kolegové v jiných zemích. S dotazníky pro tablety a chytré telefony napevno počítáme i v rámci chystaného sčítání lidu a zkušenosti posléze plánujeme přenést i do našich pravidelných výběrových šetření. V bezprostředním časovém horizontu pak dokončujeme projekt integrovaného šetření o příjmech, výdajích a finanční situaci domácností na platformě stávajícího šetření o životních podmínkách domácností, o němž se můžete též dočíst v tematické části tohoto čísla a od kterého si kromě dosažení větší efektivity sběru dat v terénu slibujeme právě ono rozšíření možností o kombinaci více vzájemně se doplňujících analytických úhlů pohledu na situaci domácností. Na novém šetření o finanční situaci domácností úzce spolupracujeme s kolegy z České národní banky, pro které poskytne doplňující analytické informace v národním i mezinárodním měřítku, neboť i zde se jedná o součást širšího celoevropského projektu tohoto typu šetření. Intenzivně samozřejmě žijeme přípravou příštího sčítání lidu, to je velký projekt, kde rovněž chystáme celou řadu zásadních inovací, o kterých průběžně informujeme i na stránkách tohoto časopisu.

Připravujete změny i ve mzdové statistice?

Ano. Zásadnější reformou prochází i oblast mzdové statistiky a statistiky nákladů práce v části zjišťování od podniků i v širším kontextu využívání automatického přenosu dat z podnikových informačních systémů a kombinovaných odhadů zejména v regionálním členění z administrativních dat v rámci správy sociálního zabezpečení. Zásadnější reformou prochází i oblast mzdové statistiky a statistiky nákladů práce v části zjišťování od podniků. V širším kontextu to chceme spojit s větším využíváním automatického přenosu statistických dat přímo z podnikových informačních systémů a tím i snížit zátěž respondentů. Zaměřit se chceme i na intenzivnější využití existujících administrativních dat v rámci správy sociálního zabezpečení.

Autor: , Šéfredaktor
Zatím zde není žádný komentář.