Síť veřejných knihoven máme nejhustší na světě

Je pravda, že Češi patří mezi slabší návštěvníky filmových představení?

Ano, a to i přesto, že se síť českých kin vyznačuje nadprůměrnou hustotou. Nižší účast lze vidět také u živých vystoupení. Na druhou stranu lze Čechy řadit mezi nadprůměrné, spíše konzervativní čtenáře, kteří mají ve zvyku kupovat knihy a zásobovat své domácí knihovny. Alespoň jednu knihu přečetly během 12 měsíců dvě třetiny osob ve věku 18 až 69 let. Síť našich veřejných knihoven lze řadit mezi nejhustější na světě.

Kdybyste se stala ministryní kultury, čemu byste věnovala pozornost?

Asi bych se zajímala o podporu kultury z centrální, krajské i obecní úrovně. Některé oblasti – kulturní dědictví, živá tvorba a umění – se totiž bez finanční pomoci nemohou rozvíjet. I když také v kultuře jsou důležité dosažené výsledky. Za významné statistické ukazatele v kultuře se považují například tržby a výdaje, návštěvnost hradů a zámků, galerií, počty diváků uvedených představení, vydaných knižních titulů nebo výpůjček v knihovnách.

Máte přehled o tom, kolik si vydělávají pracovníci v kultuře?

Celková průměrná mzda v kultuře je srovnatelná s průměrnou mzdou v ekonomice. Dosahuje 24,7 tis. korun měsíčně. Mzdy zaměstnanců kulturních institucí jsou velmi diferencované. Například zaměstnanci knihoven, archivů, muzeí, divadel, kasteláni na hradech a zámcích, malíři, sochaři, spisovatelé pobírají v průměru měsíční mzdu zhruba na úrovni sedmdesáti procent odvětvového průměru, tedy asi 18 tis. korun. Naopak v oblasti kultury, která je spojená s tržním prostředím, jako jsou média, architektura, reklama a design, je průměrná mzda o třetinu nad odvětvovým průměrem. Pohybuje se okolo 33 tis. korun.

Kolik osob je v kultuře zaměstnáno?

Z celkového počtu zaměstnaných osob jich v České republice pracovalo v odvětví kultury v roce 2009 asi 1,7 %.

Jinde je to stejné?

Taková byla i průměrná zaměstnanost v zemích Unie. Obdobné údaje jsou uváděny i za Francii, Maltu, Rakousko, Estonsko a Maďarsko.

A ve kterých zemích je zaměstnanost v kultuře nejvyšší?

Ve skandinávských – Island 3,2 % z celkového počtu zaměstnaných osob, Norsko 2,6 % a dále pak například ve Švédsku, Dánsku a Finsku. Nejnižší zaměstnanost v kultuře naopak vykazuje Turecko – méně než půl procenta. V Rumunsku a Portugalsku se tento podíl pohyboval pod jedním procentem.

Veřejné výdaje a výdaje domácností na kulturu a rekreaci tvořily podle údajů OECD ještě před krizí v roce 2006 celkem sedm procent hrubého domácího produktu České republiky. Tím jsme se řadili na čtvrté místo. Které státy byly tehdy před námi?

Vyšší podíl výdajů měly ze zemí OECD pouze Island, Rakousko a Estonsko. Naopak nejnižší hodnoty tohoto ukazatele vykazovalo Irsko – necelá čtyři procenta a dále Lucembursko a Itálie, které se pohybovaly pod pěti procenty. Dnes je situace odlišná, ale přesná data nemáme zatím k dispozici.

Ani z publikace Eurostatu „Cultural statistics“ je nemůžeme vyčíst?

V tomto titulu, který vyšel v roce 2011, je uveden podíl výdajů domácností na kulturu z celkových výdajů domácností za rok 2005. Podle něj si vedeme velmi dobře. Zatímco průměrný podíl zemí EU27 činil 3,9 %, tak podíl České republiky dosáhl pěti procent. Vyšší podíl výdajů na kulturu mělo pouze Dánsko a Finsko. Naopak pod průměrem Unie v tomto ukazateli jsou například Slovensko, Francie, Španělsko či Itálie, a na posledních příčkách Řecko, Bulharsko a Turecko s podílem kolem dvou procent. K tomu bych chtěla dodat, že údaje pocházejí ze statistiky rodinných účtů a jejich srovnatelnost by měla být poměrně vysoká.

Proč je statistika v kultuře vůbec důležitá?

Pokud chceme hodnotit, ovlivňovat či řídit jakoukoli oblast lidské činnosti, musíme nejdříve poznat její jednotlivé faktory, vývojové tendence atd. Nejinak je tomu s kulturou, která je v porovnání s jinými odvětvími či oblastmi našeho společenského života velmi složitým objektem poznávání.

Co o kultuře Český statistický úřad zjišťuje a s jakými institucemi ještě spolupracuje?

Náš úřad provádí pouze specializovaná šetření o struktuře vysílacího času a ekonomických datech v oblasti rozhlasového a televizního vysílání. Dále pomocí obecně zaměřených výběrových zjišťování získáváme údaje o příjmech a výdajích, investicích a zaměstnanosti ve vybraných kulturních institucích a také zjišťujeme výdaje domácností na kulturu. Pro potřeby státní statistiky jsou využívány zejména výstupy z resortních zjišťování ministerstva kultury, které zajišťuje a zpracovává NIPOS – Národní informační a poradenské středisko pro kulturu, což je jeho příspěvková organizace. Ta provádí podrobná šetření naturálních i hodnotových údajů ve zhruba patnácti druzích kulturních institucí. Spolupracujeme také s Divadelním ústavem – Institutem umění, který provádí další doplňková zjišťování o videohrách, designu a uměleckých řemeslech.

Jak statistici spolupracují na mezinárodní úrovni?

Zástupci české statistiky kultury se aktivně účastní na řešení úkolů Evropské unie. Z poslední doby bych zmínila Eurostatem organizovaný projekt ESSnet Culture, který probíhal v letech 2009–2011. Řešil zejména otázky jednotného vymezení oblasti kultury, způsob sledování výše veřejných i soukromých výdajů na kulturu, způsob šetření zaměstnanosti v kultuře a participace lidí na kulturních akcích. Výsledky projektu by měly být základem pro získávání kvalitních a srovnatelných dat o kultuře v členských zemích Unie. Dále by také měly napomoci vyššímu využití statistických údajů formou tzv. kulturních účtů, které komplexně zachycují veškeré vstupy a výstupy týkající se kulturní sféry.
Činnost jedné ze čtyř pracovních skupin projektu – sledování veřejných a soukromých výdajů na kulturu – řídili zástupci našeho úřadu a výsledky jejich činnosti byly zástupci Eurostatu hodnoceny velmi pozitivně.
Další sférou spolupráce naší statistiky s Evropskou unií je účast zástupce Českého statistického úřadu a NIPOSu na činnosti pracovní skupiny EGMUS, která se zabývá nejen statistikou v oblasti muzeí a galerií, ale i kulturního dědictví jako celku.

Vzpomínáte si, kdy poprvé jste ve svém životě zaznamenala statistiku kultury. Co vás tehdy nejvíce zaujalo?

Celý svůj profesní život se zabývám statistikou a určitě největší jeho část sociálními statistikami, mezi které statistika kultury také patří. Zaujala mne především zásadní odlišnost netržních odvětví od „klasických“ produkčních odvětví a z toho vyplývající definice a způsob získávání údajů. Z širšího pohledu mě pak zajímaly rozsáhlé možnosti využití statistiky pro makro- i mikroekonomické analýzy a řízení. Za osobní úspěch mých začátků považuji zavedení výběrových zjišťování včetně dopočtu na základní soubor u netržních organizací, jeho obhájení a prosazení v diskusích s oponenty.