Celkové výdaje na výzkum a vývoj (VaV) v Brně vzrostly ze 7,3 mld. Kč v roce 2010 na 15,6 mld. Kč v roce 2014. Uvedená činnost se v Jihomoravském kraji koncentruje právě do okresu Brno-město, když ve zbylých okresech regionu se na VaV v roce 2014 vynaložilo necelých 1,5 mld. Kč. Obdobná situace, kdy se VaV soustředí především do velkých měst, se vyskytuje i v jiných krajích České republiky. V Plzeňském kraji zaujímá okres Plzeň-město 85% podíl na výdajích na VaV daného kraje. České Budějovice mají v Jihočeském kraji 57% podíl a stejný podíl má i Liberec v Libereckém kraji.
Jihomoravský kraj dominuje
Strategie Evropské unie – Evropa 2020 stanovuje, aby výdaje na VaV dosáhly hranice 3 % hrubého domácího produktu. Česká republika docílila v tomto ukazateli v minulém roce rovných 2 %. V rámci jednotlivých regionů si nejlépe stojí Jihomoravský kraj s 3,8 % HDP. Žádný jiný kraj zatím nepřekročil hranici 3 %.
V roce 2014 se v brněnských podnicích vynaložilo na VaV dvakrát více peněz než v roce 2010. Významný nárůst doznaly především investiční náklady. Jejich celková výše byla 1,9 mld. Kč v roce 2014 oproti 0,8 mld. Kč v roce 2010.
Financování VaV je z velké většiny zajišťováno samotnými podniky, přímá podpora z veřejných domácích zdrojů činila v roce 2014 necelých 700 mil. Kč a z veřejných zahraničních zdrojů podniky v Brně získaly dalších 284 mil. Kč.
Výzkum a věda v Praze a v Brně v roce 2014, podíl na ČR (v %)
Které firmy jsou na špici
Největší částky na aplikovaný výzkum a experimentální vývoj vynakládají soukromé podniky pod zahraniční kontrolou. Tyto podniky se vloni podílely téměř ze dvou třetin na veškerých výdajích na VaV v brněnských podnicích, přičemž z 256 firem na území okresu Brno-město bylo 45 zahraničních. V Brně působí především několik vývojových center zahraničních podniků zabývajících se vývojem softwaru. Jedná se např. o společnosti Red Hat, NetSuite, SolarWinds, USU Software nebo 2K Czech. Mezi další významné podniky patří Honeywell, který se zabývá vývojem v oblasti letecké techniky a řešením pro automatizaci a řízení. Dále jsou to FEI, firma orientovaná na vývoj elektronových mikroskopů, ABB zaměřená na energetiku, Zetor Tractors, který se specializuje na vývoj zemědělské techniky, nebo firma On Design, jež vyvíjí integrované obvody pro automobily.
Z domácích podniků působících v Brně jsou z hlediska výše výdajů na VaV významné např. Home Credit, který má v Brně vývojové IT centrum, biotechnologická společnost Primecell Therapeutics, strojírenská firma Unis nebo výrobce mikroskopů Tescan.
Evropské peníze podpořily místní trendy
Za velkým nárůstem finančních prostředků určených na VaV ve veřejném sektoru v posledních pěti letech stojí především přísun prostředků ze strukturálních fondů Evropské unie. Nejviditelnějším výsledkem dotací je výstavba výzkumných center z Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. Z 8 center excelence a 40 regionálních center VaV, které u nás v posledních letech postupně vznikají (vyjma území Prahy, kde nemohou být realizovány projekty tohoto operačního programu), se tři centra excelence a 11 regionálních center VaV budují právě v moravské metropoli. Výstavba 14 brněnských center přijde celkem na 12,9 mld. Kč, z čehož Evropská unie přispěje 11 mld. Kč a zbylých 1,9 mld. Kč zaplatí český stát.
Většina nových center vzniká buď pod patronátem vysokých škol, nebo veřejných výzkumných institucí, případně se na realizaci projektu podílí několik těchto subjektů dohromady.
Za krátkou zmínku určitě stojí tzv. centra excelence. CEITEC – Středoevropský technologický institut – je společným projektem čtyř brněnských univerzit a dvou veřejných výzkumných institucí. Na pracovištích v areálu univerzitního kampusu Masarykovy univerzity se má v nových laboratořích o rozloze 25 tis. m2 provádět špičkový výzkum v mnoha oblastech věd o živé i neživé přírodě.
Dalším novým centrem je Mezinárodní centrum klinického výzkumu. Jedná se o projekt fakultní nemocnice u sv. Anny a zaměřuje se především na výzkum léčby kardiovaskulárních a neurologických onemocnění.
Třetí brněnské centrum excelence se jmenuje CzechGlobe – Centrum výzkumu globální změny Akademie věd ČR. Vědci se na tomto pracovišti zabývají výzkumem změny klimatu, ekosystémů a biologické rozmanitosti. Zkoumají se zde rovněž možnosti snížení či eliminace dopadů těchto změn.
Výzkum a věda v Praze a Brně
Kdo zaplatí další náklady?
Palčivou otázkou zůstává, kdo bude platit jistě nemalé provozní náklady na špičkový výzkum, především přilákání a zaplacení špičkových výzkumníků a náklady na údržbu a pořízení moderních přístrojů.
Výstavba nových center měla za následek enormní nárůst investičních nákladů brněnských škol do VaV. Do roku 2010 nepřesahovaly tyto výdaje částku 300 mil. Kč za rok. Poté se začaly investovat miliardové částky, mezi roky 2011 a 2014 šlo celkem o 9,4 mld. Kč.
Intenzivní čerpání evropských dotací po roce 2010 způsobilo, že se během posledních tří let vynaložilo na VaV na vysokých školách více peněz v Brně než v Praze, kde sídlí nejvíce českých univerzit.
Více než polovina peněz vynaložená v letech 2012–2014 v Brně na vysokoškolský výzkum pocházela ze zahraničních zdrojů, především z Evropské unie. Naopak v Praze dotuje výzkum a vývoj na vysokých školách z 85 % český stát.
To, co spojuje většinu našich univerzit napříč jednotlivými kraji, je nízké spolufinancování VaV ze strany podnikatelské sféry. Brněnské vysoké školy obdržely v roce 2014 od podniků prostřednictvím smluvního výzkumu pouhých 100 mil. Kč.
Vývoj předešlých let svědčí o tom, že Brno má značný potenciál pro další rozmach VaV aktivit. V roce 2014 zde bylo 16 tis. vysokoškolských studentů technických oborů, což je více než v Praze. Vývojová centra zahraničních podniků se rozšiřují a nabírají nové zaměstnance. V září ohlásila největší evropská nízkonákladová letecká společnost Ryanair, že plánuje v Brně otevřít vývojové centrum pro informační technologie, kde by mělo najít zaměstnání až 200 lidí. Brněnské podniky v roce 2014 nově zaměstnaly 869 výzkumných pracovníků. V České republice šlo o 34 % všech nově zaměstnaných výzkumníků v podnikatelské sféře. Až se sníží přísun peněz z Evropské unie, bude muset Brno vyřešit, z čeho zaplatí provoz nových VaV center a jejich efektivní využití.
