Uplynulý rok se svými mimořádnými opatřeními zatřásl pracovním trhem.
Jedním z pozoruhodných statistických výsledků je snížení propasti mezi průměrnými výdělky mužů a žen, neboť ženské profese nesly větší zátěž a byly pak lépe odměňovány. Část lidí však z trhu práce zcela vypadla.
Ve většině odvětví zaměstnanců ubylo
Aktuální statistická čísla z trhu práce, především mzdový růst, mohou být pro ledaskoho překvapující. Průměrná mzda v 1. čtvrtletí 2021 vzrostla nominálně ke stejnému období předchozího roku o 1 089Kč na úroveň 35 285Kč, tedy relativně o 3,2 %. To je hodnota podobná, jako byl růst po celý rok 2020 a historicky např. také v roce 2015. Údaje za poslední rok jsou však výrazně ovlivněné snižováním počtu zaměstnanců. Těch po přepočtu na plná pracovní místa meziročně ubylo 57,3 tisíce. Evidenční počet zaměstnanců tedy zůstal pod hranicí 4 milionů (3 967,5 tis.), nad níž se držel od 2. čtvrtletí 2017 do 1. čtvrtletí 2020, a smazaly se tak vlastně naráz tři úspěšné roky ekonomického růstu. Navíc jde o zprůměrování vývoje, který mohl být na úrovni jednotlivých oborů, podniků či organizací velmi odlišný. Situace v daném místě a čase mnohdy závisela na tom, jak byla cílena vládní karanténní opatření a jak se s nimi dokázaly jednotlivé obory vyrovnat.
V některých odvětvích se v 1. čtvrtletí 2021 počet zaměstnanců meziročně zvýšil. Nejvýznamnějším z nich bylo vzdělávání, kde přibylo 5,4 tisíce zaměstnanců (nárůst o 1,7 %). K velkému relativnímu zvýšení o 1,4 % došlo též v zásobování vodou, odpadech a sanacích, ovšem toto odvětví je početně málo významné. O 1,1 % zaměstnanců (3,4 tis.) přibylo ve zdravotní a sociální péči. Menší nárůsty zaznamenaly také stavebnictví, zemědělství, veřejná správa a obrana a obchod a opravy. V informačních a komunikačních činnostech přibylo 0,3 % zaměstnanců, přičemž dodejme, že toto odvětví roste setrvale.
Naopak největší meziroční propad počtu zaměstnanců (–12,6 %) nastal v ubytování, stravování a pohostinství, kde jich početně ubylo 14,9 tisíce. Toto odvětví tedy opustil zhruba každý osmý zaměstnanec.
Třebaže polovina snížení připadá na sektor služeb, také v průmyslových odvětvích byl celkově pokles výrazný – meziročně tam ubylo 30,3 tisíce zaměstnanců. Relativně největší pokles o 12,4 % nastal v těžbě a dobývání, kde počty zaměstnanců ubývají trvale v souvislosti s útlumem těžby uhlí. Meziročně jich z oboru odešlo 2,9 tisíce.
Největší odvětvovou sekcí je zpracovatelský průmysl, v němž pracuje 1 091,8 tisíce zaměstnanců. Oproti loňskému 1. čtvrtletí jich zde ubylo 28,1 tisíce, tedy 2,5 %. Nejsilněji byly zasaženy výroba strojů a zařízení a výroba ostatních nekovových minerálních výrobků, kde došlo k poklesu o více než čtyři procenta. Výrazně, o 7,1 tisíce (3,8 %), klesl počet zaměstnanců také v sekci administrativní a podpůrné činnosti, do níž spadají agenturní pracovníci zaměstnaní většinou též ve výrobě.
Značný propad o 8,4 tisíce vykázala rovněž doprava a skladování, o 2,4 tisíce ubylo zaměstnanců v profesních, vědeckých a technických činnostech a rozhodně je třeba zmínit i menší odvětví činnosti v oblasti nemovitostí, kde pokles o 3,8 tisíce představuje v relativním vyjádření 8,1 %.
Pokračující automatizace a digitalizace se patrně postaraly o pokles počtu zaměstnanců v peněžnictví a pojišťovnictví, kde jich ubylo 1,7 tisíce (2,3 %). Kulturní, zábavní a rekreační činnosti ztratily vlivem mimořádných opatření 0,7 tisíce zaměstnanců (1,4 %), ostatní služby 1,4 tisíce (2,9 %).
Ještě výraznější pokles než u zaměstnanců nastal ve skupině sebezaměstnaných, zejména podnikatelů bez zaměstnanců – ubylo jich 5,3 %. Tyto osoby však nejsou předmětem mzdových statistik.
Vývoj průměrné hrubé měsíční mzdy v nominálním a reálném vyjádření (index ku stejnému období předchozího roku, %)
Zdroj: ČSÚ
Mzdy rostly nerovnoměrně
Třebaže v celku se průměrná mzda zvýšila, ve dvou odvětvích aktuálně nalezneme nominální pokles. Byly jimi kulturní, zábavní a rekreační činnosti s propadem o 5,1 % na 28 993Kč a ubytování, stravování a pohostinství, ve kterém průměrná mzda poklesla o 2,6 % na 19 805Kč. Obě tyto odvětvové sekce postihlo plošné uzavírání provozoven v důsledku vládních nařízení a také se v nich snižovaly počty zaměstnanců. Druhá zmíněná je navíc sekcí s trvale nejnižší úrovní průměrné mzdy.
Naopak vysoký nárůst průměrné mzdy o 12,2 % na 31 809Kč najdeme v činnostech v oblasti nemovitostí. Jedná se o velmi malé odvětví, v němž ale došlo ke zmíněnému velkému poklesu počtu zaměstnanců. Druhé nejvýraznější procentuální zvýšení mezd o 11,3 % na 39 967Kč nastalo v extrémně zatížené zdravotní a sociální péči, což souviselo se změnou platových tabulek od začátku roku i s vysokými nadtarifními složkami včetně mimořádných covidových odměn.
Ve zbylých odvětvových sekcích byly nárůsty do 5 %. Této hranici se nejvíce přiblížila výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu (4,9 %). Následovaly profesní, vědecké a technické činnosti (4,3 %) a vzdělávání (4,1 %), kde se mzdy dostaly na 34 846Kč. V početně největší sekci – zpracovatelském průmyslu – se mzdy zvýšily o 2,0 % na 33 833Kč.
V peněžnictví a pojišťovnictví vzrostla průměrná mzda poněkud skromněji o 1,4 %. Toto odvětví přesto zůstává se svou mzdovou úrovní na druhém nejlepším místě, průměrná mzda v něm byla 61 672Kč. První pozici zaujímají jednoznačně informační a komunikační činnosti, kde se průměrná mzda zvýšila o 4,0 % na 66 005Kč.
U administrativních a podpůrných činností, kam spadají agentury práce, došlo ke zvýšení mezd o 2,5 % na 24 970Kč.
Pomalejší růst mezd (1,0 %) zaznamenala těžba a dobývání, kde se aktuální mzdová úroveň 36 323Kč značně přiblížila k úrovni celkové průměrné mzdy (35 285 Kč). Na začátku století přitom byla vyšší zhruba o čtvrtinu. Průměrná mzda ve stavebnictví vzrostla též o 1,0 % na 29 425Kč. Vyšší byl nárůst mezd v obchodě a opravách (2,2 %), které se dostaly na úroveň 33 119Kč. Mzdy v dopravě a skladování se navýšily jen o 0,9 % na 31 556Kč a k velmi střídmému růstu o 0,5 % došlo rovněž ve veřejné správě a obraně.
Inflace se v 1. čtvrtletí 2021 ve srovnání s předchozími dvěma lety výrazně nezvýšila, ovšem i tak nárůst spotřebitelských cen o 2,2 % znamenal pro mnohé výše uvedené skupiny zaměstnanců pokles jejich životní úrovně, neboť mzdy se jim reálně snížily.
Průměrné mzdy podle odvětví a jejich meziroční změny (1. čtvrtletí 2021)
Zdroj: ČSÚ
Koronavirový rok 2020
Detailnější výsledky o výdělcích podle sociodemografických třídění či v jednotlivých zaměstnáních nabízí strukturální mzdová statistika, kterou ČSÚ přebírá z Ministerstva práce a sociálních věcí. Tyto údaje jsou v roční periodicitě, takže nyní jsou k dispozici za rok 2020.
I zde platí, že o skutečném dopadu protiinfekčních opatření na český trh práce možná nejvíce vypovídají údaje, které v publikovaných číslech nenajdete. Z výpočetního souboru dat o zaměstnancích vypadlo ve srovnání s předchozím rokem 2019 velké množství záznamů. Chybějí především barmanky, kuchařky, servírky a číšníci, kosmetičky, horníci, pomocní dělníci ve výrobě, pracovníci ostrahy a bezpečnostních agentur, pracovnice v informačních kancelářích, prodavačky a pokladní a část lidí v nižších dělnických profesích v utlumeném průmyslu.
Na druhé straně se navýšily počty v některých zaměstnáních, která zažila rozkvět. To byli jednak pracovníci v IT a elektronických komunikacích, jednak třeba modeláři oděvů, střihači, šičky a švadleny. Výrazně vzrostl také počet zaměstnanců v kategorii obsluha pil a dřevozpracujících strojů, což asi nesouviselo ani tak s koronavirem jako spíše s klimatickou krizí a uschlými lesy.
Při porovnávání let 2019 a 2020 najdeme pokles prostředních mzdových úrovní (mediánů) v jednotlivých zaměstnáních jen sporadicky a většinou se jedná o početně slabší profese. Růst výdělků byl ovšem velmi různorodý, jistým trendem je však to, že v zaměstnáních charakteristických pro ženy rostly mzdy výrazněji. Jedno z nejčastějších ženských povolání je zdravotní sestra, podíl žen je mezi nimi 97–98 %. Právě tyto pracovnice nepochybně nesly největší břímě koronavirové krize, což se naštěstí projevilo i v jejich odměňování. Sestrám se specializací se meziročně zvýšil medián mezd ze 46 792Kč na 56 257 Kč, tedy o 20 %, těm bez specializace z 35 173Kč na 41 191Kč, tedy o 17 %. U praktických sester se prostřední plat zvýšil dokonce o 25 % z 34 613Kč na 43 298Kč.
Devadesátiprocentní podíl mají ženy také mezi ošetřovateli a pracovníky sociálních služeb v pobytové oblasti, kde se platy zvýšily o 18 % z 28 740Kč na 33 987Kč. Desetiprocentní nárůst lze najít u profese učitel na 1. stupni ZŠ, kde mají ženy 94 % podíl. Jejich mediánová mzda vzrostla ze 41 041 Kč na 45 254Kč. V nejvíce feminizované dělnické profesi švadlen a šiček stoupla mzda jen o necelá dvě procenta z 18 340Kč na 18 686Kč. Naopak výrazně se zvýšil jinak velmi nízký medián u uklízeček v objektech – ze 17 022Kč na 18 951Kč, tedy o 11,3 %.
Lékař je dalším příkladem zaměstnání, které bylo poslední rok v ohnisku mediálního zájmu. Mezi nimi jsou ženy zastoupeny z 53 %, takže jde víceméně o zaměstnání pohlavně smíšené. Mediánový výdělek u specialistů se zvýšil ze 67 105Kč na 75 094Kč, tedy o 11,9 %.
U profesí charakteristických pro muže byly nárůsty mediánů o poznání nižší. Typickým příkladem jsou řidiči nákladních automobilů, mezi nimiž pracovalo 99 % mužů a mzda se tam zvýšila o 2,6 % z 25 840Kč na 26 517Kč. U nástrojařů se zvedla o 3,6 % z 30 382Kč na 31 481Kč. K nárůstu o 3,4 % z 28 824Kč na 29 813Kč došlo u obsluhy vysokozdvižných vozíků a skladníků. Seřizovači a obsluha obráběcích strojů (kromě dřevoobráběcích) jsou příkladem profese, kde se prostřední mzda mírně snížila z 32 972Kč na 32 756Kč.
Pokud už najdeme v typicky mužských profesích vysoká zvýšení, pak jde o zaměstnání spojená s informačními a komunikačními technologiemi, která začala být velmi žádaná kvůli přechodu mnoha činností na online formu. Manažeři ICT si polepšili takřka o 15 %, když jejich prostřední platy vzrostly z 81 262Kč na 93 179Kč. Vývojářům softwaru pak vzrostl medián o 13,6 % ze 60 786Kč na 69 079Kč.
Ve výsledku se tak z roku na rok zmenšila velká mezera mezi platy mužů a žen, která je mezinárodně sledovaným ukazatelem. Při porovnání průměrných hodinových mezd na plný úvazek bez absencí se zúžila z 18,0 % v roce 2019 na 15,9 % v roce 2020. Je ovšem otázkou, zda to vydrží, neboť zejména u zdravotních sester byly platy zčásti zvýšeny jednorázovými mimořádnými odměnami.
Článek si můžete přečíst také v časopisu Statistika&My.
