Nejvýraznější pokles zaznamenaly inženýrské stavby. Orientační hodnota stavebních povolení se ale drží na dobré úrovni.
Základním ukazatelem statistiky stavebnictví je index stavební produkce. Ten se svým pojetím blíží přidané hodnotě a slouží především k určení celkové dynamiky odvětví, protože vychází ze stálých cen. Publikuje se v indexové podobě za celou populaci podniků s převažující stavební činností.
V minulých letech se stavebnictví dařilo
V posledních letech zažívalo stavebnictví dobré roky, s výjimkami let 2016 (vyšší základna z roku 2015 z důvodu dočerpávání fondů především na inženýrské stavby) a celkem logicky i 2020 (covid) produkce rostla. Za rok 2022 jsme zaznamenali růst o 2,6 %, ke kterému přispělo jak pozemní, tak inženýrské stavitelství. Nejrychleji rostla produkce v prvním čtvrtletí, kdy k dobrému výsledku pomohla nízká srovnávací základna a příznivé počasí. V druhé polovině roku 2022 stavební produkce stagnovala, celkovému poklesu zabránilo inženýrské stavitelství.
Letos v prvním čtvrtletí stavební produkce klesala (–1,2 %), výrazný pokles zaznamenalo zejména inženýrské stavitelství. Pozemní stavitelství se pohybovalo v kladných číslech. Ve druhém čtvrtletí meziroční pokles dále zrychlil na –3,0 %, a rozdíly mezi segmenty již nebyly tak výrazné – oba klesly pod úroveň loňského roku. Meziroční pokles v obou segmentech ukazují i data za červenec. Celkově se produkce za prvních sedm měsíců meziročně propadla o 2,2 %. Přispělo k tomu především inženýrské stavitelství, které se meziročně snížilo o 6,1 %. Produkce v pozemním stavitelství meziročně spíše stagnovala (–0,8 %).
Stavební produkci definujeme indexem cen stavebních prací. Do jeho výpočtu jsou kromě indexu materiálových vstupů zahrnuty i vlivy nemateriálové povahy. Až do nástupu covidové krize v polovině roku 2020 se jeho hodnota vyvíjela podobně jako u indexu stavební produkce. Pak index cen stavebních prací nabral na obrátkách a rostl rychleji než materiálové vstupy. Trend se obrátil v polovině roku 2021, kdy nastal vyšší růst cen materiálů. V prvním pololetí roku 2023 se situace trochu uklidnila a tempa růstu se opět přiblížila. V červenci se ceny stavebních prací meziročně zvýšily o 4,8 %, ceny materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví byly vyšší o 0,9 %.
Vývoj počtu dokončených bytů
Přibývá hlavně dokončených bytů
Rostoucí ceny se logicky promítají také do bytové výstavby, kde se aktivita přesunula do fáze dokončování. Z dlouhodobého pohledu se bytové výstavbě v posledních letech celkem dařilo, i když počty dokončených bytů zdaleka nedosahovaly hodnot ze 70. let minulého století. Loni bylo dokončeno téměř 40 tisíc bytů, což je nejvyšší hodnota od roku 2007, který můžeme považovat za novodobé maximum. Meziročně přibylo dokončených bytů o více než desetinu (+13,9 %) a růst zaznamenaly obě hlavní kategorie výstavby – bytové i rodinné domy.
Polovina loni dokončených bytů byla v nových rodinných domech a více než třetina v nových bytových domech. Zbytek vznikl konverzemi již stávajících domů nebo byl vybudován v nebytových budovách (1,5 % z celku). U nových domů došlo k prodloužení doby výstavby, zvláště v případě bytových domů. Jeden dům se stavěl v průměru 41 měsíců, výstavba jednoho rodinného domu byla o měsíc kratší. Velikost bytů se meziročně téměř nezměnila, zato došlo k nárůstu investičních nákladů na výstavbu. Na jeden byt v rodinném domě bylo potřeba vynaložit meziročně o 400 tis. Kč více, v bytovém domě průměrné navýšení činilo 140 tis. Kč. Nové domy mají převážně zděnou nosnou konstrukci a většina se jich staví v energetické třídě B. Celkem 20 % bytů dokončili stavebníci ve Středočeském kraji, kde ze dvou třetin převládly byty v rodinných domech. Hodně se kolaudovalo také v Praze, v níž jsou tradičním tahounem byty v bytových domech. Meziroční pokles nastal pouze ve dvou krajích, a to v Kraji Vysočina a v Jihomoravském. Nejméně bytů se dokončilo v Karlovarském kraji.
Také letos se dokončování bytů zatím daří – do července bylo dokončeno 20 825 bytů, což odpovídá meziročnímu navýšení o 3,2 %. Růst táhne dokončování bytových domů a bytů v nebytových budovách, na vzestupu jsou také konverze bytových budov. Bytů v rodinných domech bylo dokončeno o 2,8 % méně než loni.
Počet zahájených bytů meziročně klesl, ale spíše vinou vyšší základny. V roce 2021 totiž stavebníci doháněli covidové manko. Loni byla zahájena výstavba téměř 42 tisíc bytů, což odpovídá úrovni konjunkturních let 2007 a 2008. Letos pokles v zahajování pokračuje. Nejvýraznější je v oblasti rodinných domů (–31,5 %), ale i v bytových domech je meziroční počet zahájených bytů nižší (–9,5 %).
Produkce aktuálně (meziroční vývoj)
Ve stavebnictví pracují hlavně muži
Ve druhém letošním čtvrtletí pracovalo ve stavebnictví 216 tisíc zaměstnanců, což je o téměř 2 % více než loni ve stejném období. Průměrná mzda těchto zaměstnanců vychází skoro na 37 tis. Kč a meziročně vzrostla o 6,8 %. Z celkové zaměstnanosti všech odvětví národního hospodářství tvoří zaměstnanci ve stavebnictví zhruba 5 %, pokud bychom brali celkovou zaměstnanost včetně OSVČ, dostaneme se přibližně na 8 %. Asi nepřekvapí, že zaměstnanci jsou převážně muži, žen je 17 % a jejich průměrná mzda je o něco nižší než u mužů. Téměř polovina zaměstnanců má střední vzdělání bez maturity (44 %) a jejich průměrná mzda je zhruba poloviční ve srovnání s vysokoškoláky, jejichž zastoupení ve stavebnictví se pohybuje okolo 15 %. Průměrný věk zaměstnance ve stavebnictví je 44 let. V tomto věku také zaměstnanci dosahují nejvyšších mezd, po padesátce jejich průměrná mzda klesá. Mladých zaměstnanců do 30 let je pouze 13 %.
Vyhlídky nejsou špatné
Budoucnost oboru stavebnictví je samozřejmě složité předvídat, ale z hlediska dat nejsou vyhlídky špatné. Počet vydaných stavebních povolení sice dlouhodobě klesá, ale jejich orientační hodnota se stále drží na slušné úrovni i po zohlednění cenového vývoje. Loni jsme zaznamenali mírný meziroční pokles, ale ten byl způsoben hlavně vinou vysoké pocovidové základny. Letos v lednu až červenci zatím orientační hodnota povolených staveb i přes pokles vydaných povolení vzrostla o 7,8 % a dosáhla hodnoty 327 mld. Kč. Tahounem růstu byly zejména změny dokončených nebytových budov a nová výstavba dopravních staveb. Daří se povolovat velké stavby nad miliardu korun a prostředky jdou také na opravy a modernizace. Celková hodnota stavebních zakázek, která je sledována za podniky s 50 a více zaměstnanci, loni vzrostla na 332 mld. Kč v běžných cenách. V růstu, i když mírném, by zůstala i po zohlednění cenové hladiny. V prvním pololetí 2023 se objem nových stavebních zakázek meziročně snížil o 15,8 % a dosáhl hodnoty 146 mld. Kč v běžných cenách. Stejně jako v případě stavební produkce stojí za poklesem hodnoty stavebních zakázek inženýrské stavitelství, kde srovnávací základna, především ve druhém čtvrtletí, byla velmi vysoká, a čtvrtinový pokles tak není velkým překvapením. V pozemním stavitelství nové stavební zakázky meziročně klesly o 3,5 %.
Bariéry růstu produkce ve stavebnictví (%)
Co brání stavebnictví v růstu?
Ze srpnového konjunkturního průzkumu mezi podnikateli ve stavebnictví vyplývá, že důvěra v odvětví stavebnictví se ve srovnání s červencem zvýšila. Podíl podnikatelů hodnotících svou současnou poptávku po stavebních pracích jako nedostatečnou zůstává vysoký a nedostatečná poptávka se také po delší době stala hlavní bariérou růstu. Uvedlo ji 26 % firem. V těsném závěsu zůstává předchozí hlavní bariéra růstu – nedostatek zaměstnanců. Počet podniků očekávajících úbytek zaměstnanců se ale mírně snížil. Postupně klesá i počet zástupců stavebních firem, kteří uvádějí jako významnou překážku růstu produkce nedostatek materiálu. V meziročním srovnání je důvěra podnikatelů ve stavebnictví výrazně nižší.
Článek si můžete přečíst v říjnovém čísle časopisu Statistika&My.
