Mzdové úrovně, míra zaměstnanosti a nezaměstnanosti i struktury ekonomik jsou si ve Visegrádské skupině podobnější než se zbytkem EU. Přesto vykazují některé pozoruhodné rozdíly.
Země Visegrádské skupiny mají za sebou více než tisíc let sousedství a společné evropské historie, což ovlivnilo jejich trhy práce tak, že jsou si v mnohém podobné. V posledním století pak státy V4 prošly obdobnými zkušenostmi ze světových válek, přeměnou ekonomik ze zemědělských na průmyslové a diktátu Moskvy v rámci RVHP. V 90. letech si hledaly cestu k volnému trhu, a nakonec 1. května 2004 společně vstoupily do Evropské unie po dlouhých letech příprav, kdy jednostranně přizpůsobovaly svou legislativu i praxi podmínkám na Západě. V EU nyní tvoří nikoli nevýznamný blok se 14% podílem na zaměstnanosti. Přesto je každá ze zemí v mnohém specifická.
Česko je nejbohatší člen V4
Měřeno HDP na obyvatele, má z Visegrádské skupiny nejvýkonnější ekonomiku Česko, což se promítá do odměňování zaměstnanců. Podle posledních přehledů Eurostatu za rok 2022 přepočtených na české koruny byla průměrná hodinová hrubá mzda v Česku 307 Kč, na Slovensku 280 Kč, v Polsku 253 Kč a nejnižší byla v Maďarsku 224 Kč. Ve srovnání se západními sousedy Německem a Rakouskem jsou to hodnoty poloviční až třetinové.
V roce 2004, kdy státy V4 vstupovaly do EU, se však jednalo ještě o mnohem nižší podíl, jen sotva pětinový. Růst výdělků byl totiž v zemích V4 výrazně rychlejší než v západních státech EU, a rozdíly se tak postupně snižovaly. Za období 2008–2022, pro něž máme srovnatelné údaje, se nejvíce zvýšila hodinová mzda na Slovensku, kde vzrostla celkem o 116 %. Původně zde činila 130 Kč, což bylo tehdy v rámci skupiny V4 nejméně. Slovensko se tak dostalo před Maďarsko, kde se mzdy zvýšily o 63 % ze 137 Kč, i Polsko, kde průměrná mzda stoupla ze 157 Kč o 61 %. V Česku vzrostla ze 167 Kč v roce 2008 o 84 % a průměrná mzda zde byla nejvyšší z V4 po celé sledované období.
Nerovnosti ve výdělcích jsou v zemích V4 mírně vyšší, než bývá v Evropě standardní. Decilový podíl mezd ve V4 se podle přehledu OECD pohybuje mezi 3 a 4. Mnohem nižší nerovnosti najdeme např. ve skandinávských státech (Finsko má 2,6; Švédsko 2,2), naproti tomu značnou nerovnost vykazují postsovětské republiky nebo státy v Americe (Argentina či USA mají okolo 5).
To se promítá do rozdělení celkových příjmů domácností, kde však hrají vyvažující roli dávky a působí také další příjmy. Nejvyšší úroveň nerovností byla zaznamenána v Polsku, kde se však během let značně snížila. Kvintilový podíl příjmů zde dle EU-SILC poklesl z 5,0 v roce 2009 na 3,9 v roce 2022. Nejnižší nerovnost zůstává na Slovensku s hodnotou zhruba 3,1. Česko je v mezinárodním srovnání výjimečné tím, že se zde nerovnosti nesnižují a kvintilový podíl zůstává kolem 3,5.
V Maďarsku nejvíce roste míra zaměstnanosti
V Evropské unii pracuje přes 210 milionů osob ve věku 15–64 let. V zemích V4 je to dohromady 29,4 milionu, což tvoří 14 % zaměstnanosti EU. Polsko jako nejlidnatější země se na celkové zaměstnanosti podílí nejvíce, má 16,8 milionu pracujících. Na druhém místě je s odstupem Česko s 5,1 milionu, Maďarsko vykazuje téměř 4,8 milionu a nejmenší Slovensko 2,7 milionu.
Právě kvůli nestejně velkým státům je nutné velikost zaměstnanosti poměřovat s velikostí populace ve věku 15–64 let. Tento poměr nazýváme mírou zaměstnanosti. V zemích V4 je tradičně vysoká a rostoucí a s výjimkou Polska se od roku 2017 nachází nad úrovní průměru EU. V roce 2022 evropský průměr činil 74,5 %, přičemž v Česku a Maďarsku byla míra shodně 77,2 %, na Slovensku 76,1 % a v Polsku 73,5 %.
Polská míra zaměstnanosti byla v časové řadě od roku 2009 ze států skupiny V4 vždy nejnižší, zvýšila se však z nízkého základu 62,5 %, tedy o 11,0 procentních bodů. Česká míra zaměstnanosti se za uvedené období zvýšila o 7,1 p. b. ze 70,1 % a slovenská o 5,8 p. b. ze 70,3 %. Nejvíce, o 13,8 p. b. z počátečních 63,4 %, stoupla míra zaměstnanosti v Maďarsku.
Vysoká zaměstnanost se odvíjí především od mužské populace. Ta má míru zaměstnanosti ve všech zemích V4 podstatně vyšší než ženská. Míry zaměstnanosti u mužů v zemích V4 byly v roce 2022 také vyšší než evropský průměr. A to i v případě Polska, které vykazovalo 79,6 %, tedy o 0,2 p. b. více než průměr EU (79,4 %). Nejvyšší míra zaměstnanosti mužů je v Česku (83,7 %), následují Maďarsko (81,9 %) a Slovensko (79,8 %). Ještě v roce 2009 však průměr EU překonávalo pouze Česko, ostatní státy ho doháněly a předháněly postupně: Slovensko v roce 2012, Maďarsko v roce 2017 a Polsko až v roce 2021. Zatímco míra zaměstnanosti mužů se za celou EU během třináctiletého období zvýšila o 3,3 p. b., slovenská vzrostla o 4,1 p. b., česká o 5,2 p. b., polská o 10,3 p. b. a maďarská dokonce o 14,1 p. b.
Svižný růst však zaznamenala i míra zaměstnanosti žen, která v případě Česka a Maďarska již předstihla jen zvolna rostoucí průměr EU. V roce 2009 předstihovala evropský průměr (62,6 %) pouze slovenská míra zaměstnanosti žen s 64,9 %. Do roku 2022 se zvýšila o 7,3 p. b., zatímco průměr EU jen o 6,9 p. b. Česko předstihlo průměrnou míru zaměstnanosti žen EU poprvé v roce 2013, a pak už jen zvyšovalo náskok až na hodnotu 70,4 %. Maďarská míra zaměstnanosti žen startovala z trochu nižší základny 59,2 %, zvýšila se ale nejvíce (o 13,2 %) na 72,4 %, což je aktuálně nejvyšší hodnota ze zemí V4. Polsko mělo v roce 2009 u žen vůbec nejnižší míru zaměstnanosti 56,0 % a i přes výrazný růst o 11,4 p. b. dosáhlo v roce 2022 jen na 67,4 %.
Státy V4 však zaostávají v zaměstnanosti mladých do 24 let. Nejen, že specifické míry v této skupině jsou výrazně pod průměrem EU, ale navíc stagnují (s výjimkou Maďarska), či se dokonce v posledních letech snižují. Míra zaměstnanosti mladých byla v roce 2022 v EU 40,7 %, na Slovensku pouze 26,6 %, v Česku 27,6 %, v Maďarsku 30,8 % a v Polsku 31,1 %. Zvýšila se pak jen v Maďarsku (o 5,6 p. b.), naopak na Slovensku nejvíce poklesla (o 5,5 %).
Míra dlouhodobé nezaměstnanosti (%)
Polsko je nejvíce zemědělské
Státy V4 spojuje to, že jsou mnohem průmyslovější, než je evropský standard. Největší podíl zaměstnaných v průmyslových odvětvích (29,1 %) ze všech členských států najdeme v roce 2022 právě v Česku. Evropský průměr (17,9 %) však překračuje výrazně také Slovensko s 26,3 %, Maďarsko s 23,5 % i Polsko s nejmenším podílem 23,1 %. V Polsku navíc každý stý zaměstnaný pracuje v těžbě a dobývání, přičemž v celku EU je podíl pod 0,3 %. Zřetelně nejnižší podíl pracujících v průmyslu má z EU Lucembursko (4,0 %), dále Kypr (8,0 %) a Nizozemsko (9,5 %).
Zrcadlově situaci v průmyslu mají země V4 podměrečné podíly pracujících ve službách. Ty jsou v rozsahu od 59,8 % v Česku po 64,0 % v Maďarsku. Evropský průměr je však 70,4 %; nejvyšší najdeme v Nizozemsku (82,2 %). Výrazné rozdíly panují u podílu zaměstnaných ve zdravotní a sociální péči. Zatímco v celku EU tvoří 11 %, v zemích V4 je to pouze od 6,6 % v Polsku a Maďarsku přes 7,3 % na Slovensku po 7,7 % v Česku.
Ve veřejné správě a obraně je situace různorodá. V Maďarsku v této oblasti pracuje 8,9 % zaměstnaných, což je výrazně více než průměr EU (7,1 %). V Česku je podíl pouze 6,6 %. Nadprůměrný podíl má také Slovensko (8,1 %), mírně podprůměrný Polsko (6,8 %). Nejvíce „přebujelá“ je veřejná správa podle této statistiky v Lucembursku s podílem 11,5 %, naopak „nejštíhlejší“ je ve Finsku (4,8 %) a v Itálii (5,0 %).
Slovensko má po výrazném nárůstu nadprůměrný podíl pracujících v informačních a komunikačních činnostech (4,2 %), neboť průměr EU je 3,7 %. Mírně ho překračuje i Česko s 3,8 %, kde počty rostly spíše standardně. Naproti tomu Maďarsko (3,6 %) ani Polsko (3,0 %) evropského průměru nedosahují. ICT je doménou Irska, které má v této oblasti podíl 6,6 %, zato Rumunsko a Řecko jen 2,6 %.
V Polsku pracuje v zemědělství, lesnictví a rybolovu 8,2 % pracujících, což je nejen největší podíl ze zemí V4, ale také vysoko nad evropským průměrem (3,5 %). Po Rumunsku (které má podíl 10,8 %) a Řecku (10,5 %) je Polsko třetí nejvíce zemědělskou zemí v EU. Česko i Slovensko vykazují jen podprůměrný podíl 2,5 %. Maďarsko má 4,3 %, ovšem zajímavostí může být, že počet pracujících v zemědělství se tu od roku 2008 značně zvýšil. Nejméně zemědělskými zeměmi v Evropě jsou aktuálně Belgie a Malta, které mají podíl shodně jen 0,8 %.
Hodinové náklady práce v podnicích s 10 a více zaměstnanci (Kč)
Nezaměstnanost trápí Slovensko
Současný společensko-ekonomický systém má vážný problém v tom, že požaduje, aby se lidé živili prací, ale není schopen ji pro každého zajistit. V Evropské unii se v roce 2022 jednalo o 4 % obyvatel, v hospodářském útlumu roku 2013 byl podíl nezaměstnaných v populaci ve věku 15–74 let dokonce 7,3 %. Nejvážnější je tento sociální problém u mladé generace do 24 let, kde v roce 2022 byl podíl nezaměstnaných 5,9 % a v roce 2013 dokonce desetiprocentní.
Častěji se však nezaměstnanost vyjadřuje jako podíl volné pracovní síly, tedy poměřením pouze s ekonomicky aktivními, což nazýváme mírou nezaměstnanosti. Státy V4 si v tomto ukazateli vedou relativně dobře. S výjimkou Slovenska mají typicky míru nezaměstnanosti nižší, než je míra v celé EU. Ta byla v roce 2022 na úrovni 6,2 %, přičemž nejvyšší hodnoty bychom našli u Španělska (12,9 %) a Řecka (12,5 %). Naopak nejnižší míru nezaměstnanosti mělo právě Česko (2,2 %), které se na spodní příčce drží již od roku 2016. Polsko mělo 2,9 %, což také patří mezi velmi nízké hodnoty, a Maďarsko 3,9 %. Zatímco Polsko bylo pod průměrem EU trvale, Maďarsko se pod něj dostalo až od roku 2012. Nejvyšší nezaměstnanost ze skupiny V4 byla vždy na Slovensku. Tato země se dostala pod evropský průměr až v roce 2022, kdy zde míra nezaměstnanosti dosáhla hodnoty 6,1 %. Přitom v roce 2013 byla na úrovni 14,1 %, od té doby však rychle klesá. Státům V4 svědčí poloha uprostřed kontinentu a levná pracovní síla, která láká investory a vytváří pracovní místa. Specifická míra nezaměstnanosti u mladých lidí ovšem zůstává značně vysoká i zde. V roce 2022 sahala od 6,8 % v Česku až po 19,9 % na Slovensku; evropská hodnota byla 14,5 %.
Patologickým sociálním problémem je především dlouhodobá nezaměstnanost, kdy si člověk nemůže najít zaměstnání déle než rok. I v tomto ukazateli má Česko velice nízké hodnoty. Míra dlouhodobé nezaměstnanosti u nás byla nejvyšší v letech 2010 a 2012–13 (3,0 %), poté klesala až na 0,6 % v roce 2022. Výrazně pod průměrem EU se trvale drží Polsko a od roku 2012 i Maďarsko, naopak vysoký podíl dlouhodobě nevyužité pracovní síly má stále Slovensko, kde míra v roce 2013 dosáhla 11,4 % a v roce 2022 byla 4,1 %.
Článek si můžete přečíst v říjnovém čísle časopisu Statistika&My.
