Také ve druhém covidovém roce výdaje na zdravotní péči v Česku vzrostly, i když už ne tak prudce jako v roce 2020.
V roce 2021 činily celkové výdaje na zdravotní péči v Česku 579,6 mld. Kč, a tvořily tak rekordních 9,5 % HDP. Průměrný meziroční nárůst výdajů mezi lety 2010–2019 činil 4,3 %, ale v roce 2020 došlo k navýšení o 19,5 %! V prvním roce covidové pandemie narostly především výdaje z veřejných zdrojů, např. za roušky, respirátory či mimořádné odměny zdravotnických pracovníků. Následně, mezi roky 2020 a 2021, se na růstu výdajů nejvíce podílely výdaje zdravotních pojišťoven, které se zvýšily o 42 mld. Kč. Výdaje domácností se zvedly o 13 mld. Kč.
Od roku 2010 bylo na zdravotní péči v Česku vynaloženo téměř 4,6 bil. Kč, z toho 1,1 bil. Kč za roky 2020 a 2021. V přepočtu na jednoho obyvatele činily výdaje na zdravotní péči více než 55 tisíc Kč za rok a meziročně se zvýšily o 6 000 Kč. Od roku 2010 se téměř zdvojnásobily. Nejvýraznější nárůst byl zaznamenán opět v roce 2020, kdy došlo ke zvýšení výdajů na zdravotní péči na obyvatele o 8 000. Kč. Přitom v letech 2010–2019 činil průměrný meziroční nárůst výdajů připadajících na jednoho obyvatele 1 400 Kč.
Výdaje na zdravotní péči v Česku podle hlavních zdrojů financování (mld. Kč)
*Zahrnují programy dobrovolného zdravotního pojištění (cestovní pojištění), neziskové organizace a závodní preventivní péči v podnicích.
Pojištovnám rostly náklady na testování a očkování
Největší část výdajů na zdravotní péči dlouhodobě hradí zdravotní pojišťovny. V roce 2021 za zdravotní péči vydaly celkem 411,4 mld. Kč, což představovalo 71 % veškerých výdajů na zdravotní péči v Česku. Z veřejných rozpočtů bylo na zdravotní péči vydáno 89,5 mld. Kč, tedy 15,4 % veškerých výdajů na zdravotnictví. České domácnosti pak ze svých kapes vydaly 73,8 mld. Kč, což odpovídá 12,7 % z celkové sumy výdajů na zdraví. Ze soukromých zdrojů šlo na zdravotní péči jen necelých 5 mld. Kč.
V roce 2021 stouply výdaje zdravotních pojišťoven meziročně o 11 % a poprvé překročily hranici 400 mld. Kč. Na nárůstu se nejvíce podílely výdaje za preventivní péči (zvýšení o téměř 20 mld. Kč), což opět souvisí s pandemií onemocnění covid-19. Konkrétně byl nejvyšší nárůst zaznamenán u programů pro včasné odhalení nemoci, kdy pojišťovny hradily testování obyvatel PCR a antigenními testy, a u imunizačních programů, do kterých se řadí i očkování proti covidu-19.
Dlouhodobě vydávají zdravotní pojišťovny nejvíce peněz za nemoci oběhové soustavy (kam patří například ischemické nemoci srdeční, hypertenzní nemoci, infarkt a mrtvice) a novotvary. Rok 2021 byl ale specifický v tom, že obě zmíněné skupiny diagnóz klesly až na pomyslné druhé a třetí místo. Nejvyšší náklady (přes 50 mld. Kč) si vyžádala skupina diagnóz označovaná jako „faktory ovlivňující zdravotní stav a kontakt se zdravotnickými službami“. Jedná se o skupinu zahrnující celou řadu podskupin, včetně preventivních prohlídek, kontaktu s přenosnými nemocemi, potřeby imunizace (očkování), screeningová vyšetření apod.
Průměrné výdaje zdravotních pojišťoven na jednoho obyvatele v roce 2021 činily 39 177 Kč. Meziročně došlo ke zvýšení o 4 654 Kč (13 %). Do celkového ukazatele výdajů na jednoho obyvatele jsou započítávány i výdaje, které nelze rozdělit podle pohlaví a věku. U výdajů, které takto rozdělit lze, vychází, že za jednu ženu vydaly zdravotní pojišťovny v roce 2021 v průměru 38 484 Kč, tedy o 4 % více než za jednoho muže (37 056 Kč). Meziročně došlo ke zvýšení nákladů na jednu ženu o 13 %, na jednoho muže pak o 15 %.
Průměrné výdaje zdravotních pojišťoven v Česku na jednoho obyvatele podle pohlaví (tis. Kč)
Výdaje státu poklesly
Ze státního rozpočtu směřovalo v roce 2021 na zdravotní péči celkem 78 mld. Kč. Bylo to o 853 mil. Kč méně než v prvním covidovém roce 2020, ve kterém došlo meziročně ke zvýšení o rekordních 31,3 mld. Kč (65,8 %). Výdaje na zdravotní péči ze státního rozpočtu přepočtené na jednoho obyvatele dosáhly v roce 2021 částky 7 436 Kč.
Zdravotní péče je financována také z krajských a obecních rozpočtů. Dlouhodobě tyto výdaje tvoří okolo 2 % z celkových výdajů na zdravotní péči. V roce 2021 činily výdaje z místních rozpočtů 11,4 mld. Kč. V přepočtu na obyvatele to bylo 1 090 Kč.
Z vlastní kapsy sedm tisíc na obyvatele
V roce 2021 dosáhly v Česku celkové přímé výdaje domácností na zdravotní péči 73,8 mld. Kč. Meziročně tedy vzrostly o více než 13 mld. Kč (21,7 %) a zjednodušeně lze říci, že každý obyvatel Česka vydal za zdravotní péči ze své kapsy 7 000 Kč. Od roku2010, s výjimkou roku 2020, zdravotní výdaje domácností rostly. Pokles v roce 2020 byl ovlivněn zejména snížením výdajů na rehabilitační, léčebnou a dlouhodobou péči, což byl pravděpodobně důsledek pandemie covidu-19. Během ní byly některé druhy zdravotní péče omezeny, tudíž si pacienti ani nemohli připlácet za nadstandardní péči. Největší nárůst výdajů domácností v roce 2021 byl zaznamenán u stomatologické péče (téměř 40 %). Také u specializované ambulantní péče, kam spadají hlavně dermatologické zákroky nehrazené z veřejného zdravotního pojištění, došlo ke zvýšení o více než pětinu. Téměř stejně vzrostly výdaje domácností na různé terapeutické pomůcky (brýle, kontaktní čočky apod.). Za léky na předpis si pacienti připlatili o zhruba 17 % více, za volně prodejné léky o 16 %.
Výdaje domácností v Česku na zdravotní péči
Západ je daleko před námi
V mezinárodním srovnání se Česká republika s celkovými výdaji 19,9 mld. eur v roce 2020 řadila na 14. místo v pomyslném žebříčku zemí EU. První pozici zaujímalo s výdaji bezmála 432 mld. eur sousední Německo, následované Francií s 281 mld. eur. V přepočtu na obyvatele se pak na první příčce umístilo Lucembursko (5 875 eur na obyvatele). Dále žebříčku vévodily Dánsko, Irsko a Švédsko, kde výdaje rovněž překročily 5 000 eur na obyvatele. Průměr EU činil 3 271 eur na obyvatele, což o více než 1 400 eur překračuje částku 1 858 eur vydávanou v Česku. Při porovnání se sousedními zeměmi byly naše výdaje na jednoho obyvatele oproti Německu a Rakousku třikrát menší. Ovšem oproti Slovensku byly o 638 eur vyšší, a v porovnání s Polskem dokonce o 956 eur.
V zemích EU převažuje financování zdravotní péče z veřejných zdrojů, mezi něž patří systémy sociálního a zdravotního pojištění a veřejné rozpočty. Nejvyšší podíl zaujímají v Česku (88 %), v Lucembursku a ve Švédsku (86 %). U žádné země EU neklesl podíl výdajů na zdravotní péči z veřejných zdrojů pod 60 %. Nejmenší hodnoty byly zaznamenány v Řecku (62 %) a v Bulharsku (63 %). Ze svých kapes si na jednoho obyvatele nejvíce připlatily domácnosti na Maltě a v Rakousku (přes 800 eur), nejméně pak v Chorvatsku (101 eur) a v Rumunsku (136 eur). Česko je s částkou 214 eur na obyvatele zemí se čtvrtými nejnižšími výdaji domácností.
Výdaje na zdravotní péči na 1 obyvatele v roce 2020 v zemích EU (eur)
Pozn.: Všechny uvedené údaje byly čerpány z databáze Eurostatu a mohou se lišit od dat zveřejňovaných oficiálními statistickými úřady zemí V4.
V letech 2022 a 2023 došlo ke dvěma revizím zdravotnických účtů ČR. První část revize proběhla v roce 2022 a týkala se dat za roky 2017–2019 a zpracování roku 2020 s využitím nového datového zdroje. ČSÚ poprvé nepoužil pro analýzu výdajů na zdravotní péči data získaná přímo od jednotlivých zdravotních pojišťoven, ale data, která pojišťovny posílají v průběhu roku do Národního registru hrazených zdravotnických služeb (NRHZS) a Ministerstvu zdravotnictví (MZ). Hlavním důvodem revize byla snaha o snížení administrativní zátěže jednotlivých zdravotních pojišťoven a sjednocení vstupního zdroje. Dále byla provedena revize dat z veřejných rozpočtů, dobrovolného zdravotního pojištění a neziskových institucí. V další fázi pak proběhla revize dat z veřejných rozpočtů a neziskových organizací za roky 2010–2020. Rozsáhlá revize se týkala i starších dat za zdravotní pojišťovny za roky 2010–2016. Celkové výdaje zdravotních pojišťoven byly převzaty z výročních zpráv. Rozdělení do kategorií proběhlo na základě vypočtených vah těchto kategorií za průměr let 2017–2019. Poté byly váhy aplikovány na celkové výdaje revidovaného roku. Cílem bylo získat údaje, které budou v čase kontinuálně lépe srovnatelné a nebudou zkresleny nepřesnostmi v rozdílném vykazování ze strany pojišťoven.
Článek si můžete přečíst v říjnovém čísle časopisu Statistika&My.
